Print Page Options
Previous Prev Day Next DayNext

M’Cheyne Bible Reading Plan

The classic M'Cheyne plan--read the Old Testament, New Testament, and Psalms or Gospels every day.
Duration: 365 days
Bible 21 (B21)
Version
Druhá Samuelova 20

Šebovo povstání

20 Tehdy se objevil jakýsi ničema jménem Šeba, syn Benjamínce Bichriho. Ten zatroubil na roh a prohlásil:

„Co máme společného s Davidem?
S Jišajovým synem mít podíl nebudem!
Jen ať se vrátí domů všechen Izrael!“

Všichni Izraelci tehdy od Davida odstoupili k Šebovi, synu Bichriho. Judští muži od Jordánu až po Jeruzalém ale stáli při svém králi.

Když král v Jeruzalémě přišel do svého paláce, vzal těch deset konkubín, které tam předtím nechal, aby se staraly o dům, a dal je hlídat v ústraní. Postaral se o ně, ale sám s nimi nic neměl. Až do smrti zůstaly v ústraní a žily jako vdovy.

Potom král přikázal Amasovi: „Svolej mi judské muže a do tří dnů se ke mně vrať.“ Amasa tedy odešel svolávat Judu, ale v určené lhůtě to nestihl.

David proto řekl Abišajovi: „Ten Šeba, syn Bichriho, nám teď může uškodit více než Abšalom. Vezmi služebníky svého pána a pronásleduj ho, než si najde nějaká opevněná města a zmizí nám z očí.“ A tak za ním vytáhli Joábovi muži, Kréťané a Pléťané i všichni válečníci. Vytáhli z Jeruzaléma a pronásledovali Šebu, syna Bichriho.

Právě byli u toho velikého kamene v Gibeonu, když za nimi přišel Amasa. Joáb byl ve vojenské zbroji; přes šaty byl opásán mečem v pochvě. Když vykročil, meč se vysunul.

„Jak se daří, bratře?“ oslovil Joáb Amasu a pravou rukou ho uchopil za vousy, aby ho políbil. 10 Amasa přitom už nesledoval meč v Joábově druhé ruce. Joáb ho jím bodl do břicha, až mu vyhřezly vnitřnosti na zem. Nebylo třeba další rány, aby zemřel.

Joáb se potom se svým bratrem Abišajem pustil za Šebou, synem Bichriho. 11 Jeden z Joábových mužů stál nad tím mrtvým tělem a volal: „Kdo má rád Joába a kdo je pro Davida – za Joábem!“ 12 Amasa zatím ležel v krvi uprostřed cesty. Když ten muž viděl, že se všichni ve vojsku zastavují, odvlekl Amasu z cesty do pole a hodil přes něj plášť. Viděl totiž, že se každý, kdo šel okolo, zastavil. 13 Jakmile ho odklidil z cesty, pokračovali všichni za Joábem a pronásledovali Šebu, syna Bichriho.

14 Ten prošel všemi izraelskými kmeny až po Abel-bet-maaku. Všichni Bichrijci [a] se tam shromáždili a přidali se k němu. 15 Joábovi muži přitáhli a oblehli ho v Abel-bet-maace. Navršili k městu násep, který dosahoval až na ochranný val. Když celé Joábovo vojsko začalo bořit hradbu, 16 jakási moudrá žena z toho města náhle zavolala: „Slyšte! Slyšte! Řekněte Joábovi: Přijď sem, ať s tebou promluvím.“

17 „Ty jsi Joáb?“ zeptala se ta žena, když k ní přišel blíž.

„Ano,“ odpověděl.

„Vyslechni, co ti poví tvá služebnice,“ požádala ho.

„Poslouchám,“ odvětil.

18 Pokračovala tedy: „Odpradávna se říká: ‚V Abelu se zeptejte, pak teprve jednejte.‘ 19 My jsme pokojní, věrní Izraelci. Ty ale chceš zahubit jedno z hlavních měst v Izraeli. Proč ničíš Hospodinovo dědictví?“

20 „To ne, to ne!“ zvolal Joáb. „Nechci ničit ani hubit. 21 Jde o něco jiného: Jeden muž z Efraimských hor jménem Šeba, syn Bichriho, pozvedl ruku proti králi Davidovi. Vydejte mi ho, a já od města odejdu.“

„Dobrá,“ odpověděla žena Joábovi, „hodíme ti jeho hlavu přes hradbu.“ 22 Ta žena se ve své moudrosti obrátila na svůj lid. Ti Šebovi, synu Bichriho, usekli hlavu a hodili ji Joábovi. On pak zatroubil na roh a všichni se od města rozešli, odkud přišli. Také Joáb se vrátil do Jeruzaléma ke králi.

23 A tak byl Joáb znovu vrchním velitelem izraelského vojska. Benajáš, syn Jojadův, velel gardě Kréťanů a Pléťanů, 24 Adoniram [b] velel nuceným pracím, Jošafat, syn Achiludův, byl kancléřem, 25 Šeja písařem a Sádok a Abiatar kněžími. 26 Ira Jairský pak byl Davidovým knížetem.

2.list Korintským 13

Spějte k dokonalosti

13 Toto bude má třetí návštěva u vás. „Každé slovo potvrdí výpověď dvou nebo tří svědků.“ [a] Co jsem řekl, když jsem byl u vás podruhé, to teď opakuji, když jsem pryč: Až se k vám vrátím, nebudu brát ohled na ty, kdo zůstali v hříchu, ani na nikoho jiného. Žádáte přece důkaz, že ve mně mluví Kristus. Ten vůči vám není slabý – naopak je mezi vámi mocný! Byl sice ukřižován jako slabý, ale teď žije Boží mocí; i my jsme v něm slabí, ale pro vás s ním budeme žít Boží mocí.

Sami sebe prověřujte, přesvědčujte se, zda jste sami ve víře. Nepoznáváte sami na sobě, že je ve vás Ježíš Kristus? Pokud ne, pak jste ovšem selhali. Doufám, že poznáte, že my jsme neselhali.

Modlím se k Bohu, abyste se nezachovali špatně. Nejde mi o to, aby se ukázal náš vlastní úspěch – budu raději, když se budete chovat správně a my budeme jako ti, kdo selhali. Nemůžeme přece stát proti pravdě, jedině za pravdou. Rádi budeme slabí, jen když vy budete silní; proto se modlíme za vaši nápravu. 10 Toto vám píšu, zatímco jsem pryč, abych až budu u vás, nemusel přísně užít té pravomoci, kterou mi Pán dal k budování, a ne k boření.

11 Závěrem, bratři, buďte zdrávi. Spějte k dokonalosti, povzbuzujte se, buďte svorní, žijte v pokoji, a Bůh lásky a pokoje bude s vámi.

12 Pozdravte se navzájem svatým polibkem. 13 Pozdravují vás všichni svatí.

14 Milost Pána Ježíše Krista, Boží láska a společenství Ducha svatého s vámi všemi.

Ezechiel 27

Žalozpěv nad Týrem

27 Dostal jsem slovo Hospodinovo: „Synu člověčí, zazpívej žalozpěv nad Týrem. Řekni té bráně mořských cest, obchodnici s mnoha národy za mořem: Tak praví Panovník Hospodin.

Říkal jsi, Týre:
‚Jsem dokonalý v kráse!‘
Tvé panství sahá daleko do moře,
dokonale krásně jsi vystavěn.
Tvá prkna vyrobili z hermonských [a] cypřišů,
na tvůj stěžeň vzali cedr z Libanonu,
tvá vesla zhotovili z bášanských dubů,
z kyperských jedlí a slonoviny udělali palubu.
Plachtu máš z pestrého kmentu z Egypta,
slouží ti jako zástava,
purpur a šarlat tě přikrývá
z břehů elišského ostrova.

Sidonci a Arvaďané jsou tví veslaři,
mořští vlci z Týru tví kormidelníci.
Z Byblosu máš zkušené řemeslníky,
aby opravovali tvé trhliny.
Všechny mořské lodi a jejich posádky
kotví u tebe, aby tvé zboží nabrali.

10 Válečníci z Persie, Lydie i Libye
bojují za tebe.
Své štíty a přilby zavěsili na tobě,
aby přispěli ke tvé nádheře.
11 Muži z Arvadu a Kilikie
stojí dokola na tvých zdech,
tvé bašty střeží Gamaďané.
Své pavézy zavěsili na tvých zdech
ke tvé dokonalé kráse.

12 Taršiš [b] s tebou vede obchody kvůli množství tvého bohatství; za tvé zboží nabízí stříbro, železo, olovo a cín.

13 Řecko, Tubal i Mešek s tebou obchodují; za tvé zboží platí otroky a bronzovými nástroji.

14 Bet-togarma nabízí za tvé zboží koně, spřežení a mezky.

15 Rhodští [c] muži s tebou obchodují, tvými zákazníky jsou mnohé ostrovy; platí ti ebenovým dřevem a sloními kly.

16 Aram s tebou vede obchody kvůli množství tvého zboží; platí ti tyrkysem, purpurem, vyšívanými látkami, kmentem, korály a rubíny.

17 Juda a Izrael s tebou obchodují; za tvé zboží platí minítským obilím, prosem, medem, olejem a balzámy.

18 Damašek s tebou vede obchody kvůli množství tvého zboží a všelijakého bohatství; nabízí chelbonské víno, sacharskou vlnu 19 a sudy vína z Uzalu nabízí výměnou za tvé zboží; platí i kovaným železem, kasií a skořicí.

20 Dedan s tebou obchoduje sedlovými pokrývkami pro jízdu.

21 Arabové a všichni kedarští princové jsou tvými zákazníky; platí ti jehňaty, kozly a berany.

22 Kupci ze Sáby a Raemy s tebou obchodují; za tvé zboží platí zlatem, drahokamy a nejvzácnějšími balzámy.

23 Cháran, Kanne, Eden i kupci ze Sáby, Asýrie a Kilmadu s tebou vedou obchody; 24 obchodují s tebou vzácnými látkami, purpurovými plášti s výšivkami, pestrými koberci a pevně tkanými šňůrami.

25 Zámořské lodi tvé zboží převážejí,
uprostřed moře jsi plně naložen.
26 Na hlubinu zavezli tě tvoji veslaři,
uprostřed moře budeš
východním větrem roztříštěn!
27 Tvé jmění, zboží i zásoby,
tví lodníci i kormidelníci,
ti, kdo opravují tvé trhliny,
všichni tví obchodníci a vojáci,
všichni ti, kdo k tobě patřili,
se vprostřed moře utopí
v den tvé záhuby.

28 I břehy pevniny se zachvějí,
až tví námořníci spustí křik.
29 Všichni veslaři své lodě opustí,
lodníci i všichni kormidelníci
stanou na zemi.
30 Hlasitě se dají do křiku,
hořce zaúpějí nad tebou,
prachem si hlavu posypou,
svíjet se budou v popelu.
31 Ve smutku nad tebou si vyholí hlavu
a pytlovinou se oblečou,
s hořkostí budou plakat nad tebou
a trpce se dají do křiku.
32 Spustí nad tebou truchlivý žalozpěv
a zazpívají o tobě:
‚Kdo byl kdy Týru podobný,
zničenému uprostřed moří?‘

33 Když vykládali tvé zboží ze zámoří,
sytil jsi mnohé národy;
množstvím tvého přepychového zboží
králové země bohatli.
34 Teď tvůj vrak leží na dně moří;
tvé zboží i všichni, kdo k tobě patřili,
klesli do hlubin.
35 Všichni obyvatelé pobřeží
jsou z tebe zděšeni,
jejich králové se chvějí strachy
se zkřivenými tvářemi.
36 Obchodníci mezi národy
nad tebou jenom zasyčí.
Budeš odstrašujícím znamením –
zanikneš navěky!“

Žalmy 75-76

75 Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“

Zpívaný žalm Asafův.

Oslavujeme tě, Bože, oslavujeme –
tvé divy ukazují, jak blízké je jméno tvé!

Ty pravíš: „V čas, který určím sám,
svůj spravedlivý soud vykonám.
Země a všichni na ní až se budou třást,
já sám jejím sloupům pevnost dám! séla
Nadutce varuji: S pýchou přestaňte!
Ničemům říkám: Nepozvedejte rohy [a] své!
Nepozvedejte své rohy do výše
a tvrdošíjně nemluvte!“

Z východu, západu ani od pouště
povýšení nikdy nepřijde.
Jedině Bůh přece soudcem je –
jednoho povyšuje, druhého snižuje.
Hospodin drží kalich v ruce své,
kořeněné víno je v něm zpěněné!
Všem ničemům země z něho nalije,
vypijí ho až do dna, k sedlině!

10 Já se však budu navěky radovat, [b]
Bohu Jákobovu budu zpívat žalm:
11 „Všem ničemům rohy usekám,
spravedlivý ať své rohy pozvedá!“

76 Pro předního zpěváka, na strunné nástroje.

Zpívaný žalm Asafův.

V Judsku se Bůh stal známým,
v Izraeli své jméno oslavil.
Sálem [c] si za příbytek zvolil,
na Sionu má své obydlí.
Právě tam zlámal ohnivé šípy,
válečné zbraně, meč i štít. séla

Jak oslnivý jsi,
jak vznešený na horách odvěkých! [d]
Obráni o kořist jsou i nejudatnější,
usnuli spánkem posledním.
Bezmocní byli všichni bojovníci,
rukama pohnout nemohli.
Bože Jákobův, když tys jim pohrozil,
jezdec i s koněm do mrákot upadli!

Jak hrozný jsi – ano ty –
před tvojí tváří kdo obstojí,
když hněvem zahoříš?
Když z nebe vyhlašuješ svoje rozsudky,
země vždy strachem oněmí.
10 Když Bůh povstane, aby soudil,
všechny ponížené v zemi zachrání! séla

11 Slavit tě musí i lidský hněv
a zbytkem hněvu se opášeš.
12 Hospodinu, svému Bohu, sliby skládejte a plňte,
vy všichni v okolí, dary Hroznému přineste!
13 On přece vladařům bere dech,
králové světa před ním děsí se!

Bible 21 (B21)

21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.