M’Cheyne Bible Reading Plan
7 Svůj vlastní palác ovšem stavěl třináct let – tak dlouho mu trvalo dokončit celý palác.
Šalomounův palác
2 Vystavěl si palác zvaný Libanonský les. Ten byl 100 loktů dlouhý, 50 loktů široký a 30 loktů vysoký, [a] s cedrovými trámy na čtyřech řadách cedrových sloupů. 3 Zastřešen byl cedrovým kazetovým stropem připevněným na trámech spočívajících na sloupech – pětačtyřicet trámů, patnáct v každé řadě. 4 Palác měl tři řady okenic, takže leželo okno proti oknu, třikrát nad sebou. 5 Všechny vchody i zárubně byly tvořeny čtverhrannými rámy; i zepředu bylo okno proti oknu, třikrát nad sebou.
6 Postavil také Sloupovou síň, 50 loktů dlouhou a 30 loktů širokou. Před ní byla předsíň a před ní sloupy s římsou.
7 Dále postavil Trůnní sál, neboli Soudní síň, kde soudil; ta byla od podlahy ke stropu obložená cedrovým dřevem. 8 Podobně byl postaven i palác, v němž bydlel; ten stál na zvláštním nádvoří za Síní. Podobně jako Síň postavil Šalomoun také palác pro faraonovu dceru, kterou si vzal za ženu.
9 To vše bylo ze samých ušlechtilých kamenů, na míru otesaných, pilami přiřezaných zepředu i zezadu, od základů po střechu, zvenku až po Velké nádvoří. 10 Základy byly z velikých kvádrů ušlechtilého kamene měřících 8 i 10 loktů. 11 Nad nimi byly na míru přitesané kusy ušlechtilého kamene a cedrové dřevo. 12 Velké nádvoří bylo kolem dokola obklopeno zdí ze třech řad tesaných kvádrů a jedné vrstvy cedrových trámů tak jako vnitřní nádvoří Hospodinova chrámu s jeho předsíní.
Vybavení chrámu
13 Král Šalomoun poslal pro Churama [b] z Týru. 14 Byl to syn jedné vdovy z pokolení Neftalí a jeho otec byl týrský měditepec. Byl nadán moudrostí, znalostí i dovedností k veškeré práci s mědí. Ten tedy přišel ke králi Šalomounovi a dal se do všeho svěřeného díla.
15 Vytvořil dvojici bronzových sloupů. Jeden sloup měřil 18 loktů na výšku a 12 loktů po obvodu; stejně tak i ten druhý. 16 Na vrch těch sloupů odlil z bronzu dvě hlavice; každá z nich byla vysoká 5 loktů. 17 Hlavice na vrchu sloupů byly ozdobeny proplétaným mřížováním a věnci z řetězů. Na jedné i druhé hlavici jich bylo po sedmi. 18 Udělal sloupy tak, že okolo mřížování pokrývajícího hlavici na vrchu sloupu byly dvě řady granátových jablek. Totéž udělal i s druhou hlavicí. 19 Hlavice na vrcholu sloupů stojících v předsíni měly tvar lilií o rozměru čtyř loktů. 20 Na hlavicích obou sloupů byly nahoře pod vydutím k mřížování připevněny řady granátových jablek. Těch bylo kolem obou hlavic dohromady dvě stě. 21 Sloupy postavil v chrámové předsíni. Jeden sloup vztyčil vpravo a druhý vlevo a pojmenoval je Jachin, Opora, a Boáz, Posila. 22 Vrchol sloupů měl tvar lilie. Tak byla dokončena práce na sloupech.
23 Poté odlil kulatou nádrž zvanou Moře. Napříč od okraje k okraji měřila 10 loktů, na výšku 5 loktů a po obvodu 30 loktů. 24 Pod okrajem lemovaly nádrž po celém obvodu dvě řady ozdobných poupat odlitých zároveň s ní. 25 Moře spočívalo na dvanácti býcích: tři byli obráceni k severu, tři k západu, tři k jihu a tři k východu. Leželo na nich tak, že je všechny zezadu přikrývalo. 26 Bylo na dlaň silné a jeho okraje byly vytvarovány do liliového květu jako okraj poháru. Mohlo pojmout 2 000 batů. [c]
27 Dále vyrobil deset bronzových stojanů na umyvadla. Každý stojan byl 4 lokte dlouhý, 4 lokte široký a 3 lokte vysoký. 28 Byl proveden takto: Sestával z postranic, které spojovaly rámy. 29 Na postranicích mezi rámy byly rytiny lvů, býků a cherubů a na rámech nad lvy a býky i pod nimi byly zavěšeny věnce. 30 Každý stojan měl čtyři bronzová kola na bronzových nápravách. Z jeho čtyř rohových sloupků vybíhala ramena pod umyvadlo. Každé odlité rameno mělo po stranách věnce. 31 Ze stojanu vyčnívalo na loket vysoké prstencové ústí. Toto ústí bylo kruhové, o průměru jeden a půl lokte. Podobně jako na stojanu, i na ústí byly rytiny. Postranice ovšem nebyly do kruhu, ale do čtverce. 32 Pod postranicemi byla čtyři kola s ojnicemi zapuštěnými do stojanu. Každé kolo bylo jeden a půl lokte vysoké. 33 Kola byla provedením stejná jako kola od vozu: jejich osy, loukotě, paprsky i náboje, vše bylo odlité. 34 Ke čtyřem rohům každého stojanu vedla čtyři ramena jednolitá se stojanem. 35 Na vrcholu měl stojan kolem dokola půl lokte hlubokou obrubu. K vrcholu stojanu byla připevněna držadla a postranice. 36 Plochy držadel i postranic pokryl na každém volném místě rytinami cherubů, lvů a palem a kolem dokola je vroubily věnce. 37 Takto vyrobil deset stojanů. Všechny byly stejně odlité, stejných rozměrů a stejného tvaru.
38 Vyrobil také deset bronzových umyvadel, každé o objemu 40 batů. [d] Každé umyvadlo měřilo 4 lokte a spočívalo na jednom z deseti stojanů. 39 Pět stojanů postavil po pravé straně chrámu a pět po levé. Moře postavil po pravé straně v jihovýchodním rohu.
40 Dále Churam vyrobil kotlíky, lopatky a mísy.
Tak Churam završil veškeré dílo, které pro krále Šalomouna konal na Hospodinově chrámu:
41 dva sloupy,
dvě kulovité hlavice na vrcholech sloupů,
dvoje mřížování pokrývající obě kulovité hlavice na vrcholech sloupů,
42 čtyři sta granátových jablek ke dvěma mřížováním (dvě řady granátových jablek ke každému mřížování pokrývajícímu obě kulovité hlavice sloupů),
43 deset podstavců,
deset umyvadel na podstavce,
44 jedno Moře,
dvanáct býků nesoucích Moře,
45 kotlíky, lopatky a mísy.
Všechny předměty, které Churam zhotovil králi Šalomounovi pro Hospodinův schrám, byly z leštěného bronzu. 46 Král je nechal odlévat na jordánské rovině v jílovité půdě mezi Sukotem a Caretánem. 47 Bylo jich dohromady tolik, že je Šalomoun kvůli tomu množství ani nevážil. Váha bronzu nebyla nikdy zjištěna.
48 Šalomoun také nechal zhotovit veškeré vybavení pro Hospodinův chrám:
zlatý oltář,
zlatý stůl pro chleby předložení,
49 pět svícnů z ryzího zlata napravo a pět nalevo před svatostánek,
k nim květy, kahany a kleště ze zlata,
50 misky, kratiknoty, nádobky, pohárky a pánvice z ryzího zlata
a zlaté panty ke dveřím do nejsvětější svatyně v nejvnitřnější části chrámu i ke dveřím do chrámové lodi.
51 Tak bylo završeno veškeré dílo, které král Šalomoun konal na Hospodinově chrámu. Šalomoun pak přinesl zasvěcenou kořist svého otce Davida, [e] totiž stříbro, zlato a další předměty, a uložil je do pokladnice Hospodinova chrámu.
Jedno tělo, jeden Duch
4 Jako vězeň v Pánu vás tedy prosím, abyste svým životem dělali čest tomu povolání, které jste přijali. 2 Buďte vždy pokorní a mírní, trpělivě se navzájem snášejte v lásce 3 a usilujte zachovávat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje. 4 Je jedno tělo a jeden Duch, jedna naděje, k níž jsme byli povoláni, 5 jeden Pán, jedna víra, jeden křest, 6 jeden Bůh a Otec všech, který je nade všechny a skrze všechny a ve všech.
7 Každému jednotlivému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. 8 Písmo přece říká:
„Vystoupil do výšin,
zmocnil se zajatých,
dary lidem rozdělil.“ [a]
9 To, že „vystoupil“, musí znamenat, že předtím také sestoupil dolů na zem. 10 Ten, který sestoupil, je právě ten, který vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno. 11 To on rozdal své dary – apoštoly, proroky, evangelisty, pastýře a učitele – 12 pro přípravu svatých k dílu služby, aby se Kristovo tělo budovalo, 13 abychom nakonec všichni dospěli k jednotě víry a poznání Božího Syna, k dokonalému lidství, k plné míře Kristovy dospělosti.
14 Nesmíme proto nadále zůstat nemluvňaty zmítanými a unášenými kdejakým poryvem učení, lidskou prohnaností a vychytralým sváděním k bludu. 15 Místo toho máme mluvit pravdu v lásce a v každém ohledu růst v Krista, který je hlavou. 16 Z něj celé tělo, spojené a svázané pomocí všech tkání, roste a buduje se v lásce, když každá jednotlivá část plní úkol, který jí náleží.
Staré a nové já
17 Naléhavě vás proto v Pánu vyzývám, abyste už nežili jako pohané podle svých marných myšlenek. 18 Nevědomost pramenící z jejich zatvrzelého srdce jim zatemnila mysl, takže jsou odcizení od Božího života. 19 Otupěli a oddali se nestydatosti; páchají všemožnou nečistotu, ale nemohou se nasytit.
20 Tomu jste se však od Krista nenaučili! 21 Poněvadž jste ho uslyšeli a poznali pravdu, která je v Ježíši, 22 odhoďte už svůj dřívější způsob života i to staré já, které je zkažené a plné klamných tužeb. 23 Obnovujte ducha své mysli 24 a oblékněte se do nového člověka stvořeného k Božímu obrazu, plného spravedlnosti, svatosti a pravdy.
25 Odhoďme tedy lež a každý „říkejme jeden druhému pravdu“ [b] – jsme přece údy téhož těla! 26 „Hněváte-li se, nehřešte;“ [c] zkroťte svůj hněv, než slunce zapadne. 27 Nedávejte místo ďáblu. 28 Zloděj ať přestane krást a začne pracovat. Ať se slušně živí vlastníma rukama, aby se měl oč podělit s tím, kdo má nouzi. 29 Z vašich úst ať nevychází nic zlého; vaše slova ať jsou dobrá, posilující tam, kde je potřeba, a užitečná těm, kdo je uslyší. 30 Nezarmucujte svatého Božího Ducha, [d] jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení. 31 Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať vás opustí spolu s veškerou záští.
32 Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám.
Údolí suchých kostí
37 Spočinula na mně ruka Hospodinova. Hospodin mě svým Duchem odvedl pryč a postavil mě doprostřed údolí plného kostí. 2 Prováděl mě mezi nimi kolem dokola a hle – celá ta pláň jimi byla poseta a byly úplně vyschlé. 3 „Synu člověčí,“ řekl mi, „mohou ty kosti ožít?“
„Panovníku Hospodine,“ odpověděl jsem, „to víš ty.“
4 Tehdy mi řekl: „Prorokuj o těchto kostech a řekni jim: Suché kosti, slyšte slovo Hospodinovo! 5 Toto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, já do vás přivedu ducha, abyste ožily. 6 Dám na vás šlachy a pokryji vás masem, potáhnu vás kůží a vložím do vás ducha, abyste ožily. Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin."
7 Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo přikázáno. A zatímco jsem prorokoval, náhle se ozval hluk: kosti se s rachotem začaly připojovat jedna ke druhé. 8 Viděl jsem, jak se pokrývají šlachami a masem a jak se svrchu potahují kůží. Ducha však v sobě neměly.
9 Tehdy mi řekl: „Prorokuj k duchu. Prorokuj, synu člověčí, a řekni mu – Tak praví Panovník Hospodin: Přijď, duchu, ze čtyř stran a dechni do těchto pobitých, ať ožijí!“ 10 A když jsem prorokoval, jak mi přikázal, vstoupil do nich duch a ožili. Postavili se na nohy a byl jich obrovský, nesčíslný šik.
11 „Synu člověčí,“ řekl mi potom, „tyto kosti jsou celý dům Izraele. Říkají: ‚Naše kosti vyschly, nemáme žádnou naději, jsme ztraceni.‘ 12 Nuže, prorokuj a řekni jim – Tak praví Panovník Hospodin: Hle, já otevřu vaše hroby; z těch hrobů vás vyvedu, lide můj, a přivedu vás do izraelské země. 13 Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin – až otevřu vaše hroby a z těch hrobů vás vyvedu, lide můj. 14 Vložím do vás svého Ducha, abyste ožili, a dám vám spočinout ve vaší zemi. Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin. Jak jsem řekl, tak učiním, praví Hospodin.“
Jeden národ, jeden král
15 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 16 „Synu člověčí, vezmi si kus dřeva a napiš na něj: ‚Dřevo Judovo a jeho druhů ze synů Izraele‘. Pak vezmi jiný kus a napiš na něj: ‚Dřevo Josefovo (totiž Efraimovo) a jeho druhů z celého domu Izraele‘. 17 Pak je spoj jedno s druhým v jediné dřevo, ať jsou v tvé ruce jedno.
18 Až se tě tví krajané zeptají: ‚Nepovíš nám, co to má podle tebe znamenat?‘ 19 řekni jim – Tak praví Panovník Hospodin: ‚Hle, já vezmu dřevo Josefovo (které je v ruce Efraimově) a jeho druhů z izraelských kmenů a přiložím je ke dřevu Judovu. Spojím je v jediné dřevo a budou v mé ruce jedno.‘
20 Podrž ta popsaná dřeva před jejich očima 21 a řekni jim – Tak praví Panovník Hospodin: Hle, já vezmu syny Izraele z národů, kam odešli. Shromáždím je z celého okolí a přivedu je zpátky do vlasti. 22 V té zemi, na izraelských horách, je učiním jediným národem a všem jim bude kralovat jeden král. Už to nebudou dva národy, už se nebudou dělit na dvě království. 23 Už se nebudou poskvrňovat svými hnusnými modlami, svými nechutnými obrazy a všemi ostatními hříchy. Zachráním je odevšad, kde žili a hřešili, a očistím je. Budou mým lidem a já budu jejich Bohem.
24 Můj služebník David bude jejich králem a všichni budou mít jediného pastýře. Budou se řídit mými zákony, dodržovat má ustanovení a jednat podle nich. 25 Budou bydlet v zemi, kterou jsem dal svému služebníku Jákobovi a ve které bydleli jejich otcové. Budou v ní bydlet oni, jejich děti i děti jejich dětí až navěky a vůdcem jim navěky bude můj služebník David. 26 Uzavřu s nimi smlouvu pokoje; bude to věčná smlouva s nimi. [a] Zasadím je a rozmnožím a uprostřed nich zřídím navěky svou svatyni. 27 Můj příbytek bude mezi nimi, já budu jejich Bůh a oni budou můj lid. 28 Tehdy národy poznají, že já jsem Hospodin, Posvětitel Izraele, až bude má svatyně navěky uprostřed nich.“
87 Zpívaný žalm synů Korachových.
Na svatých horách založil Hospodin
2 brány sionské, které miluje
nad všechny Jákobovy příbytky.
3 Jak slavné věci o tobě říkají,
město Boží! séla
4 „Egypt [a] a Babylon budu uvádět
jako ty, kdo mě poznali;
právě tak Filištíny, Týrské i Habešské –
každý z nich se tu narodil!“
5 O Sionu se pak prohlásí:
„Ten i ten se v něm narodil.
Kéž jej posílí sám Nejvyšší!“
6 Hospodin zapíše, až sečte národy:
„I tenhle se tu narodil.“ séla
7 Ať proto zpěváci při tanci zpívají:
„Všechno mé z tebe pramení!“
88 Zpívaný žalm synů Korachových. Pro předního zpěváka, k tanci.
Poučná píseň Hemana Ezrachejského.
2 Hospodine, Bože mé spásy,
ve dne i v noci před tebou běduji.
3 Kéž moje modlitba dospěje k tvé tváři,
nakloň své ucho k mému úpění!
4 Duši mám plnou trápení,
můj život se k hrobu nachýlil.
5 Už patřím k těm, kdo do jámy klesají,
jsem jako bojovník síly zbavený!
6 Zanechali mě mezi mrtvými,
jsem jako mrtvoly v hrobě ležící,
na něž si nevzpomeneš nikdy víc –
od tvojí ruky jsou vzdáleni!
7 Shodils mě do jámy nejhlubší,
do nejtemnější propasti.
8 Dolehlo na mě tvé zuření,
svými vlnami jsi mě porazil! séla
9 Přátele ode mě zahnal jsi,
způsobils, že si mě oškliví.
Nemohu uniknout ze svého sevření,
10 oči mi hasnou trápením!
Volám tě, Hospodine, každý den,
k tobě vztahuji ruce své.
11 Budeš snad konat divy pro mrtvé?
Zvednou se stíny ke tvé oslavě? séla
12 Bude se o tvé lásce mluvit ve hrobě
a o tvé věrnosti v záhubě?
13 Copak se ukáže tvůj zázrak v temnotě
a tvá spravedlnost v zemi bez vzpomínek?
14 Já však, Hospodine, k tobě hlas pozvedám,
naproti jde ti má ranní modlitba.
15 Proč jen mě, Hospodine, odmítáš,
proč skrýváš přede mnou svoji tvář?
16 Ztrápený jsem, umírám od mládí;
snáším tvé hrůzy, jsem bezradný.
17 Tvůj prudký hněv se přese mě valí,
zdrcen jsem tvými hrůzami!
18 Pořád mě obkličují jako voda,
zaplavují mě ze všech stran.
19 Přátele i známé jsi ode mě zahnal,
mým společníkem je temnota!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.