Revised Common Lectionary (Complementary)
14 Smrtelník z ženy zrozený
má jen pár dnů – a plných trápení.
2 Jako květ vzejde a uvadne,
jako stín prchne, nezastaví se.
3 Přesto však z něho oči nespouštíš
a k soudu s tebou ho [a] poháníš.
4 Kdo umí nečisté v čisté obrátit?
Ani jediný!
5 Ty jsi mu spočítal jeho dny,
počet měsíců jsi mu odměřil,
dal jsi mu meze, jež nesmí překročit.
6 Odvrať svůj pohled, nech ho být,
ať si užije život jako nádeník!
7 Strom, ten má aspoň naději:
Když bude poražen, znovu vyraší,
nic nezastaví jeho výhonky.
8 I kdyby jeho kořeny v zemi zpuchřely,
i kdyby jeho kmen v prachu tlel,
9 jen ucítí vodu, vypučí zase,
jak mladý stromek větve vyžene.
10 Člověk však zemře a klesne bezvládně,
naposled vydechne – a kam se poděje?
11 Jako se vypařuje voda z jezer,
jako potok vyschne a vyprahne,
12 právě tak člověk lehne a nevstane;
dokud trvá nebe, neprobudí se,
nic nepřeruší jeho sen.
13 Kéž bys mě jen schoval v hrobě,
kéž bys mě ukryl, než pomine tvůj hněv,
a určil chvíli, kdy na mě vzpomeneš!
14 Když člověk zemře, copak ožije?
Po všechny dny své těžké roboty
čekal bych na chvíli té úlevy!
Můj úděl je Hospodin
3 Ano, [a] i já jsem pocítil,
jak trestá jeho rozzuřený kyj.
2 Odehnal mě, do tmy zavedl,
a ne ke světlu.
3 Zas a znovu, celý den
obrací ruku proti mně!
4 Tělo i kůži sedřel mi,
rozdrtil kosti na padrť.
5 Ohradil mě a obklopil
hořkou útrapou.
6 Usadil mě do temnoty
jak dávno mrtvého.
7 Zazdil mě, nemohu pryč,
obtížil mě okovy.
8 I když jsem křičel ze všech sil,
on umlčel mé modlitby.
9 Kamennou zdí mi cesty zahradil
a zamotal mé pěšiny.
19 Myslím na svou bídu, na své bloudění,
na ten pelyněk a trpké byliny.
20 Když o tom stále přemýšlím,
má duše klesá níž a níž.
21 Toto však k srdci beru si,
toto je mojí nadějí:
22 Hospodinova láska nepomíjí, [a]
jeho soucit nikdy nekončí.
23 Každé ráno stále nová,
tvá věrnost je tak veliká!
24 Můj úděl je Hospodin, říkám si,
v něj složím svoji naději.
31 Pro předního zpěváka.
Žalm Davidův.
I.
2 Spoléhám na tebe, Hospodine,
kéž nejsem nikdy zahanben,
pro svoji spravedlnost zachraň mě!
3 Nakloň mi prosím ucho své,
pospěš mi na pomoc,
buď mojí skálou mohutnou,
opevněnou tvrzí, mou záchranou!
4 Jsi přece má skála a má tvrz,
pro své jméno mě veď a provázej.
15 Já ale, Hospodine, doufám v tebe,
o tobě říkám: „Můj Bůh jsi ty!“
16 Můj osud v ruce máš, vysvoboď mě
z ruky nepřátel, kteří mě stíhají!
Nadešel konec
4 I Kristus podstoupil tělesné utrpení, a tak se stejným odhodláním vyzbrojte i vy. Kdo trpěl na těle, skoncoval s hříchem, 2 takže zbytek svého života v těle už nevěnuje lidským tužbám, ale Boží vůli. 3 Už máme dost toho marnění času, v jakém si libují pohané: života v nestydatých vášních, v opilství, obžerství, v pitkách a v nechutné modloslužbě. 4 Když už se s nimi nevrháte do bezbřehé prostopášnosti, je jim to divné a pomlouvají vás. 5 Jednou však musí složit účty Tomu, který je připraven soudit živé i mrtvé. 6 Proto bylo evangelium zvěstováno i těm, kdo jsou už mrtví – ačkoli byli jako lidé v těle odsouzeni, v Duchu jsou živí u Boha.
7 Všemu nadešel konec. Proto se vzpamatujte a probuďte se k modlitbám, 8 především si ale zachovejte vzájemnou lásku, vždyť „láska přikryje množství hříchů.“ [a]
Hrob ve skále
57 V podvečer přišel bohatý člověk z Arimatie jménem Josef, který se také stal Ježíšovým učedníkem. 58 Šel Piláta požádat o Ježíšovo tělo a Pilát mu nechal tělo vydat. 59 Josef tělo vzal, zavinul do čistého plátna 60 a pochoval do svého nového hrobu, který si vytesal ve skále. Dveře hrobu zavalil velkým kamenem a odešel. 61 Naproti hrobu seděla Marie Magdaléna a ta druhá Marie.
62 Nazítří, po dni příprav, se vrchní kněží a farizeové sešli u Piláta. 63 „Pane,“ řekli mu, „vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: ‚Po třech dnech vstanu.‘ 64 Nařiď tedy, ať je hrob hlídán až do třetího dne, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‚Vstal z mrtvých!‘ To by byl ještě horší blud, než ten první!“
65 „Máte stráž,“ odpověděl jim Pilát. „Jděte a hlídejte, jak umíte.“ 66 A tak šli, zapečetili kámen a obsadili hrob strážnými.
38 Josef z Arimatie (který byl Ježíšův učedník, ale tajný, kvůli strachu z židovských představených) pak požádal Piláta, aby mohl sejmout Ježíšovo tělo z kříže. Pilát svolil, a tak přišel a sňal Ježíšovo tělo. 39 Přišel i Nikodém (který kdysi přišel za Ježíšem v noci) a přinesl směs myrhy a aloe, okolo sta liber. [a] 40 Vzali Ježíšovo tělo a podle židovského pohřebního zvyku je zavinuli do pláten s těmi vonnými mastmi. 41 Poblíž místa jeho ukřižování byla zahrada a v té zahradě nový hrob, v němž ještě nebyl nikdo pochován. 42 A protože byl židovský den příprav, pochovali Ježíše do toho hrobu, neboť byl blízko.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.