Revised Common Lectionary (Complementary)
Ajin
121 Právem a spravedlností řídím se,
nevydej mě těm, kdo vydírají mě!
122 Zaruč se ve prospěch svého služebníka,
ať už mě pyšní přestanou vydírat.
123 Oči mi slábnou, tvou spásu vyhlížím
a tvou spravedlnost, kterou jsi zaslíbil.
124 Se svým služebníkem nalož laskavě,
pouč mě prosím o svých zákonech!
125 Dej mi rozum, vždyť jsem tvůj služebník,
abych rozuměl tvým svědectvím.
126 Čas jednat, Hospodine, už je tu –
lidé porušují Zákon tvůj!
127 Protože miluji tvé příkazy,
jsou mi nad zlato, i to nejčistší.
128 Všech tvých pravidel cením si,
a proto nenávidím každou cestu lži!
Chvála moudrosti
Klíč k poznání
1 Přísloví Šalomouna, syna Davidova,
krále nad Izraelem,
2 k nabytí moudrosti a k poučení,
jak rozumět hlubokým výrokům,
3 jak si osvojit, co učí rozum,
spravedlnost, právo a poctivost,
4 jak předat prostoduchým chytrost,
mládeži prozíravost a vědění.
5 Moudrý ať poslouchá a rozmnoží svou znalost,
rozumný ať dá si poradit,
6 jak porozumět úslovím a jinotajům,
rčením mudrců a jejich hádankám.
7 Klíčem k poznání je úcta k Hospodinu;
moudrostí a poučením jen hlupák pohrdá.
Moudrost na ulicích volá
20 Moudrost venku na ulicích volá,
na náměstích svůj hlas pozvedá,
21 na rušných nárožích hlasitě vykřikuje,
v průchodu městské brány proslov má:
22 „Kdy omezenců láska k malosti už skončí,
kdy drzounů záliba v drzosti,
kdy tupců nenávist ke všemu vědění?
23 Obraťte se, když vás napomínám,
hle, svého ducha na vás vylít chci,
právě vám chci svá slova oznámit!
24 Dosud jsem volala, však nechtěli jste slyšet,
ruku jsem nabízela, nikdo však nevnímal,
25 všechny mé rady zavrhli jste,
mými domluvami se nikdo neřídil.
26 Vašemu neštěstí já nyní zasměji se
i hrůze, jež vás přepadne. Bavit se budu,
27 až jako bouře zachvátí vás hrůza,
až jako vichr udeří vaše neštěstí,
až soužením a tísní budete sevřeni.
28 Až mě pak volat budou, neozvu se,
budou mě shánět, avšak nenajdou.
29 Protože nenáviděli poznání,
úctu k Hospodinu si zvolit nechtěli,
30 mými radami se nikdy neřídili,
mojí domluvou vždy jen pohrdli,
31 proto ať snědí, co si navařili,
vlastními plány ať se nasytí!
32 Omezenci zajdou na vlastní umíněnost,
spokojenost tupců je jejich záhuba.
33 Kdo mě však poslouchá, ten pohodlně žije
v bezpečí před hrozbou všeho zla.“
30 Řekl také: „K čemu přirovnáme Boží království? Jakým podobenstvím ho představíme? 31 Je jako zrnko hořčice, které když je zaseto do země, je nejmenší ze všech semen na zemi. 32 Jakmile je však zaseto, roste, až je větší než všechny byliny, a vypouští mohutné větve, takže i ptáci mohou hnízdit v jeho stínu.“
33 Přinášel jim Slovo v mnoha takových podobenstvích, nakolik byli schopni rozumět. 34 Nemluvil k nim jinak než v podobenstvích, ale svým učedníkům všechno v soukromí vysvětloval.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.