M’Cheyne Bible Reading Plan
Joachaz, král izraelský
13 Třiadvacátého roku judského krále Joaše, syna Achaziášova, se izraelským králem stal Joachaz, syn Jehuův. Kraloval v Samaří sedmnáct let 2 a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Následoval hříchy Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael, a neodvrátil se od nich. 3 Hospodin proto vzplanul proti Izraeli hněvem a nadlouho je vydal do rukou aramejského krále Chazaela i jeho syna Ben-hadada.
4 Joachaz ale prosil Hospodina o milost a Hospodin ho vyslyšel. Viděl totiž trápení, kterým aramejský král Izrael sužoval. 5 Hospodin tehdy Izraeli dal zachránce, takže se synové Izraele z moci Aramu vymanili a mohli žít ve svém vlastním tak jako kdysi. 6 Neodvrátili se ale od hříchů domu Jeroboámova, který svedl celý Izrael, a pokračovali v nich. V Samaří dokonce stál Ašeřin posvátný kůl. 7 Proto z Joachazova vojska nezbylo více než 50 jezdců, 10 vozů a 10 000 pěšáků. Tak je aramejský král zničil. Rozdrtil je na prach.
8 Ostatní Joachazovy skutky – co všechno vykonal a jak byl udatný – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů. 9 Potom Joachaz ulehl ke svým otcům a byl pochován v Samaří. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Jehoaš.
Jehoaš, král izraelský
10 Sedmatřicátého roku judského krále Joaše se izraelským králem stal Jehoaš, syn Joachazův. Kraloval šestnáct let 11 a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Neodvrátil se od žádných hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael, ale pokračoval v nich.
12 Ostatní Jehoašovy skutky – co všechno vykonal a jak udatně bojoval s judským králem Amaciášem – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů. 13 Potom Jehoaš ulehl ke svým otcům a na jeho trůn dosedl Jeroboám. Jehoaš byl pochován v Samaří mezi izraelskými králi.
Elíšova smrt
14 Když Elíša na smrt onemocněl, izraelský král Jehoaš ho navštívil, plakal nad ním a volal: „Otče můj, otče můj! Jízdo izraelská!“ [a]
15 Elíša mu řekl: „Přines luk a šípy.“ Když je přinesl, 16 Elíša mu řekl: „Polož ruku na luk.“ A když to udělal, Elíša položil své ruce na ruce královy. 17 „Otevři okno na východ,“ řekl mu Elíša, a když je otevřel, řekl mu: „Střel!“ Jakmile vystřelil, Elíša zvolal: „Šíp Hospodinova vítězství! Šíp vítězství nad Aramem! Udeříš na Arama v Afeku a úplně ho rozdrtíš.“
18 Potom řekl: „Vezmi šípy.“ Když je vzal, Elíša mu řekl: „Udeř jimi o zem! Izraelský král udeřil třikrát a přestal. 19 Tehdy se na něj Boží muž rozhněval: „Měl jsi udeřit pětkrát nebo šestkrát – pak bys Arama úplně rozdrtil! Teď ho ale porazíš jen třikrát.“
20 Elíša pak zemřel a byl pochován.
Příští jaro do země vtrhli moábští nájezdníci. 21 Izraelci právě kohosi pohřbívali, když vtom uviděli nájezdníky. Hodili ho tedy do Elíšova hrobu a utekli. Jakmile ten muž dopadl na Elíšovy kosti, ožil a postavil se na nohy.
22 Aramejský král Chazael trápil Izrael po celou dobu Joachazovy vlády. 23 Hospodin se ale nad nimi smiloval. Slitoval se a shlédl na ně kvůli své smlouvě s Abrahamem, Izákem a Jákobem. Nechtěl dopustit jejich zkázu a dosud je nevyhnal ze své blízkosti.
24 Aramejský král Chazael pak zemřel a na jeho místě začal kralovat jeho syn Ben-hadad. 25 Jehoaš, syn Joachazův, tehdy na Ben-hadadovi, synu Chazelovu, znovu dobyl města, která Chazael ve válce vzal jeho otci Joachazovi. Jehoaš ho třikrát porazil a dobyl ta izraelská města zpět.
Poslední dny
3 Buď si jist, že v posledních dnech nastanou těžké časy. 2 Lidé budou milovat jen sami sebe a své peníze; budou vychloubační, arogantní, urážliví, vzpurní k rodičům, nevděční, bezbožní, 3 bezcitní, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, bezuzdní, nepřátelé dobra, 4 zrádci, lehkomyslní, domýšliví, milovníci rozkoše spíše než milovníci Boha. 5 Navenek sice budou ztělesněná zbožnost, ale její moc budou popírat. Od takových se odvracej.
6 Jsou mezi nimi i tací, kteří se vtírají do rodin, aby si získávali všelijaké ženské tížené vlastními hříchy a vedené nejrůznějšími touhami, 7 které se pořád chtějí učit, ale nikdy nemohou dojít k poznání pravdy. 8 Tito lidé se zkaženou myslí a falešnou vírou nyní odporují pravdě, tak jako kdysi Jannes a Jambres odporovali Mojžíšovi. 9 Daleko se však nedostanou; jejich pošetilost bude zřejmá všem tak jako kdysi pošetilost těch dvou.
Poslední výzva
10 Ty sis však osvojil mé učení, můj způsob života, můj záměr, mou víru, trpělivost, lásku a vytrvalost. 11 Poznal jsi pronásledování a utrpení, která mě potkala v Antiochii, v Ikoniu a v Lystře. Jaká pronásledování jsem přestál! Pán mě ale ze všech vysvobodil. 12 Právě tak budou pronásledováni všichni, kdo chtějí žít zbožně v Kristu Ježíši. 13 Se zlými lidmi a šarlatány to bude stále horší – budou svádět druhé, sami svedeni.
14 Ty však zůstávej v tom, čemu ses naučil. Víš, že je to pravda, neboť víš, od koho ses učil. 15 Od dětství přece znáš svatá Písma, která ti dokáží dát moudrost ke spasení skrze víru v Krista Ježíše. 16 Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti, 17 aby byl Boží člověk dokonale připraven a vybaven ke každému dobrému dílu.
Efraim bude rozdrcen
5 Kněží, teď slyšte toto,
lide Izraele, dávej pozor,
královský dome, nakloň ucho!
Tento soud je veden proti vám,
neboť jste v Micpě byli past,
na hoře Tábor jste byli nástraha,
2 v Šitimu jáma hloubená.
Já je však všechny potrestám,
3 já přece Efraima znám
a Izrael se mi neschová!
Teď ses, Efraime, ke smilstvu obrátil
a Izrael se poskvrnil.
4 Svých skutků se nevzdají,
aby se ke svému Bohu vrátili;
duch smilstva je totiž v nich,
Hospodina už neznají.
5 Pýcha Izraele svědčí proti nim;
Izrael, Efraim, se v hříchu potácí
a Juda se potácí spolu s ním.
6 Se svými ovcemi a kravami
se za Hospodinem vydají;
budou ho hledat, ale nenajdou,
neboť jim zmizel daleko.
7 Hospodinu byli nevěrní,
někomu cizímu děti zplodili;
teď je to jejich novoluní pohltí
i s jejich pozemky.
8 V Gibeji na roh zatrubte,
v Rámě ať zazní polnice,
na poplach v Bet-avenu [a] zakřičte:
„Benjamíne, jdou na tebe!“
9 Efraim bude zpustošen
v ten soudný den.
Pro všechny kmeny Izraele
oznamuji, co jisté je.
10 Vůdcové Judy jsou jako ti,
kdo posunují mezníky; [b]
svou prchlivostí je zaplavím
jako povodní.
11 Efraim bude poroben,
soudem rozdrcen,
neboť si usmyslel jít za Nesmyslem.
12 Pro Efraima jsem jako vřed,
pro dům Judy jsem kostižer!
13 Když Efraim poznal, jak je nemocný,
a Juda uviděl svá zranění,
tehdy se Efraim k Asýrii obrátil,
aby se od velkokrále dočkal pomoci.
Ten vás však nebude moci uzdravit,
nemůže vyléčit vaše zranění!
14 Já totiž budu pro Efraima lvem,
pro dům Judy budu lvím samcem.
Já sám rozsápu je na kusy,
odvleču pryč a nebude jim pomoci.
15 Vrátím se zpět do svého doupěte,
dokud jim jejich vina nedojde
a nezačnou znovu hledat mě.
Tehdy pak ve svých úzkostech
mě budou hledat horlivě.
Láska, ne oběti
6 „Pojďme se vrátit k Hospodinu!
On nás ranil a on uzdraví,
udeřil a také ošetří.
2 Po dvou dnech nám život navrátí,
třetího dne nás znovu postaví,
abychom před ním mohli žít,
3 abychom Hospodina znali
a znát ho chtěli stále víc.
On se objeví tak jistě jako svítání,
přijde k nám jako průtrž na podzim,
jak jarní déšť, jenž zemi zavlaží.“
4 Co mám s tebou, Efraime, dělat?
Co s tebou, Judo, udělat?
Vaše láska je jako ranní mlha,
jak rosa, jež zrána vyprchá!
5 Proto jsem vás otesával skrze proroky,
ubíjel jsem vás svými výroky,
aby mé [c] úsudky jak světlo zářily.
6 Chci totiž lásku, nikoli oběti,
poznání Boha spíš než zápaly.
7 Oni však jako Adam smlouvu zrušili,
ach, jak mi byli nevěrní!
8 Gileád je město lidí zločinných,
plné krvavých šlépějí.
9 Jako loupežníci číhající na lidi,
takto se tlupy kněží spolčují,
aby na cestě do Šechemu vraždili,
aby provozovali zvrhlosti!
10 V domě Izraele
vidím hroznou věc:
Efraim se tam zabývá smilstvem,
poskvrňuje se Izrael.
11 Ale i tebe, Judo, čeká žeň.
Utekli ode mě
Kdykoli úděl svého lidu obrátím,
Kof
145 Celým srdcem volám, Hospodine, slyš:
Chci zachovávat tvé zákony!
146 Volám k tobě, prosím zachraň mě,
abych tvá svědectví mohl dodržet!
147 Před svítáním vstávám s voláním,
na tvé slovo čekám s nadějí.
148 Oka nezamhouřím, celé noci bdím,
abych přemýšlel o tvých výrocích.
149 Prosím vyslyš mě v lásce své,
dle svého práva, Hospodine, obživ mě!
150 Blíží se ti, kdo běží za zvrhlostí,
od tvého Zákona se ale vzdalují.
151 Ty, Hospodine, blízký jsi;
spolehlivé jsou všechny tvé příkazy.
152 Odedávna vím o tvých svědectvích,
že jsi je potvrdil navěky.
Reš
153 Hleď na mé trápení a dej mi záchranu,
nezapomínám přece na Zákon tvůj.
154 Veď moji při a buď mi Zastáncem;
jak jsi zaslíbil, prosím obživ mě!
155 Ničemové jsou daleko od spásy,
neboť se neptají na tvé zákony.
156 Veliké je, Hospodine, slitování tvé,
dle svého práva prosím obživ mě!
157 Mnozí mě pronásledují a sužují,
nevzdálím se však od tvých svědectví.
158 Pohled na zrádce hnusím si,
neboť nedbají na tvé výroky.
159 Jak miluji tvá pravidla, Hospodine, hleď,
ve své lásce prosím obživ mě!
160 Úhrnem tvého slova pravda je,
navěky spravedlivé jsou všechny soudy tvé.
Šin
161 I když mě bezdůvodně honí vládcové,
před tvým slovem v srdci chvěji se.
162 Ze tvých výroků mám tolik radosti,
jako bych našel poklad nejdražší.
163 Lež se mi hnusí, nenávidím ji,
tvůj Zákon ale miluji!
164 Sedmkrát za den chválím tě
za spravedlivé soudy tvé.
165 Kdo milují tvůj Zákon, mají hojný mír,
žádné překážky je nesrazí!
166 Čekám, Hospodine, na tvé spasení
a plním tvé příkazy.
167 V duši opatruji tvá svědectví –
jak velice je miluji!
168 Tvých pravidel a svědectví držím se,
ty přece vidíš všechny cesty mé.
Tav
169 Kéž se mé volání k tobě, Hospodine, přiblíží,
dle svého slova rozum daruj mi!
170 Kéž má modlitba k tobě dorazí,
vysvoboď mě, jak jsi zaslíbil!
171 Kéž chvála přetéká z mých rtů –
vždyť ty mě učíš svým zákonům.
172 Kéž jazyk můj zpívá o tvých výrocích,
neboť jsou spravedlivé všechny tvé příkazy.
173 Kéž mi pomáhá ruka tvá,
vždyť jsem si zvolil tvá pravidla.
174 Toužím, Hospodine, po tvém spasení,
tvůj Zákon je mi rozkoší!
175 Kéž mohu žít, abych tě oslavil,
kéž jsou mi pomocí tvé pokyny.
176 Jak ovce ztracená jsem zabloudil,
hledej mě – jsem tvůj služebník,
nezapomínám na tvé příkazy!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.