Revised Common Lectionary (Complementary)
48 Zpívaný žalm synů Korachových.
2 Veliký je Hospodin, vší chvály hodný,
ve městě našeho Boha,
na hoře své svatosti.
3 Vrcholem krásy, potěchou vší země
je hora Sion, město mocného Krále,
na svazích severních.
4 Bůh sám je v jeho palácích,
ukázal, že je jim pevností!
5 Králové totiž, když se spolčili,
společně k městu přitáhli.
6 Když na ně pohlédli, zůstali ohromeni,
vyděsili se, náhle utekli.
7 Zděšením byli tenkrát přemoženi,
jako rodička se chvěli bolestí
8 tak jako lodě na širém moři
zmítané větrem východním.
9 O čem jsme slýchali, to jsme uviděli
ve městě Hospodina zástupů,
ve městě našeho Boha –
kéž je Bůh upevní až navěky! séla
10 Rozjímáme, Bože, o tvé lásce
uprostřed tvojí svatyně.
11 Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála
do všech končin země dosahá.
Pravice tvá je plná spravedlnosti –
12 hora Sion ať se veselí!
Jen ať jásají judské dcery
nad soudy Božími!
13 Prochoďte Sion, kolem jej obejděte,
jeho věže zkuste spočítat,
14 jeho hradby ze srdce obdivujte,
na jeho paláce upřete zrak.
Abyste o tom vyprávět mohli
pokolení, jež přijde za vámi:
15 Tento Bůh je náš Bůh na věky věků,
on bude naším vůdcem, dokud jsme naživu!
Opět vás shromáždím
14 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 15 „Synu člověčí! Obyvatelé Jeruzaléma říkají o tvých bratrech, o tvých vlastních příbuzných a vůbec o celém domu Izraele: ‚Jsou daleko od Hospodina. Země teď patří nám.‘
16 Proto řekni: Tak praví Panovník Hospodin – Ano, zahnal jsem je daleko mezi národy, ano, rozprášil jsem je po zemích. V zemích, kam přišli, se jim ale sám nakrátko stanu svatyní.
17 Proto řekni: Tak praví Panovník Hospodin – Shromáždím vás z národů a posbírám vás ze zemí, do nichž jste byli rozptýleni, a dám vám izraelskou zemi.
18 Až tam přijdou, odstraní odtud všechny ohavnosti a nechutnosti. 19 Dám jim jedno srdce a do nitra jim vložím nového ducha. Vezmu jim z těla srdce z kamene a dám jim srdce z masa, [a] 20 aby se řídili mými pravidly, dodržovali mé zákony a jednali podle nich. Tehdy budou mým lidem a já budu jejich Bohem. 21 Ale těm, jejichž srdce tíhne k ohavnostem a nechutnostem, takovým obrátím jejich cesty na hlavy, praví Panovník Hospodin.“
22 Vtom cherubové s koly po bocích a se slávou Boha Izraele nad sebou zvedli křídla. 23 Hospodinova sláva se vznesla zprostřed města a stanula nad horou východně od města. 24 Ve vidění, které jsem dostal od Božího Ducha, se mě Duch zmocnil a přenesl mě k vyhnancům v Babylonii. Potom mi to vidění zmizelo 25 a já jsem vyhnancům pověděl všechno, co mi Hospodin ukázal.
12 My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom rozuměli, čím nás Bůh obdaroval. 13 O tom právě mluvíme (nikoli slovy, jimž učí lidská moudrost, ale slovy, jimž vyučuje Duch), když vykládáme duchovní věci duchovními slovy. [a] 14 Neduchovní člověk ovšem nepřijímá věci Božího Ducha, neboť jsou pro něj bláznovstvím, a nemůže je pochopit, neboť se jim dá rozumět jen duchovně. 15 Kdo však je duchovní, může rozumět všemu, ačkoli jemu nikdo nerozumí. 16 Vždyť:
„Kdo poznal Hospodinovu mysl,
kdo by mu mohl poradit?“ [b]
My ale máme mysl Kristovu!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.