M’Cheyne Bible Reading Plan
Šalomoun
Boj o trůn
1 Král David byl už stařec v pokročilém věku. Nemohl se zahřát, ani když ho přikrývali plášti. 2 Jeho dvořané mu navrhli: „Když dovolíš, necháme pro pana krále vyhledat nějakou mladou pannu, aby byla králi k službám a pečovala o něj. Bude léhat ve tvé náruči, aby se pan král zahřál.“ 3 A tak po všech izraelských končinách hledali nejkrásnější dívku, až nalezli Šunemitku Abišag, a přivedli ji ke králi. 4 Byla to překrásná dívka. Obsluhovala krále, pečovala o něj, ale král s ní nic neměl.
5 Tehdy se začal pozvedat Chagitin syn Adoniáš. „Kralovat budu já,“ prohlašoval. Opatřil si vozy a jízdu a běhalo před ním padesát mužů. 6 Jeho otec ho ale nikdy nepokáral, neptal se: „Co to provádíš?“ Adoniáš se narodil hned po Abšalomovi a byl velmi krásný, podobně jako on. [a] 7 Domlouval se s Joábem, synem Ceruji, a s knězem Abiatarem. Ti Adoniáše podporovali. 8 Kněz Sádok, Jojadův syn Benajáš, prorok Nátan a Šimei, Rei ani Davidovi přední bojovníci ale za Adoniášem nestáli.
9 Adoniáš odešel obětovat ovce, býky a vykrmená telata ke kameni Zochelet nedaleko pramene En-rogel a sezval tam všechny své bratry, královské syny, i všechny královské dvořany z kmene Juda. 10 Proroka Nátana, Benajáše, přední bojovníky, ba ani svého bratra Šalomouna ale nepozval.
11 Nátan tehdy promluvil s Šalomounovou matkou Batšebou: „Už jsi to slyšela? Chagitin syn Adoniáš kraluje, a náš pán David o tom ani neví! 12 Pojď tedy, poradím ti, jak zachráníš život sobě i svému synu Šalomounovi. 13 Jdi hned ke králi Davidovi a řekni: ‚Můj pane a králi, nepřísahal jsi své služebnici: „Po mně bude kralovat tvůj syn Šalomoun; na můj trůn usedne on“? Jak to, že tedy kraluje Adoniáš?‘ 14 Zatímco budeš mluvit s králem, přijdu tam za tebou a tvá slova potvrdím.“
15 Batšeba tedy vešla ke králi do ložnice. Král už byl velmi starý a pečovala o něj Šunemitka Abišag. 16 Batšeba padla na kolena a poklonila se králi.
"Co si přeješ?" zeptal se.
17 „Pane můj,“ odpověděla mu, „ty jsi své služebnici přísahal při Hospodinu, svém Bohu: ‚Po mně bude králem tvůj syn Šalomoun. Na můj trůn usedne on.‘ 18 A hle, teď kraluje Adoniáš, a ty, můj královský pane, o tom ani nevíš. 19 Obětoval ovce, vykrmená telata a množství skotu a sezval tam všechny královské syny i kněze Abiatara a velitele vojska Joába, ale tvého služebníka Šalomouna nepozval. 20 Oči celého Izraele teď vzhlíží k tobě, můj pane a králi, abys jim oznámil, kdo usedne na královský trůn po mém pánovi. 21 Jinak, až můj královský pán ulehne ke svým otcům, já i můj syn Šalomoun dopadneme jako zločinci.“
22 Ještě hovořila s králem, když vtom přišel prorok Nátan. 23 „Je zde prorok Nátan,“ ohlásili králi.
Když Nátan předstoupil před krále, poklonil se mu tváří k zemi 24 a řekl: „Můj pane a králi, prohlásil jsi snad: ‚Po mně bude kralovat Adoniáš; na můj trůn usedne on‘? 25 Dnes totiž odešel obětovat skot, vykrmená telata a množství ovcí a sezval všechny královské syny i vojenské velitele a také kněze Abiatara. Ti s ním hodují, pijí a volají: ‚Ať žije král Adoniáš!‘ 26 Mě, tvého služebníka, ani kněze Sádoka, ani Benajáše, syna Jojadova, ba ani tvého služebníka Šalomouna ale nepozval. 27 Je to snad nařízení od mého královského pána? Můj pán a král nesdělil svému služebníkovi, kdo usedne na trůn po něm.“
Šalomoun králem
28 „Zavolejte mi Batšebu,“ odpověděl král David. Když přišla ke králi a postavila se před ním, 29 král jí přísahal: „Jakože je živ Hospodin, který vykoupil můj život z každého soužení, 30 dnes ti splním, co jsem přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele: Po mně bude králem tvůj syn Šalomoun; po mně na můj trůn usedne on.“
31 Batšeba padla na kolena a poklonila se králi tváří k zemi se slovy: „David, můj pán a král, ať žije navěky!“
32 Král David potom řekl: „Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jojadova.“ Když přišli ke králi, 33 řekl jim: „Vezměte s sebou služebníky svého pána, posaďte mého syna Šalomouna na moji mulu a dovezte ho k prameni Gíchon. 34 Tam ať ho kněz Sádok a prorok Nátan prohlásí za krále nad Izraelem. Potom trubte na beraní roh a volejte: ‚Ať žije král Šalomoun!‘ 35 Pak ho doprovodíte zpět. Až přijde, usedne na můj trůn a bude kralovat místo mě. Jeho určuji za vůdce nad Izraelem i Judou.“
36 „Amen,“ odpověděl králi Benajáš, syn Jojadův. „Tak promluvil Hospodin, Bůh mého pána a krále. 37 Jako býval Hospodin s mým královským pánem, tak ať je i s Šalomounem. Ať jeho trůn zvelebí ještě více než trůn mého pána, krále Davida!“
38 Kněz Sádok, prorok Nátan a Benajáš, syn Jojadův, se tedy vydali s gardou Kréťanů a Pléťanů na cestu. Šalomouna posadili na mulu krále Davida a odvedli ho ke Gíchonu. 39 Kněz Sádok vzal z Hospodinova stánku roh s olejem a pomazal Šalomouna. Pak zatroubili na beraní roh a všichni přítomní zvolali: „Ať žije král Šalomoun!“ 40 Celý ten zástup ho pak doprovázel zpět, pískali na píšťaly a radovali se tak nadšeně, až se tím hlukem otřásala zem.
41 Zaslechl to Adoniáš i všichni jeho hosté. Právě když končili hostinu, Joáb uslyšel zvuk beraního rohu. „Co je to ve městě za hluk?“ ptal se.
42 Ještě to ani nedořekl, když vtom přišel Jonatan, syn kněze Abiatara. Adoniáš ho vyzval: „Pojď blíž. Jsi ctihodný muž, jistě neseš dobré zprávy.“
43 „Nenesu,“ odpověděl mu Jonatan. „Náš pán, král David, ustanovil za krále Šalomouna. 44 Poslal s ním kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jojadova, s gardou Kréťanů a Pléťanů. Posadili ho na královu mulu 45 a kněz Sádok s prorokem Nátanem ho u Gíchonu pomazali za krále. Vraceli se odtamtud s veselím a celé město teď oslavuje. To byl ten hluk, který jste slyšeli. 46 Šalomoun usedl na královský trůn. 47 Královi dvořané přišli našemu pánu a králi Davidovi blahopřát. Říkali: ‚Kéž tvůj Bůh zvelebí Šalomounovo jméno ještě více než tvé a kéž jeho trůn pozvedne ještě více než tvůj.‘ Nato se král na loži poklonil 48 a řekl: ‚Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, který dnes před mýma očima dosadil následníka na můj trůn.‘“
49 Mezi Adoniášovými hosty zavládlo zděšení. Všichni přítomní se zvedli a rozprchli se každý svou cestou. 50 Adoniáš vstal a ze strachu před Šalomounem se běžel chytit rohů oltáře. 51 Šalomounovi bylo oznámeno: „Hle, Adoniáš má z krále Šalomouna strach. Drží se rohů oltáře a říká: ‚Ať mi dnes král Šalomoun odpřisáhne, že svého služebníka nenechá popravit!‘“
52 „Ukáže-li se jako čestný muž,“ prohlásil Šalomoun, „nespadne mu z hlavy ani vlásek. Zjistí-li se však na něm něco zlého, zemře.“ 53 S tím ho Šalomoun nechal odvést od oltáře. Adoniáš pak přišel a poklonil se Šalomounovi jakožto králi. „Jdi domů,“ řekl mu na to Šalomoun.
Stůjte ve svobodě
5 V této svobodě, do níž nás Kristus vysvobodil, [a] pevně stůjte; nenechte se znovu zapřáhnout do otrockého jha.
2 Já Pavel vám teď něco řeknu: dáte-li se obřezat, Kristus vám nebude k ničemu! 3 Každému, kdo se chce dát obřezat, znovu potvrzuji, že musí dodržovat celý Zákon. 4 Zbavili jste se Krista, vy všichni, kdo se ospravedlňujete Zákonem; odpadli jste od milosti! 5 My ale očekáváme naději spravedlnosti skrze Ducha, na základě víry. 6 V Kristu Ježíši přece nezáleží na obřízce nebo neobřízce, ale na víře, která se projevuje láskou.
7 Běželi jste výborně. Kdo vás zastavil v následování pravdy? 8 Ty přesvědčivé řeči nejsou od Toho, který vás povolává. 9 Trocha kvasu prokvasí celé těsto! [b] 10 Jsem si o vás v Pánu jist, že se nenecháte přesvědčit; ten, kdo se vás ale snaží zmást, neujde soudu, ať je to kdokoli. 11 Bratři, jestli i já dosud kážu obřízku, proč jsem tedy ještě pronásledován? Kříž by pak nebudil už žádné pohoršení. 12 Ať se ti, kdo vás navádějí k obřízce, jdou rovnou vyřezat!
Žijte Duchem
13 Ano, bratři, byli jste povoláni ke svobodě. Tu svobodu ovšem nemějte za záminku pro svou tělesnost, ale raději si navzájem v lásce pomáhejte. 14 Celý Zákon je totiž obsažen v jediné větě: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“ [c] 15 Když ale jeden druhého koušete a žerete, pozor, ať se navzájem nerozsápete!
16 Říkám vám: Žijte Duchem, a nepodlehnete tělesným sklonům. 17 Tělesné sklony míří proti Duchu a Duch proti tělu; navzájem si odporují, abyste nemohli dělat, co chcete. 18 Když jste však vedeni Duchem, nejste pod Zákonem.
19 Projevy tělesnosti jsou zřejmé. Patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost, 20 modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty, 21 závidění, opilství, obžerství a další podobné věci. [d] Varuji vás; jak už jsem vám říkal, ti, kdo tohle dělají, nebudou mít podíl na Božím království.
22 Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, 23 mírnost a zdrženlivost. Tomu se žádný zákon nevyrovná. 24 Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali svou tělesnost s jejími vášněmi a sklony. 25 Žijeme-li Duchem, pak se Duchem také řiďme. 26 Nebuďme ješitní, nesoupeřme spolu a nezáviďme si.
Žalozpěv nad Faraonem
32 Prvního dne dvanáctého měsíce dvanáctého roku [a] jsem dostal slovo Hospodinovo: 2 „Synu člověčí, zpívej žalozpěv nad faraonem, králem Egypta, a řekni mu:
Považuješ se za lva národů?
Připomínáš spíš mořskou obludu!
Brouzdáš se svými řekami,
nohama plácáš do vody
a čeříš bahno v potocích. [b]
3 Tak praví Panovník Hospodin:
Roztáhnu na tebe svoji síť
a sejdou se mnohé národy,
aby tě mou sítí vytáhly.
4 Pohodím tě pak na souši
a budeš ležet jen tak na zemi.
Přivedu na tebe veškeré ptáky
a všechnu zvěř tebou nasytím.
5 Rozházím tvé maso po kopcích
a tvou zdechlinou zaplním údolí.
6 Napojím zemi tvojí kaluží,
tvá krev dosáhne až k pohořím,
budou tě plné všechny rokliny!
7 Až zdechneš, nebe zakryji
a hvězdy na něm zatemním;
slunce ukryji za mraky
a měsíc nevydá svůj svit.
8 Všechna světla, jež září na nebi,
kvůli tobě zatemním
a tvoji zem ponořím do tmy,
praví Panovník Hospodin.
9 Mnohé národy znepokojím v srdci,
až tvé kusy roznesu mezi pohany,
do zemí, o nichž netušíš.
10 Mnohé národy tebou vyděsím;
jejich králům vstanou hrůzou vlasy,
až jim zamávám mečem před tváří.
Strachy o život se bude třást bez ustání
jeden každý z nich
v den tvé záhuby.
11 Tak totiž praví Panovník Hospodin:
Meč babylonského krále
se chystá na tebe!
12 Nechám tu tvoji hordu padnout
mečem hrdinů –
nejukrutnějších ze všech pohanů,
kteří rozdrtí pýchu Egypta
a celá jeho horda bude zničena.
13 Vyhubím i všechen jeho dobytek
na březích velkých řek.
Už je nerozčeří noha člověka,
nezkalí je ani zvířecí kopyta.
14 Tehdy ty jejich vody ustálím
a nechám je plynout podobné oleji,
praví Panovník Hospodin.
15 Až Egypt zcela zpustoším
a zbavím tu zemi všeho v ní,
až pobiji všechny, kdo v ní bydleli,
tehdy poznají, že já jsem Hospodin.
16 Toto je žalozpěv určený k truchlení. Ať jej zpívají dcery národů! Ať jej zpívají nad Egyptem a všemi jeho hordami, praví Panovník Hospodin.“
Farao v podsvětí
17 Patnáctého dne téhož měsíce dvanáctého roku [c] jsem dostal slovo Hospodinovo: 18 „Synu člověčí, truchli spolu s dcerami vznešených národů nad egyptskými hordami. Pošli je do podsvětí k těm, kdo klesli do jámy:
19 ‚Jsi snad lepší než ostatní?
Dolů! K neobřezaným ulehni!‘
20 Padnou uprostřed mečem pobitých. Meč je tasen; Egypt už odvádějí i se všemi jeho hordami. 21 Mocní hrdinové o něm a jeho spojencích promluví zprostřed záhrobí:
‚Už jsou dole!
Ulehli k neobřezancům pobitým mečem!‘
22 Bude tam Asýrie a celá její armáda – jejich hroby všude dokola! Ti všichni padli a mečem pobiti 23 pohřbeni byli do jámy nejhlubší. Kolem jejího hrobu všude dokola leží její armáda. Ti, kdo šířili hrůzu v zemi živých, padli, mečem pobiti.
24 Bude tam Elam a celá jeho horda – kolem jeho hrobu všude dokola! Ti všichni padli a mečem pobiti sestoupili neobřezaní do podsvětí. Ti, kdo šířili hrůzu v zemi živých, teď snášejí hanbu s těmi, kdo klesli do jámy. 25 Ustlali mu lůžko mezi padlými – celá jeho horda má hroby všude dokola! Všichni ti neobřezanci byli mečem pobiti, protože šířili hrůzu v zemi živých, a tak teď snášejí hanbu s těmi, kdo klesli do jámy. Jsou uloženi mezi padlými.
26 Bude tam i Mešek, Tubal a celá jeho horda – jejich hroby všude dokola! Všichni ti neobřezanci byli mečem pobiti, protože šířili hrůzu v zemi živých. 27 Neleží ale mezi dávnými [d] hrdiny, kteří sestoupili do podsvětí ve válečné zbroji, s hlavou položenou na meči a se štítem, [e] jenž přikrýval jejich kosti tenkrát, když se země živých děsila před těmi hrdiny. 28 Ty však budeš ležet zmrzačen mezi neobřezanci pobitými mečem.
29 Bude tam i Edom se svými králi a knížaty. I přes svou udatnost byli uloženi k mečem pobitým. I oni leží s neobřezanci, s těmi, kdo klesli do jámy.
30 Budou tam všichni severní vladaři spolu se všemi Sidonci. Přes hrůzu, již budili svou udatností, sestoupili i oni s hanbou k pobitým. Teď leží neobřezaní mezi mečem padlými a snášejí hanbu s těmi, kdo klesli do jámy.
31 Až je farao s celým svým vojskem uvidí, dojde útěchy nad všemi svými hordami pobitými mečem, praví Panovník Hospodin. 32 Pustím totiž svou hrůzu do země živých a farao se všemi svými hordami bude položen mezi neobřezance padlé mečem, praví Panovník Hospodin.“
80 Pro předního zpěváka, na nápěv „Lilie svědectví“.
Žalm Asafův.
2 Pastýři Izraele, naslouchej,
jenž vodíš Josefa jako ovce své,
jenž trůníš na cherubech, zaskvěj se!
3 Před Efraimem, Benjamínem a Manasesem
probuď svoji moc,
přispěj nám na pomoc!
4 Bože, navrať nás,
rozjasni nad námi svoji tvář,
buď naše záchrana!
5 Hospodine, Bože zástupů, jak dlouho budeš
modlitby svého lidu s hněvem odmítat?
6 Nakrmil jsi je chlebem pláče,
kalich slz plný jsi jim vypít dal.
7 U našich sousedů vydals nás potupě, [a]
každý náš nepřítel se nám vysmívá.
8 Bože zástupů, navrať nás,
rozjasni nad námi svoji tvář,
buď naše záchrana!
9 Z Egypta přenesl jsi vinné révoví,
vyhnal jsi pohany, abys je zasadil.
10 Místo jsi pro tu révu připravil,
zarostla celou zem, vpustila kořeny.
11 Vysoké hory přikryl její stín,
ratolestmi zakryla cedry nejvyšší.
12 Až k moři vyslala svoje výhonky,
její větévky až k Eufratu dosáhly.
13 Proč jen jsi rozbořil zídku té vinice,
aby z ní každý kolemjdoucí trhat směl?
14 Lesní kanci ji rozryli,
polní zvířata ji spásají!
15 Bože zástupů, navrať se,
pohlédni z nebe, jen se podívej –
o tuto révu se postarej!
16 Réva, již sázela tvá pravice,
ratolest, kterou sis pěstoval,
17 posekána, spálena ohněm je,
od tvého hněvu umírá.
18 Kéž je tvá ruka nad mužem tvé pravice,
nad lidským synem, jehož sis vychoval!
19 Neopustíme tě už nikdy více;
oživ nás, ať můžeme tvé jméno uctívat!
20 Hospodine Bože zástupů, navrať nás,
rozjasni nad námi svoji tvář,
buď naše záchrana!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.