Revised Common Lectionary (Complementary)
11 Svou cestu, Hospodine, ukaž mi,
abych se držel tvé věrnosti.
Mé srdce ať se soustředí,
abych tvé jméno ctil!
12 Chválím tě, Pane Bože, celým srdcem svým,
tvé jméno chci slavit navěky!
13 Vždyť ty mě miluješ láskou největší,
zachránil jsi mě z hloubky záhrobí!
14 Nadutci povstali, Bože, proti mně,
tlupa násilníků pase po mém životě –
ti, kdo tě nestavějí před sebe!
15 Ty ale, Pane, jsi Bůh milostivý a soucitný,
nesmírně trpělivý, velmi věrný a laskavý. [a]
16 Pohlédni na mě, smiluj se prosím,
svého služebníka posilni,
synu své služebnice daruj spasení!
17 Dej mi znamení své dobroty,
aby se moji nepřátelé stydět museli,
až uvidí, že jsi byl mou pomocí
a že ty, Hospodine, jsi mě potěšil!
Modly nejsou nic
21 Předneste svou při, praví Hospodin.
Král Jákobův říká: Předložte důkazy!
22 Pojďte nám, vy modly, oznámit,
co všechno se má přihodit.
Povězte nám aspoň věci minulé,
ať si je k srdci vezmeme
a poznáme, jak to dopadne.
Nebo nám řekněte, co stane se,
23 o budoucnosti nám povězte,
ať poznáme, že jste bohové!
Udělejte něco, ať je to dobré nebo zlé,
ať užasneme nad tím pohledem.
24 Jenže vy nejste vůbec nic
a vaše skutky jsou ještě míň –
kdo si vás volí, je odporný!
25 Ten, jehož vzbudím, od severu blíží se, [a]
ten, který na východě vzývá jméno mé.
Po vládcích dupe jako po blátě,
jako když hrnčíř hlínu rozšlape.
26 Kdo to říkal od počátku, abychom to věděli,
kdo odedávna, abychom řekli: „On se nemýlil“?
Nikdo nic neoznámil, nikdo nic nezjevil,
od vás neslyšel nikdo nic!
27 Já první říkám Sionu: „Hle, už tu jsou!“
Jeruzalému dám posla se zprávou radostnou.
28 Dívám se a není ani jediný,
žádný z těch bohů neumí poradit;
kdybych se zeptal, kdo mi odpoví?
29 Hle, jak jsou všichni pouhé nic
a jejich skutky jsou ještě míň –
vzduch a nicota jsou jejich odlitky!
Co je člověk?
2 Proto se musíme tím pečlivěji držet toho, co jsme slyšeli, a nenechat se proudem unášet pryč. 2 Jestliže už slovo, které zvěstovali andělé, bylo závazné, takže každý přestupek a každou neposlušnost stihl spravedlivý trest, 3 jak bychom tedy unikli my, kdybychom opomíjeli takovéto spasení? Na počátku je zvěstoval sám Pán a nám je potvrdili ti, kteří jej slýchali, 4 což Bůh podle své vůle zároveň dosvědčoval znameními a divy, různými zázraky a udílením Ducha svatého.
5 Ten budoucí svět, o němž mluvíme, Bůh nesvěřil andělům. 6 Písmo na jednom místě prohlašuje:
„Co je člověk, že na něj pamatuješ,
co je lidský tvor, že tě zajímá?
7 O málo nižším než anděly jsi jej stvořil,
slávou a ctí jsi korunoval jej, [a]
8 k jeho nohám jsi složil vše.“ [b]
Když tedy vše položil do jeho moci, nezbylo nic, co by mu nepoddal. Teď ovšem ještě nevidíme, že by vše bylo v jeho moci. 9 Vidíme ale Ježíše – který se stal o málo nižším než andělé – jak je nyní pro utrpení smrti korunován slávou a ctí, neboť z Boží milosti zakusil smrt za nás za všechny.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.