Revised Common Lectionary (Complementary)
48 Zpívaný žalm synů Korachových.
2 Veliký je Hospodin, vší chvály hodný,
ve městě našeho Boha,
na hoře své svatosti.
3 Vrcholem krásy, potěchou vší země
je hora Sion, město mocného Krále,
na svazích severních.
4 Bůh sám je v jeho palácích,
ukázal, že je jim pevností!
5 Králové totiž, když se spolčili,
společně k městu přitáhli.
6 Když na ně pohlédli, zůstali ohromeni,
vyděsili se, náhle utekli.
7 Zděšením byli tenkrát přemoženi,
jako rodička se chvěli bolestí
8 tak jako lodě na širém moři
zmítané větrem východním.
9 O čem jsme slýchali, to jsme uviděli
ve městě Hospodina zástupů,
ve městě našeho Boha –
kéž je Bůh upevní až navěky! séla
10 Rozjímáme, Bože, o tvé lásce
uprostřed tvojí svatyně.
11 Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála
do všech končin země dosahá.
Pravice tvá je plná spravedlnosti –
12 hora Sion ať se veselí!
Jen ať jásají judské dcery
nad soudy Božími!
13 Prochoďte Sion, kolem jej obejděte,
jeho věže zkuste spočítat,
14 jeho hradby ze srdce obdivujte,
na jeho paláce upřete zrak.
Abyste o tom vyprávět mohli
pokolení, jež přijde za vámi:
15 Tento Bůh je náš Bůh na věky věků,
on bude naším vůdcem, dokud jsme naživu!
24 Balaám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal, a tak nešel vyhledávat věštby jako předešle, ale vydal se k poušti. 2 Když pak Balaám pozvedl oči a spatřil Izrael tábořící podle kmenů, přišel na něj Boží Duch. 3 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď:
„Toto praví Balaám, syn Beorův,
toto praví jasnozřivý muž.
4 Toto praví ten, jenž slyší Boží řeč,
jenž vidění Všemohoucího spatřuje,
jenž padá na tvář
a jeho oči jsou odkryty:
5 Jak krásné jsou tvé stany, Jákobe,
tvé příbytky, ó Izraeli!
6 Jak palmové háje se prostírají,
jako nad řekou zahrady,
jako aloe, jež sázel Hospodin,
jak cedry u vody.
7 Z jeho věder voda poteče,
jeho símě bude mít vody bohatě.
Jeho král bude nad Agaga [a] vyvýšen,
jeho království se pozvedne.
8 Bůh, jenž vyvedl je z Egypta,
je pro ně silou rohů buvolích.
Národy nepřátel svých spolyká,
jejich kosti ohryže,
jejich šípy rozláme.
9 Schoulil se, ulehl jako lev,
jako lvice – kdo vstát ho přiměje?
Ať jsou požehnáni, kdo ti žehnají,
a zlořečeni, kdo ti zlořečí!“ [b]
10 Balák na to proti Balaámovi vybuchl hněvem. Spráskl ruce a řekl mu: „Pozval jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a hle, ty jim už potřetí jen žehnáš a žehnáš! 11 Hned zmiz, vrať se domů! Říkal jsem: ‚Zahrnu tě poctami,‘ ale Hospodin tě o tu poctu připravil.“
12 Balaám Balákovi odpověděl: „Copak jsem neříkal už tvým poslům, které jsi za mnou poslal: 13 ‚I kdyby mi Balák dával svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit Hospodinův rozkaz a udělat o své vůli cokoli dobrého nebo zlého – řeknu jen to, co řekne Hospodin‘? 14 Hned odejdu domů ke svým, ale ještě ti povím, jak ten lid v budoucnu naloží s tvým lidem.“
Nic není nemožné
26 Když byla Alžběta v šestém měsíci, poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského města jménem Nazaret 27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova. Ta panna se jmenovala Marie. 28 Když k ní přišel, řekl: „Zdravím tě, milostí obdařená, Hospodin s tebou!“ [a]
29 Ta slova ji rozrušila. Co to bylo za pozdrav? přemýšlela. 30 Anděl jí ale řekl: „Neboj se, Marie, vždyť jsi nalezla milost u Boha! 31 Hle, počneš, porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. 32 Bude veliký, bude nazýván Synem Nejvyššího a Hospodin, náš Bůh, mu dá trůn jeho otce Davida. 33 Bude navěky kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování bude bez konce.“
34 „Jak se to stane?“ zeptala se Marie anděla. „Vždyť jsem ještě nepoznala muže.“
35 „Sestoupí na tebe Duch svatý a zastíní tě moc Nejvyššího,“ odpověděl jí anděl. „To svaté dítě, které se narodí, proto bude nazýváno Syn Boží. 36 A hle, tvá příbuzná Alžběta, o níž se říkalo, že je neplodná, i ona přes své stáří počala syna a je v šestém měsíci. 37 U Boha přece není nic nemožné.“
38 Marie řekla: „Hle, jsem služebnice Páně. Ať se mi stane podle tvého slova!“ Tehdy od ní anděl odešel.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.