Revised Common Lectionary (Complementary)
18 Pro předního zpěváka.
Žalm Hospodinova služebníka Davida, který tuto píseň zpíval Hospodinu v den, kdy jej Hospodin vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy. [a]
I.
2 Miluji tě, Hospodine, sílo má!
3 Hospodin je má skála, tvrz, má záchrana!
Můj Bůh je má skála, v něm úkryt nalézám,
můj štít, roh vítězství, můj hrad.
20 vyvedl mě na svobodu,
uhájil mě, vždyť má mě rád!
II.
21 Hospodin odplatil mi za moji spravedlnost,
za čistotu mých rukou mě odměnil.
22 Hospodinových cest jsem se pevně držel,
svého Boha jsem nezradil!
23 Před sebou mám všechny jeho soudy,
od jeho nařízení jsem se nevzdálil,
24 zůstal jsem před ním bez úhony,
varoval jsem se hříchů svých.
25 Hospodin odměnil mě za moji spravedlnost,
za čistotu mých rukou před jeho očima.
26 Ty, Pane, s věrným nakládáš věrně,
k oddanému se chováš oddaně,
27 s čistým člověkem čistě naložíš,
od zvráceného se však odvracíš.
28 Ty sám zachraňuješ ubožáky,
pohledy povýšených ale ponížíš.
29 Ty, Hospodine, rozsvěcíš mou svíci,
můj Bůh mi září v tmách.
30 S tebou vyrazím proti vojsku,
ve svém Bohu hradby překonám!
31 Jak dokonalá je cesta Boží,
jak ryzí je, co praví Hospodin –
on je štít všech, kdo v něho doufají!
III.
32 Kdo by byl Bohem kromě Hospodina?
Kdo by byl skalou, ne-li náš Bůh?
18 Zbavil ses Skály, která zplodila tě,
na Boha, svého rodiče, jsi zapomněl.
19 Hospodin to viděl! Odmítl je,
na své syny a dcery dostal zlost.
20 Řekl: „Svou tvář před nimi ukryji
a uvidím, jak dopadnou!
Zvrácené pokolení – to jsou oni,
synové, kteří věrnost neznají.
28 Ten národ úplně ztratil soudnost,
docela cizí je mu rozumnost.
29 S trochou moudrosti by pochopili,
porozuměli by, jak dopadnou.
30 Jak to, že jeden jich honí tisíce
a dva jich obrátí deset tisíc na útěk?
To museli být svou Skálou prodáni,
musel je vydat Hospodin!
31 Jejich skála přece není jak Skála naše,
to mohou naši nepřátelé dosvědčit!
32 Jejich réva je z révy sodomské,
původem z vinic Gomory.
Jejich hrozny jsou jedovaté,
jejich plody plné hořkosti.
33 Jejich víno je dračí utrejch,
jed zmijí, ten nejprudší.
34 „Což není u mne dobře uloženo,
zapečetěno v mých sklepích vybraných?
35 Má je pomsta, já zjednám odplatu!
Noha jim uklouzne v čas náležitý,
den jejich pohromy blíží se,
jejich úděl už je pro ně připraven!“
36 Ano, Hospodin bude svůj lid hájit
a nad svými služebníky se slituje,
až uvidí, že už je opustily síly,
s pánem i kmánem že konec je.
37 Zeptá se: „Kde jsou ti jejich bohové,
ta skála, v níž útočiště hledali?
38 Kde jsou ti, kdo jedli tuk jejich obětí,
kdo pili víno jejich úliteb?
Jen ať vstanou, aby vám pomohli,
ať se vám stanou úkrytem!
39 Prohlédněte – já, jen já jsem jediný
a není Boha kromě mne.
Já dávám smrt a život daruji,
já mohu zranit i uzdravit –
z mé ruky vás nikdo nevyrve!
33 Ta hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti a vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy, jak nepopsatelné jeho cesty! Vždyť:
34 „Kdo poznal Hospodinovu mysl?
Kdo mu kdy v něčem poradil?“ [a]
35 „Kdo mu co dal jako první,
aby mu Bůh za to zaplatil?“ [b]
36 Všechno je z něj, skrze něj a pro něj! Jemu buď sláva navěky! Amen.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.