Revised Common Lectionary (Complementary)
18 Pro předního zpěváka.
Žalm Hospodinova služebníka Davida, který tuto píseň zpíval Hospodinu v den, kdy jej Hospodin vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy. [a]
I.
2 Miluji tě, Hospodine, sílo má!
3 Hospodin je má skála, tvrz, má záchrana!
Můj Bůh je má skála, v něm úkryt nalézám,
můj štít, roh vítězství, můj hrad.
4 Vzýval jsem Hospodina – je hoden chvály –
od mých nepřátel mě zachránil!
5 Provazy smrti mě obklopily,
svým proudem mě strhla záhuba,
6 provazy hrobu mě ovinuly,
osidla smrti mě dostihla.
7 Vzýval jsem Hospodina ve své úzkosti,
ke svému Bohu křičel jsem –
on ve svém chrámu slyšel mé volání,
až k jeho uším dolehl můj křik.
8 Zem se třásla, zem se chvěla,
základy hor se pohnuly,
před jeho hněvem se roztřásly.
9 Dým se valil z jeho chřípí,
stravující oheň z jeho úst,
plamenné blesky z něj vyšlehly.
10 Nebe rozťal, sestupuje,
pod nohama černý mrak!
11 Cheruba zapřáhl, rozletěl se,
vznesl se na křídlech větrných.
12 Závojem tmy jak skrýší obklopil se,
mrak temný deštěm byl jeho stan.
13 Před jeho žárem se rozstoupila mračna,
krupobití a blesky plamenné,
14 Hospodin v nebi zaburácel,
hlas Nejvyššího zněl:
krupobití a blesky plamenné!
15 Deštěm šípů rozehnal je,
množstvím blesků rozdrtil!
16 Koryta řek byla obnažena,
základy světa odkryty
před řevem tvým, Hospodine,
před tvým dechem zuřivým!
17 Sehnul se z výšin, uchopil mě,
z mohutných vod mě vyprostil,
18 vyrval mě mocnému nepříteli,
odpůrcům silnějším, než jsem byl.
19 Přepadli mě v den mé bídy,
Hospodin mě však podpíral,
24 Pamatuj, že jeho dílo musíš velebit;
lidé je oslavují svými písněmi.
25 Všichni smrtelníci to dílo spatřují,
člověk je vidí aspoň zpovzdálí.
26 Hle, Bůh je veliký nad naše chápání,
jeho léta nelze ani vypočíst!
27 On z moře vynáší kapky do výšky,
aby se v jeho mlze na déšť srážely,
28 aby se pak z mraků proudem valily
a skrápěly lidstvo v hojnosti.
29 Což někdo rozumí, jak se mračna stahují
a jak z jeho stanu hřmí?
30 Hle, jak kolem sebe šíří blesky,
jak jimi pokrývá mořské hlubiny!
31 Takovým způsobem spravuje národy,
takto jim opatřuje pokrm v hojnosti.
32 Ve svých dlaních svírá blesky,
velí jim zasáhnout jejich cíl.
33 Vypovídá o něm jeho burácení –
on bouří hněvem proti bezpráví!“
14 Naslouchej tomu, Jobe, zastav se,
o Božích divech přemýšlej.
15 Rozumíš, jak Bůh oblaka vede,
jak na nich rozsvěcuje blesk?
16 Rozumíš rovnováze mračen,
všem divům Toho, jenž zná vše?
17 Ty, který ve svých šatech pečeš se,
když pod jižním vánkem ztichne zem,
18 můžeš s ním roztáhnout mraky po obloze
pevné jak zrcadlo z bronzu ulité?
19 Pouč nás tedy, co mu máme říct –
pro tmu si neumíme ani řeč připravit!
20 Má se mu oznámit, že chci promluvit?
Chce si někdo říkat o vlastní zničení?
21 Do slunce přece také nikdo nehledí,
když jasně září na nebi,
poté co vítr mraky rozptýlil.
22 Od severu vychází zlatý třpyt,
ohromnou slávou Bůh se obklopil!
23 Všemohoucí je nám nedosažitelný;
v moci a soudu je veliký,
bohatý ve spravedlnosti, nečiní příkoří.
24 Toto je důvod, proč jej lidé ctí,
i když ho ani mudrcové nevidí.“
23 Potom nastoupil na loď a jeho učedníci za ním. 24 Na jezeře se náhle strhla veliká bouře, takže se vlny valily přes loď. On ale spal.
25 Přistoupili tedy a vzbudili ho: „Pane, zachraň nás, vždyť umíráme!“
26 „Proč se bojíte, malověrní?“ řekl jim Ježíš. Potom vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal naprostý klid.
27 Učedníci byli ohromeni. „Kdo to vůbec je?“ ptali se. „Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.