Revised Common Lectionary (Complementary)
75 Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“
Zpívaný žalm Asafův.
2 Oslavujeme tě, Bože, oslavujeme –
tvé divy ukazují, jak blízké je jméno tvé!
3 Ty pravíš: „V čas, který určím sám,
svůj spravedlivý soud vykonám.
4 Země a všichni na ní až se budou třást,
já sám jejím sloupům pevnost dám! séla
5 Nadutce varuji: S pýchou přestaňte!
Ničemům říkám: Nepozvedejte rohy [a] své!
6 Nepozvedejte své rohy do výše
a tvrdošíjně nemluvte!“
7 Z východu, západu ani od pouště
povýšení nikdy nepřijde.
8 Jedině Bůh přece soudcem je –
jednoho povyšuje, druhého snižuje.
9 Hospodin drží kalich v ruce své,
kořeněné víno je v něm zpěněné!
Všem ničemům země z něho nalije,
vypijí ho až do dna, k sedlině!
10 Já se však budu navěky radovat, [b]
Bohu Jákobovu budu zpívat žalm:
11 „Všem ničemům rohy usekám,
spravedlivý ať své rohy pozvedá!“
Soud nad Jeruzalémem
3 Běda tomu zatvrzelému městu
plnému špíny a útisku!
2 Nikoho neposlouchá,
nedá se poučit;
nedoufá v Hospodina,
ke svému Bohu se nechce přiblížit.
3 Jeho velmoži jsou řvoucí lvi,
jeho soudci jak vlci večerní,
po kterých ráno zbývají
jen ohryzané kosti.
4 Jeho proroci jsou dobrodruzi,
lidé prosáklí zradou.
Jeho kněží znesvěcují svatyni,
když znásilňují Zákon.
5 Hospodin je v tom městě spravedlivý,
nekoná žádné zlo.
Ráno co ráno, denně bez ustání
vynáší na světlo svůj soud;
zlosyn však neví, co je stud!
6 „Vyhladil jsem národy,
že jejich bašty zpustly.
Jejich ulice jsem zničil,
že tudy nikdo nechodí.
Z jejich měst zůstaly rozvaliny,
z jejich obyvatel nezbyl jediný.
7 Myslel jsem si: ‚Teď mě snad budeš ctít,
teď se snad necháš poučit!‘
Jejich domov by pak nebyl zničen,
nedopadl by na ně žádný trest.
Oni však o to horlivěji
páchají hanebnost při všem, co dělají.
8 Proto mě čekejte, praví Hospodin,
v den, kdy povstanu, abych svědčil! [a]
Toto je můj soud: Posbírám národy,
shromáždím království
a vyliji na ně svou prchlivost,
všechnu svou rozpálenou zlost.
Ano! Žár mé žárlivosti
pohltí celou zemi!“
Příslib spásy
9 „Tehdy dám národům čisté rty,
aby všichni vzývali jméno Hospodin
a společně mu sloužili.
10 Ti, kdo mě uctívají za habešskými řekami,
můj rozptýlený lid,
ti mi přinesou mé oběti.
11 V ten den už se nebudete muset stydět
za všechny své vzpoury proti mně.
Tehdy z vašeho středu odstraním
ty vaše pyšné chvastouny.
Už nikdy nebudete namyšlení
na hoře mé svatosti.
12 Ponechám ve vašem středu
pokorný a ponížený lid –
ty, kteří v Hospodinově jménu
nacházejí své bezpečí.
13 Pozůstatek Izraele už nebude jednat zle,
nebudou mluvit lež,
lstivý jazyk se u nich nenajde.
Budou se pást a odpočívat v bezpečí
a nikdo už je nezděsí.“ [b]
Dvě smlouvy
21 Takže vy chcete být pod Zákonem? Povězte mi, slyšíte vůbec, co Zákon říká? 22 Je psáno, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné. [a] 23 Ten z otrokyně se ale narodil jen podle těla, kdežto ten ze svobodné skrze zaslíbení.
24 Je to jinotaj; ty ženy jsou dvě smlouvy. Jedna je z hory Sinaj a tak jako Hagar rodí své děti do otroctví. 25 Tato Hagar představuje horu Sinaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť je se svými dětmi v otroctví. 26 Nebeský Jeruzalém je ale svobodný a ten je naší matkou. 27 Je přece psáno:
„Raduj se, neplodná, ty, jež nerodíš,
jásej a křič, jež nemáš bolesti!
Dětí opuštěné je totiž mnoho,
více než té, jež muže má.“ [b]
28 Vy, bratři, jste tedy jako Izák dětmi zaslíbení. 29 Dnes je to stejné jako tehdy: ten narozený podle těla pronásleduje narozeného podle Ducha. 30 Co ale říká Písmo? „Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem svobodné!“ [c]
31 A tak, bratři, nejsme dětmi otrokyně, ale té svobodné.
Stůjte ve svobodě
5 V této svobodě, do níž nás Kristus vysvobodil, [d] pevně stůjte; nenechte se znovu zapřáhnout do otrockého jha.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.