Revised Common Lectionary (Complementary)
118 Oslavujte Hospodina – je tak dobrý!
Jeho láska trvá navěky!
2 Izraeli, jen řekni teď:
„Jeho láska trvá navěky!“
14 Má síla, má píseň je Hospodin,
to on se stal mým spasením! [a]
15 Ze stanů spravedlivých zní píseň vítězná:
„Hospodinova pravice mocně zasáhla,
16 Hospodinova pravice je vztyčená,
Hospodinova pravice mocně zasáhla!“
17 Neumřu, ale budu žít,
vyprávět budu, co Hospodin učinil!
18 Hospodin mě přísně potrestal,
smrti mě ale nevydal!
19 Otevřete mi brány spravedlnosti,
ať jimi projdu vzdát Hospodinu dík!
20 Toto je brána Hospodinova,
tudy spravedliví projít smí.
21 Ty jsi mě vyslyšel, tobě děkuji,
vždyť tys mě zachránil!
22 Kámen staviteli zavržený
stal se kamenem úhelným.
23 Sám Hospodin to učinil
a v našich očích je to div.
24 Co se dnes stalo, učinil Hospodin,
pojďme se z toho radovat a veselit!
Na počátku
Příběh nebe a země
1 Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. 2 Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch.
3 Bůh řekl: „Ať je světlo!“ – a bylo světlo. 4 Bůh viděl, že světlo je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy. 5 Bůh nazval světlo „den“ a tmu nazval „noc“. Byl večer a bylo ráno, den první.
6 Bůh řekl: „Ať je uprostřed vod obloha, aby oddělovala vody od vod!“ 7 Bůh učinil oblohu a oddělil vody pod oblohou od vod nad oblohou – a stalo se. 8 Bůh nazval oblohu „nebe“ a byl večer a bylo ráno, den druhý.
9 Bůh řekl: „Ať se vody pod nebem shromáždí na jedno místo a ať se ukáže souš!“ – a stalo se. 10 Bůh nazval souš „země“ a shromáždění vod nazval „moře“. A Bůh viděl, že je to dobré.
11 Tehdy Bůh řekl: „Ať země zplodí zeleň: byliny nesoucí semeno a různé druhy plodných stromů nesoucích ovoce, v němž je jejich semeno na zemi!“ – a stalo se. 12 Země vydala zeleň: různé druhy bylin nesoucích semeno a různé druhy stromů nesoucích ovoce, v němž je jejich semeno. A Bůh viděl, že je to dobré. 13 Byl večer a bylo ráno, den třetí.
14 Bůh řekl: „Ať jsou na nebeské obloze svítilny, aby oddělovaly den od noci; budou znameními k určování období, dnů a let; 15 budou na nebeské obloze svítilnami k osvětlování země!“ – a stalo se. 16 Bůh učinil dvě veliké svítilny: větší, aby vládla dni, a menší, aby vládla noci; učinil rovněž hvězdy. 17 Bůh je umístil na nebeské obloze, aby osvětlovaly zemi, 18 aby panovaly nade dnem a nocí a aby oddělovaly světlo od tmy. A Bůh viděl, že je to dobré. 19 Byl večer a bylo ráno, den čtvrtý.
Způsob vzkříšení
35 Někdo ale řekne: „Jak budou mrtví vzkříšeni? A v jakém přijdou těle?“ 36 Blázne! To, co seješ, neožije, dokud to nezemře. 37 A co seješ? Ne to tělo, které vyroste, ale holé zrno – třeba zrno pšenice nebo nějaké jiné. 38 Bůh mu pak dává tělo, jak sám chce, každému z těch semen jeho vlastní tělo. 39 Není tělo jako tělo. Jiné je tělo lidské, jiné tělo zvířecí, jiné tělo ptačí a jiné zase rybí. 40 Jsou také těla nebeská a těla pozemská; ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských. 41 Jiná je sláva slunce, jiná sláva měsíce a jiná sláva hvězd, i samotné hvězdy se jedna od druhé ve slávě liší.
42 Tak je to také se zmrtvýchvstáním. Pohřbívá [a] se smrtelné tělo, křísí se nesmrtelné. 43 Pohřbívá se odpudivé, křísí se slavné; pohřbívá se bezvládné, křísí se mocné. 44 Pohřbívá se tělo přirozené, křísí se tělo duchovní.
Je-li přirozené tělo, je i tělo duchovní. 45 Jak je psáno: „První člověk, Adam, se stal živou duší,“ [b] ale ten poslední Adam se stal obživujícím duchem. 46 Nejdříve však není to duchovní, ale to přirozené, teprve potom to duchovní. 47 První člověk byl z prachu země, druhý člověk je z nebe. 48 Jaký byl ten z prachu země, takoví jsou ti pozemští, a jaký ten nebeský, takoví i nebeští. 49 Jako jsme nesli obraz toho, kdo byl z prachu země, tak poneseme [c] i obraz toho nebeského.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.