Revised Common Lectionary (Complementary)
18 Pro předního zpěváka.
Žalm Hospodinova služebníka Davida, který tuto píseň zpíval Hospodinu v den, kdy jej Hospodin vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy. [a]
I.
2 Miluji tě, Hospodine, sílo má!
3 Hospodin je má skála, tvrz, má záchrana!
Můj Bůh je má skála, v něm úkryt nalézám,
můj štít, roh vítězství, můj hrad.
20 vyvedl mě na svobodu,
uhájil mě, vždyť má mě rád!
II.
21 Hospodin odplatil mi za moji spravedlnost,
za čistotu mých rukou mě odměnil.
22 Hospodinových cest jsem se pevně držel,
svého Boha jsem nezradil!
23 Před sebou mám všechny jeho soudy,
od jeho nařízení jsem se nevzdálil,
24 zůstal jsem před ním bez úhony,
varoval jsem se hříchů svých.
25 Hospodin odměnil mě za moji spravedlnost,
za čistotu mých rukou před jeho očima.
26 Ty, Pane, s věrným nakládáš věrně,
k oddanému se chováš oddaně,
27 s čistým člověkem čistě naložíš,
od zvráceného se však odvracíš.
28 Ty sám zachraňuješ ubožáky,
pohledy povýšených ale ponížíš.
29 Ty, Hospodine, rozsvěcíš mou svíci,
můj Bůh mi září v tmách.
30 S tebou vyrazím proti vojsku,
ve svém Bohu hradby překonám!
31 Jak dokonalá je cesta Boží,
jak ryzí je, co praví Hospodin –
on je štít všech, kdo v něho doufají!
III.
32 Kdo by byl Bohem kromě Hospodina?
Kdo by byl skalou, ne-li náš Bůh?
Úhelný kámen
14 Proto slyšte Hospodinovo slovo, vy drzouni,
vy, kdo ovládáte jeruzalémský lid!
15 Říkáte: „Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí,
dohodu máme s podsvětím.
Zhoubná záplava když se přižene,
nám se nic nestane –
naším útočištěm je přece lež,
ukryli jsme se ve zradě.“
16 Nuže, toto praví Panovník Hospodin:
Hle, pokládám na Sionu kámen prubířský,
kámen ušlechtilý, úhelný, [a]
základ nepohnutelný;
kdokoli se na něj spolehne,
neukvapí se.
17 Jako měřítko ustanovím právo,
za olovnici vezmu spravedlnost;
kroupy pak smetou úkryt vašich lží,
vaši skrýš voda zatopí.
18 Zrušena bude vaše smlouva se smrtí,
padne ta vaše dohoda s podsvětím.
Až se přižene zhoubná záplava,
budete jako hlína zdupaná.
19 Kdykoli se přižene, znovu vás zasáhne –
ráno za ránem, v noc i den!
Hrůza dočista ochromí
ty, kdo pochopí toto poselství.
20 Postel bude krátká, nepůjde se narovnat,
přikrývka bude úzká, nepůjde se zachumlat.
21 Hospodin povstane jako na hoře Peracim,
rozhorlí se jako tehdy v gibeonském údolí, [b]
aby vykonal své dílo – své neobyčejné dílo,
aby vyplnil svůj úkol – svůj neobvyklý úkol.
22 A proto přestaňte se svou drzostí,
ať vaše okovy neztěžknou ještě víc.
Pán, Hospodin zástupů, mi totiž oznámil,
že rozhodl o záhubě všude na zemi.
6 Když pak byl Ježíš v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného, 7 přistoupila k němu žena s alabastrovou nádobkou velmi vzácné masti a vylila mu ji na hlavu. 8 Když to uviděli učedníci, rozhořčili se: „K čemu taková ztráta? 9 Mohlo se to draze prodat a rozdat chudým!“
10 Ježíš si toho všiml. „Proč tu ženu trápíte?“ řekl jim. „Udělala pro mě něco krásného. 11 Chudé tu budete mít vždycky, [a] ale mě vždycky mít nebudete. 12 Když mi tato žena polila tělo mastí, připravila mě na pohřeb. 13 Amen, říkám vám, že kdekoli na celém světě bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.