Revised Common Lectionary (Complementary)
Ajin
121 Právem a spravedlností řídím se,
nevydej mě těm, kdo vydírají mě!
122 Zaruč se ve prospěch svého služebníka,
ať už mě pyšní přestanou vydírat.
123 Oči mi slábnou, tvou spásu vyhlížím
a tvou spravedlnost, kterou jsi zaslíbil.
124 Se svým služebníkem nalož laskavě,
pouč mě prosím o svých zákonech!
125 Dej mi rozum, vždyť jsem tvůj služebník,
abych rozuměl tvým svědectvím.
126 Čas jednat, Hospodine, už je tu –
lidé porušují Zákon tvůj!
127 Protože miluji tvé příkazy,
jsou mi nad zlato, i to nejčistší.
128 Všech tvých pravidel cením si,
a proto nenávidím každou cestu lži!
Šalomounův soud
16 Jednou přišly ke králi dvě nevěstky a postavily se před ním. 17 „Prosím, pane můj!“ promluvila jedna z nich. „Já a tahle žena bydlíme v jednom domě. A když jsme byly spolu doma, porodila jsem. 18 Tři dny po mně pak porodila i ona. Byly jsme doma jen my dvě, kromě nás tam nebyl nikdo cizí. 19 V noci ale syn téhle ženy umřel, protože ho zalehla. 20 A tak ještě tu noc vstala a vzala mi mého syna, když tvá služebnice spala. Vzala si ho do náručí a toho svého mrtvého syna dala do náručí mně. 21 Nad ránem vstanu, že svého syna nakojím – a on je mrtvý! Pak jsem se ale na něj podívala v ranním světle a vidím – to není můj syn; tohohle jsem neporodila!“
22 Ta druhá žena ale tvrdila:
„Ne, ne! Ten živý syn je můj a ten mrtvý tvůj!“ „Ne, ne,“ bránila se ta první. „Ten mrtvý je tvůj a ten živý můj!“ Tak se před králem hádaly.
23 Král je přerušil: „Takže jedna tvrdí: ‚Ten živý syn je můj a ten mrtvý tvůj,‘ a druhá tvrdí: ‚Ne, ne, ten mrtvý je tvůj a ten živý můj.‘“ 24 Tehdy král rozkázal: „Přineste mi meč.“ Přinesli mu tedy meč. 25 „Rozsekněte to živé dítě vedví,“ řekl král. „Polovinu dejte jedné a polovinu druhé.“
26 Vtom ale žena, které patřil ten živý syn, zvolala ke králi: „Prosím, pane můj! Dejte jí to živé dítě! Jen ho nezabíjejte!“ Srdce se jí totiž sevřelo soucitem nad jejím synem.
Ta druhá ale řekla: „Nebude moje ani tvoje. Sekejte!“
27 Král tehdy rozhodl: „Nezabíjejte ho! Dejte to živé dítě té první ženě – to je jeho matka.“
28 Když se v celém Izraeli doslechli o rozsudku, který král vynesl, pojala je před králem bázeň. Viděli totiž, že má v sobě Boží moudrost, aby vynášel soud.
Moudrost shůry
13 Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať to prokáže svými skutky – ušlechtilým životem ve vlídné moudrosti. 14 Máte-li však v srdci hořkou závist a svárlivost, nechlubte se a nelžete proti pravdě. 15 To není moudrost přicházející shůry, ale ta pozemská, pudová a ďábelská. 16 Kde je totiž závist a svárlivost, tam vzniká nepokoj a kdejaká špatnost.
17 Moudrost, která je shůry, je ale především čistá, dále pokojná, vlídná, povolná, plná milosrdenství a dobrého ovoce, nestranná a nepokrytecká. 18 Ti, kdo rozsévají pokoj, sklidí ovoce spravedlnosti.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.