M’Cheyne Bible Reading Plan
Vyhlazení Achabova domu
10 Achab měl v Samaří sedmdesát synů. Jehu proto do Samaří poslal listy jizreelským velmožům, stařešinům města a vychovatelům Achabových synů. Napsal jim: 2 „Máte syny svého pána, máte vozy a koně, opevněné město a zbraně. Nuže, jakmile dostanete tento list, 3 vyberte ze synů svého pána toho nejlepšího a nejschopnějšího, dosaďte ho na trůn jeho otce a bojujte za dům svého pána!“
4 Oni ale dostali hrozný strach. Řekli si: „Když před ním neobstáli dva králové, jak obstojíme my?“ 5 Správce paláce i správce města se stařešiny a vychovateli proto Jehuovi vzkázali: „Jsme tvoji služebníci! Uděláme, cokoli nám řekneš. Nikoho za krále nedosadíme. Uděláme, co budeš chtít.“
6 Napsal jim tedy druhý list: „Jestli jste se mnou a chcete mě poslouchat, vezměte hlavy všech synů svého pána a přijďte zítra touto dobou za mnou do Jizreelu.“
Oněch sedmdesát královských synů vyrůstalo u předních mužů města, kteří se o ně starali. 7 Jakmile ten list dostali, vzali královské syny a všech sedmdesát jich povraždili. Jejich hlavy naskládali do košů, které pak odeslali do Jizreelu.
8 K Jehuovi přišel posel a oznamoval: „Přinesli hlavy královských synů.“
„Složte je u brány na dvě hromady a nechte je tam do rána!“ odpověděl.
9 Ráno pak vyšel ven, postavil se před lid a promluvil k nim: „Tak vy jste spravedliví. Ano, já jsem zosnoval spiknutí proti svému pánu a zabil jsem ho. Kdo ale povraždil všechny tyhle?! 10 Proto vězte, že ani jediné slovo, které Hospodin vyřkl proti domu Achabovu, neselže. Hospodin vykonal, co řekl skrze svého služebníka Eliáše!“ 11 Pak Jehu v Jizreelu pobil všechny pozůstalé z Achabova domu a také všechny jeho přední muže, přátele i kněze. Nikoho nenechal naživu.
12 Poté se Jehu vypravil do Samaří. Když projížděl Bet-ekedem pastýřů, 13 narazil tam na příbuzné judského krále Achaziáše. „Kdo jste?“ zeptal se.
„Jsme Achaziášovi příbuzní. Jdeme pozdravit syny krále a syny královny matky.“
14 „Zajměte je živé!“ rozkázal Jehu. Zajali je tedy živé a všech dvaačtyřicet jich pak pobili u bet-ekedské nádrže. Nikoho neušetřil.
15 Cestou odtud narazil na Jonadaba, syna Rechabova, který ho přicházel pozdravit. „Jsi mi oddaný tak jako já tobě?“ zeptal se ho.
„Ano, jistěže ano,“ odvětil Jonadab.
„Tak mi podej ruku,“ vyzval ho. Když mu Jonadab podal ruku, vytáhl ho k sobě na vůz 16 a řekl: „Pojeď se mnou a sleduj mou horlivost pro Hospodina!“ A tak jeli spolu v jeho voze. 17 Jakmile přijel do Samaří, pobil tam všechny Achabovy příbuzné, kteří ještě zbyli. Úplně je vyhladil, přesně jak Hospodin řekl skrze Eliáše. [a]
Vyhlazení ctitelů Baala
18 Pak Jehu shromáždil všechen lid a promluvil k nim: „Achab sloužil Baalovi málo. Jehu mu bude sloužit víc. 19 Proto teď ke mně svolejte všechny Baalovy proroky, všechny jeho ctitele a všechny jeho kněze. Nikdo ať nechybí, protože chci uspořádat velikou oběť Baalovi. Kdokoli bude chybět, nezůstane naživu!“ (Byla to ovšem Jehuova lest, aby mohl vyhubit Baalovy ctitele.)
20 „Zasvěťte slavnost Baalovi,“ přikázal Jehu, a tak to rozhlásili. 21 Jehu nechal obeslat celý Izrael, a tak přišli všichni Baalovi ctitelé. Nebyl jediný, který by nepřišel. Vešli do Baalova chrámu a naplnili ho od jednoho konce k druhému. 22 „Vydávej roucha všem Baalovým ctitelům!“ přikázal Jehu správci rouch a ten jim rozdal roucha.
23 Nakonec do Baalova chrámu přišel Jehu s Jonadabem, synem Rechabovým, a řekl Baalovým ctitelům: „Přesvědčte se, jestli mezi vámi nejsou nějací ctitelé Hospodina. Dohlédněte, aby tu byli jen ctitelé Baalovi.“ 24 Poté přistoupili k obětním hodům a zápalným obětem. Jehu zatím venku rozestavěl osmdesát mužů a varoval je: „Za ty lidi mi ručíte. Kdo nechá jediného z nich uniknout, zaplatí za něj životem!“
25 Když byli hotovi s přípravou zápalné oběti, Jehu přikázal svým strážcům a pobočníkům: „Jděte a bijte je. Nikdo ať neunikne!“ Pobili je tedy ostřím meče a nechali je tam ležet. Strážci a pobočníci pronikli až do vnitřní svatyně Baalova chrámu. 26 Pak z Baalova chrámu vynesli posvátný sloup a spálili ho. 27 Strhli Baalův sloup, strhli Baalův chrám a zřídili tam veřejné záchody, které tam jsou dodnes.
28 Tak Jehu vymýtil Baala z Izraele. 29 Jehu se ale neodvrátil od hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael, totiž od těch zlatých telat v Bet-elu a Danu. [b]
30 Hospodin Jehuovi řekl: „Dobře jsi vykonal, co je v mých očích správné. Udělal jsi s Achabovým domem všechno, co jsem chtěl, a proto budou na izraelském trůnu sedět čtyři tví potomci.“
31 Jehu se ale nesnažil dodržovat Zákon Hospodina, Boha Izraele, celým svým srdcem a neodvrátil se od hříchů Jeroboáma, který svedl celý Izrael.
32 Hospodin v té době začal Izrael ořezávat. Chazael na ně zaútočil po celé hranici 33 východně od Jordánu. Zabral celou zemi Gileád, totiž území Gáda, Rubena a Manasese od Aroeru na potoce Arnon přes Gileád až k Bášanu.
34 Ostatní Jehuovy skutky – co všechno vykonal, a jak byl udatný – o tom všem se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů. 35 Jehu pak ulehl ke svým otcům a byl pochován v Samaří. Na jeho místě se stal králem jeho syn Joachaz. 36 Jehu kraloval v Samaří nad Izraelem celkem dvacet osm let.
1 Pavel, z Boží vůle apoštol Krista Ježíše, poslaný zvěstovat život zaslíbený v Kristu Ježíši,
2 milovanému synu Timoteovi:
Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a od Krista Ježíše, našeho Pána.
Nestyď se za evangelium
3 Ve dne i v noci děkuji Bohu, jemuž sloužím s čistým svědomím tak jako naši předkové, když na tebe vzpomínám ve svých modlitbách. 4 Nemohu zapomenout na tvé slzy; toužím tě znovu vidět a být naplněn radostí. 5 Vzpomínám na upřímnou víru, kterou měla už tvá babička Lois, tvá matka Euniké a kterou, jak jsem přesvědčen, máš i ty.
6 Proto ti připomínám, abys v sobě rozněcoval ten Boží dar, který jsi přijal skrze vkládání mých rukou. 7 Bůh nám nedal ducha strachu, ale ducha síly, lásky a rozvahy. 8 Proto se nestyď za svědectví našeho Pána ani za mě, jeho vězně, ale v Boží síle se mnou snášej útrapy pro evangelium.
9 Vždyť on nás spasil a povolal svatým povoláním; ne díky našim skutkům, ale díky jeho vlastnímu záměru a milosti, kterou nám v Kristu Ježíši udělil před začátkem věků. 10 Tato milost se nyní projevila v příchodu našeho Spasitele, Krista Ježíše, který zrušil vládu smrti a skrze evangelium zjevil život a nesmrtelnost. 11 Právě to jsem povolán zvěstovat jako kazatel, apoštol a učitel. 12 Proto snáším toto všechno a nestydím se za to, neboť vím, komu jsem uvěřil. A jsem si jist, že on je schopen zachovat to, co jsem mu svěřil, až do onoho dne.
13 To, co jsi ode mě slyšel, měj za příklad zdravého učení. Zůstávej ve víře a lásce, která je v Kristu Ježíši. 14 Skrze Ducha svatého, jenž v nás přebývá, opatruj ten vzácný poklad, který ti byl svěřen.
15 Jak víš, všichni v Asii včetně Fygela a Hermogena se ode mě odvrátili. 16 Kéž Pán prokáže milosrdenství Onesiforovu domu. Často mě přicházel povzbudit a nestyděl se za mé řetězy. 17 Naopak, když přišel do Říma, usilovně mě hledal, dokud mě nenašel. 18 Kéž Pán dá, aby u něj v onen den došel milosrdenství. A jak moc mi pomohl v Efesu, víš nejlépe sám.
2 Přesto však synů Izraele bude jako mořského písku, který se nedá změřit ani spočítat. [a] Tam, kde slyšeli: „Nejste můj lid,“ jim budou říkat: „Synové živého Boha.“ 2 Synové Judy a synové Izraele se sjednotí pod jediným vůdcem a povstanou ze země. Ano, veliký bude den Jizreele!
3 Říkejte svým bratrům: „Ami, Můj lid“ a svým sestrám: „Ruchama, Milovaná“.
Nevěrná manželka
4 Žalujte matku svou, žalujte,
neboť mi není manželkou
a já nejsem jejím manželem!
Ať očistí svou tvář od smilstva,
cizoložství ať mezi prsy nechová –
5 jinak ji svléknu donaha,
abych ji obnaženou ukázal
jako v den, kdy se zrodila,
a obrátím ji v poušť a suchopár,
aby žízní zmírala.
6 Ani její děti nebudu milovat,
protože jsou to děti ze smilstva.
7 Jejich matka totiž smilnila,
nestydatá byla jejich rodička.
Říkala: „Půjdu za svými milenci,
kteří mi jídlo i vodu dávají,
kteří mi dávají vlnu i len,
olej i nápoje.“
8 Proto jí zatarasím cestu trním
a zastavím ji zdí,
aby netrefila svými stezkami.
9 Za svými milenci se požene, ale nedožene je,
bude je hledat, ale nenajde.
Tehdy si řekne:
„Vrátím se zpátky za svým manželem,
vždyť mi s ním bylo líp než teď!“
10 Až dosud ale uznat nechtěla,
že jsem jí obilí, víno i olej dával já,
že jsem jí dával hojnost stříbra i zlata,
které utráceli na Baala.
11 Své obilí si proto v čas sklizně vezmu zpět
a v době vinobraní víno své;
strhnu z ní svou vlnu i svůj len,
jimiž se přikrývala ve své nahotě.
12 Brzy odhalím její sprostotu
před zraky jejích milenců
a nikdo ji nezachrání přede mnou.
13 Ukončím veškeré její veselí,
její svátky i její novoluní,
její soboty i všechny její slavnosti.
14 Zpustoším její vinice i fíkové sady,
o kterých říká: „Tím mi zaplatili moji milenci,“
a proměním je v lesní houštiny,
kde budou požírány divokými zvířaty.
15 Potrestám ji za ty dny,
ve kterých uctívá baaly kadidly
a ozdobená náušnicemi a sponami
chodí za svými milenci –
na mě však vůbec nemyslí,
praví Hospodin.
Zasnoubím si tě navěky
16 Pak si ji ale znovu nakloním;
povedu ji po poušti,
kde k ní láskyplně promluvím.
17 Její vinice jí tehdy navrátím,
Rokle neštěstí [b] se jí stane Bránou k naději,
a tehdy mi odpoví jako zamlada,
jako v den, kdy vyšla z Egypta.
18 Toho dne, praví Hospodin,
mi budeš říkat: „Manželi“ –
Baalem [c] mě nenazveš už nikdy víc.
19 Jména baalů totiž z tvých úst odstraním,
aby už nebyli svým jménem vzýváni.
20 V ten den uzavřu smlouvu kvůli nim
s divokou zvěří a s ptáky na nebi
i s havětí, co leze po zemi;
luk, meč a válku ze země vymýtím,
všem dám odpočinout v bezpečí.
21 Zasnoubím si tě navěky,
zasnoubím si tě právem a spravedlností,
láskou a milosrdenstvím.
22 Zasnoubím si tě také věrností,
abys poznala, kdo je Hospodin.
Mem
97 Jak velmi tvůj Zákon miluji –
celý den o něm přemýšlím!
98 Tvé přikázání stále se mnou je,
moudřejším nad mé nepřátele činí mě.
99 Nad všechny své učitele jsem nabyl moudrosti,
protože přemýšlím o tvých svědectvích.
100 Rozumnější jsem dokonce nad starce,
neboť se držím tvých pravidel.
101 Od každé zlé cesty své kroky zdržuji,
abych se řídil slovem tvým.
102 Od tvých pokynů neodvracím se,
vždyť ty sám jsi můj učitel.
103 Jak sladce mi chutnají tvé výroky –
sladší než med jsou ústům mým!
104 Z tvých pravidel jsem se rozumu naučil,
a proto nenávidím každou cestu lži.
Nun
105 Svíce mým krokům je slovo tvé,
svítí mi na cestě.
106 Co jsem odpřisáhl, to také splním,
tvé spravedlivé soudy dodržím.
107 Přespříliš jsem byl pokořen,
svým slovem, Hospodine, obživ mě!
108 Přijmi, Hospodine, vděčné oběti mých rtů
a vyuč mě svým pokynům.
109 I když můj život stále visí na vlásku,
nezapomínám na Zákon tvůj.
110 I když mi ničemové nastražili past,
neopustil jsem tvá pravidla.
111 Tvá svědectví jsou mi věčným dědictvím,
naplňují přece mé srdce radostí.
112 Rozhodl jsem se plnit tvé zákony –
v tom je odplata navěky!
Samek
113 Nesnáším ty, kdo jsou vrtkaví,
tvůj Zákon ale miluji.
114 Ty jsi má skrýše a můj štít,
tvé slovo je mou nadějí.
115 Odstupte ode mě, bídáci,
příkazy svého Boha plnit chci!
116 Podpírej mě, jak jsi zaslíbil, abych žil,
nedej, abych byl zklamán ve své naději!
117 Podpoř mě, abych byl zachráněn,
k tvým zákonům abych stále hledět směl.
118 Odmítáš všechny, kdo opouštějí tvé zákony,
vždyť jejich bludy jsou pouhé lži!
119 Jak smetí zavrhuješ všechny ničemy na zemi,
a proto miluji tvá svědectví.
120 Tělo se mi chvěje hrůzou před tebou –
v úžasu hledím na tvůj soud!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.