M’Cheyne Bible Reading Plan
Správa království
4 Tak tedy král Šalomoun kraloval nad celým Izraelem.
2 Toto jsou jeho hodnostáři: Azariáš, syn Sádokův, byl knězem; 3 Elichoref a Achiáš, synové Šišovi, byli písaři; Jošafat, syn Achiludův, byl kancléřem; 4 Benajáš, syn Jojadův, byl velitelem vojska; Sádok a Abiatar byli kněžími; 5 Azariáš, syn Nátanův, byl vrchním správcem; kněz Zábud, syn Nátanův, byl královým důvěrníkem; 6 Achišar byl správcem paláce; Adoniram, syn Abdův, velel nuceným pracím.
7 Šalomoun měl nad celým Izraelem dvanáct správců, kteří zásobovali krále a jeho palác. Každý měsíc v roce se o zásobování staral jeden z nich. 8 Toto jsou jejich jména: Ben-hur spravoval pohoří Efraim; 9 Ben-deker spravoval Makac, Šaalbim, Bet-šemeš, Elon a Bet-chanan; 10 Ben-chesed spravoval Arubot, což zahrnovalo Socho a kraj Chefer; 11 Ben-abinadab (který měl za ženu Šalomounovu dceru Táfat) spravoval celý Náfot-dor; 12 Baana, syn Achiludův, spravoval Taanach, Megido a celý Bet-šean u Caretánu pod Jizreelem a od Bet-šeanu po Abel-mecholu a až za Jokmeam; 13 Ben-geber spravoval Rámot-gileád, což zahrnovalo vesnice Manasesova syna Jaira v Gileádu a argobský kraj v Bášanu – šedesát velkých hrazených měst s bronzovými závorami; 14 Achinadab, syn Idův, spravoval Machanajim; 15 Achimaac (který měl za ženu Šalomounovu dceru Basemat) spravoval kraj Neftalí; 16 Baana, syn Chušaje, spravoval kraj Ašer a Alot; 17 Jošafat, syn Paruachův, spravoval kraj Isachar; 18 Šimei, syn Elův, spravoval kraj Benjamín; 19 Geber, syn Uriho, spravoval zemi Gileád, zemi emorejského krále Sichona a bášanského krále Oga; celou zemi pak spravoval jeden místodržící. 20 Judy a Izraele bylo takové množství, jako je písku v moři, a tak jedli, pili a veselili se.
Šalomounovo bohatství a moudrost
5 Šalomoun vládl nade všemi královstvími od řeky Eufrat po filištínskou zem až k hranici s Egyptem. Ti všichni Šalomounovi přinášeli dary a sloužili mu po celý jeho život.
2 Denní dávka potravin pro Šalomounův dvůr představovala:
30 korů jemné mouky,
60 korů hrubé mouky, [a]
3 10 kusů krmného dobytka,
20 kusů dobytka z pastvin,
100 kusů bravu
a mimo to jelení, gazelí a srnčí maso a tu nejlepší drůbež.
4 Panoval totiž nad celým územím a nad všemi králi na západ od Eufratu od Tifsachu po Gazu a se všemi okolními zeměmi žil v míru. 5 Po celý Šalomounův život žil Juda a Izrael od Danu až po Beer-šebu v bezpečí, každý ve stínu své révy a svého fíkoví.
6 Šalomoun měl také 4 000 [b] stájí pro koně ke svým vozům a 12 000 jezdců.
7 Správcové se střídali po měsíci v zásobování krále Šalomouna i všech, kdo byli pozváni k jeho stolu, a starali se o to, aby nic nechybělo. 8 Každý ve svém pořadí také dodávali ječmen a slámu pro tažné a jezdecké koně, kdekoli byli rozmístěni.
9 Bůh obdařil Šalomouna nesmírnou moudrostí a důvtipem a dal mu tolik rozumu, jako je písku na břehu moře. 10 Šalomounova moudrost převyšovala moudrost všech východních národů i veškerou moudrost Egypta. 11 Moudrostí předčil všechny lidi, dokonce i Etana Ezrachejského a Macholovy syny Hemana, Kalkola a Dardu. Jeho jméno proslulo po všech okolních národech. 12 Složil tři tisíce přísloví a jeho písní bylo tisíc a pět.
13 Hovořil o rostlinách
od cedru v libanonském pohoří
po yzop u zdi nádvoří.
Hovořil o zvěři a ptácích,
o rybách a také o broucích.
14 Králové všech zemí slyšeli o jeho moudrosti, a tak přicházeli vyslanci ze všech národů, aby si poslechli Šalomounovu moudrost.
Přípravy na stavbu chrámu
15 Také týrský král Chíram poslal své služebníky k Šalomounovi, jakmile uslyšel, že byl pomazán za krále po svém otci. Chíram byl totiž vždy Davidovým přítelem. 16 Šalomoun pak Chíramovi poslal zprávu:
17 „Jak sám víš, můj otec David nemohl postavit chrám jménu Hospodina, svého Boha. Musel bojovat s nepřáteli na všech stranách, dokud mu je Hospodin nepoložil pod nohy. 18 Mně ale Hospodin, můj Bůh, dal odpočinutí ze všech stran. Nezbyl žádný protivník, žádná hrozba. 19 Proto mám teď v úmyslu postavit chrám jménu Hospodina, svého Boha, jak to Hospodin pověděl mému otci Davidovi: ‚Tvůj syn, jehož dosadím na tvůj trůn po tobě, ten postaví chrám mému jménu.‘ [c] 20 Prosím, nech tedy pro mě v Libanonu kácet cedry. Moji služebníci budou pomáhat tvým a mzdu tvých služebníků ti uhradím, jak si řekneš. Jak sám víš, nikdo u nás neumí kácet stromy tak jako Sidonci.“
21 Když Chíram uslyšel Šalomounova slova, byl velmi potěšen a prohlásil: „Ať je dnes požehnán Hospodin, který dal Davidovi moudrého syna, aby vládl tomuto velikému lidu.“ 22 Potom poslal Šalomounovi tuto odpověď:
„Tvou zprávu jsem dostal. Postarám se o všechno cedrové i cypřišové dříví podle tvého přání. 23 Mí služebníci je z Libanonu svezou ke Středozemnímu moři, kde z něj nadělám vory a přepravím je, kam mi určíš. Tam je dám rozebrat a ty si je vyzvedneš. Jistě také vyhovíš mému přání a postaráš se o stravu pro můj dvůr.“
24 Tak tedy Chíram dodal Šalomounovi veškeré cedrové a cypřišové dřevo podle jeho přání. 25 Šalomoun dal Chíramovi na oplátku 20 000 korů [d] pšenice jako stravu pro jeho dvůr a 20 000 batů [e] [f] panenského oleje. To pak Šalomoun dával Chíramovi rok co rok. 26 Hospodin dal Šalomounovi moudrost, jak mu slíbil. Mezi Chíramem a Šalomounem vládl mír a stali se spojenci.
27 Král Šalomoun zavedl v celém Izraeli nucené práce. Nasazených bylo celkem 30 000 28 a do Libanonu jich posílal 10 000 v měsíčních směnách; měsíc bývali v Libanonu, dva měsíce doma. Nuceným pracím velel Adoniram. 29 Šalomoun měl v horách 70 000 nosičů a 80 000 lamačů kamene. 30 Kromě toho Šalomoun ustanovil 3 300 dozorců, kteří veleli pracím a dohlíželi na dělníky. 31 Král nechal navézt veliké ušlechtilé kameny, neboť chtěl, aby chrám měl základy z otesaných kvádrů. 32 Šalomounovi kameníci je otesávali spolu s kameníky od Chírama a z Gebalu.
Tak tedy bylo připraveno dřevo i kameny ke stavbě chrámu.
Spaseni milostí
2 I vy jste byli mrtví ve svých vinách a hříších, 2 jimž jste se kdysi věnovali podle způsobu tohoto světa, pod vlivem onoho ducha, který mocně ovládá ovzduší a který nyní působí v neposlušných lidech. 3 My všichni jsme kdysi spolu s nimi podléhali svým tělesným žádostem. Plnili jsme přání těla a mysli, a tak jsme svou přirozeností byli odsouzeni k Božímu hněvu stejně jako ostatní.
4 Ale Bůh je tak nesmírně milosrdný! Zamiloval si nás tak velikou láskou, 5 že spolu s Kristem obživil i nás, mrtvé ve vinách – jste spaseni milostí! 6 Spolu s ním nás vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši, 7 aby svou laskavostí k nám v Kristu Ježíši projevil v budoucích dobách nepřekonatelné bohatství své milosti.
8 Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás – je to Boží dar; 9 není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil. 10 Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali.
Pokoj vzdáleným i blízkým
11 Pamatujte, že pokud jde o tělo, byli jste původně pohané (které ti, kdo patří k obřízce, ručně vykonané na těle, nazývají neobřezanci). 12 V té době jste byli bez Krista, oddělení od společnosti Izraele, cizí pokud jde o smlouvy zaslíbení, bez naděje a bez Boha na světě. 13 Nyní jste ale v Kristu Ježíši! Kdysi jste byli vzdálení, ale teď jste díky Kristově krvi blízcí.
14 On sám je náš pokoj; on spojil oba tábory v jedno a zbořil hradbu, která je rozdělovala. 15 Vlastním tělem zrušil nepřátelství, totiž Zákon spočívající v přikázáních a předpisech, aby z těch dvou stvořil sám v sobě jednoho nového člověka. Takto nám přinesl pokoj. 16 V jednom těle usmířil oba tábory s Bohem, když svým křížem ukončil jejich nepřátelství. 17 Přišel a vyhlásil „pokoj vám vzdáleným i pokoj blízkým,“ [a] 18 neboť skrze něj můžeme všichni přistupovat v jednom Duchu k Otci.
19 A tak již nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané svatých a členové Boží rodiny. 20 Byli jste postaveni na základ apoštolů a proroků, kde je úhelným kamenem sám Kristus Ježíš. 21 V něm se celá stavba spojuje a roste ve svatý chrám v Pánu. 22 V něm se i vy společně budujete, abyste byli Božím příbytkem v Duchu.
Soud nad Edomem
35 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2 „Synu člověčí, obrať se proti pohoří Seír [a] a prorokuj proti němu. 3 Řekni mu – Tak praví Panovník Hospodin: Hle, já jsem proti tobě, pohoří Seír! Vztáhnu na tebe ruku a obrátím tě ve zpustošenou pustinu. 4 Tvá města nechám ležet v troskách a zbude z tebe pustina. Tehdy poznáš, že já jsem Hospodin.
5 Kvůli své dávné nenávisti jsi vydalo syny Izraele napospas meči, když přišel čas jejich neštěstí, čas zúčtování s jejich vinami. [b] 6 Proto, jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, vydám tě krveprolití a krev se ti bude lepit na paty. Když ti nevadilo krveprolití, bude se ti krev lepit na paty! 7 Obrátím pohoří Seír ve zpustošenou pustinu a zahubím každého, kdo by tudy šel nebo se tudy navracel. 8 Naplním tvé hory mrtvolami. Na tvých stráních, v údolích i ve všech roklích budou padat mečem pobití. 9 Způsobím, že z tebe zbude věčná pustina; tvá města zůstanou neobydlena. Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin.
10 Říkáš: ‚Oba ty národy mi patří, obě ty země obsadím‘ [c] – jenže tam bydlí Hospodin! 11 Proto, jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, tvůj nenávistný hněv a závist vůči nim ti odplatím a dám se mezi nimi poznat, až tě budu soudit. 12 Tehdy poznáš, že já Hospodin jsem slyšel všechny tvé urážky proti izraelským horám. Prý: ‚Je z nich pustina, můžeme je klidně spolykat!‘ 13 Takovými řečmi jste se chlubili proti mně, chrlili jste svá slova proti mně. Já jsem to ale slyšel.
14 Tak praví Panovník Hospodin: K radosti celého světa tě zpustoším! 15 Tvou radost nad zpustošením dědictví domu Izraele ti odplatím: Budeš zpustošeno, pohoří Seír, i celý Edom se vším všudy! Tehdy poznají, že já jsem Hospodin.“
85 Pro předního zpěváka.
Žalm synů Korachových.
2 Své zemi jsi, Hospodine, přízeň projevil,
Jákoba přivedl jsi zpátky z vyhnanství.
3 Viny jsi zbavil svůj vlastní lid,
všechny hříchy jsi mu odpustil. séla
4 Všechen svůj hněv jsi odvrátil,
plamen svého hněvu jsi uhasil.
5 Bože naší spásy, vrať se k nám,
přestaň nevražit proti nám!
6 To budeš navěky rozhněván?
Rozlícen zůstaneš napořád?
7 Nechceš nám znovu život darovat,
aby se tvůj lid z tebe radoval?
8 Projev nám, Hospodine, lásku svou,
obdaruj nás svou záchranou!
9 Poslechnu, co říká Bůh, Hospodin
(on slibuje pokoj svému lidu, věrným svým):
„Jen ať se nevracejí k svému bláznovství!“
10 Jeho spása je blízko těm, kdo jej ctí,
v naší zemi se sláva zabydlí!
11 Láska a pravda se spolu setkají,
spravedlnost a pokoj se políbí.
12 Pravda ze země vyraší,
spravedlnost k nám z nebe zamíří!
13 Hospodin sám nás štěstím obdaří
a naše země hojně urodí.
14 Spravedlnost před ním poběží,
připraví cestu jeho šlépějím!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.