Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
83 Zpívaný žalm Asafův.
2 Bože, nezůstávej tiše,
přeruš své mlčení, Bože,
ze svého klidu probuď se!
3 Pohleď, jak se tví nepřátelé bouří,
ti, kdo tě nenávidí, hlavy zvedají.
4 Proti tvému lidu spřádají tajné plány,
radí se proti tvým nejdražším:
13 kteří si mysleli: „Budeme pány
nad Božími příbytky!“
14 Bože můj, dej, ať jsou jako chmýří,
ať jsou jak stéblo větrem zmítané.
15 Jako když oheň vypaluje lesy,
jako když plamen hory sežehne,
16 takto je stíhej svojí bouří,
ať je vyděsí tvá vichřice!
17 Jejich tvář naplň zahanbením,
tvé jméno, Hospodine, aby hledali.
18 Na věčné časy ať se stydí a děsí,
samou hanbou ať zmírají.
Kdo je to ten Hospodin?
5 Mojžíš s Áronem tedy šli k faraonovi a řekli mu: „Takto praví Hospodin, Bůh Izraele: Propusť můj lid, aby mi konali slavnost na poušti!“
2 Farao odpověděl: „Kdo je to ten Hospodin, že bych ho měl poslechnout a propustit Izrael? Žádného Hospodina neznám a Izrael nepropustím!“
3 Řekli tedy: „Setkal se s námi Bůh Hebrejů. Prosím, dovol nám vydat se na třídenní cestu do pouště, abychom tam obětovali Hospodinu, našemu Bohu, aby nás snad nepostihl morem nebo mečem.“
4 Egyptský král ale vykřikl: „Mojžíši a Árone, proč odvádíte lid od práce? Zpátky k vašim robotám!“ 5 Farao pokračoval: „Jen se podívejte, jak se ta cháska v zemi rozmnožila – a vy je chcete zdržovat od roboty?!“
6 Ještě týž den farao přikázal biřicům a dozorcům lidu: 7 „Nedávejte už jim k výrobě cihel slámu jako dosud. Ať si ji jdou sbírat sami! 8 Požadujte ale od nich stejné množství cihel, jako vyráběli dosud. Nic jim neslevujte, vždyť zahálejí. To proto vykřikují: ‚Pojďme obětovat našemu Bohu!‘ 9 Zavalte ty mužské dřinou, ať mají co dělat a přestanou poslouchat báchorky!“
10 Biřici a dozorci tedy vyšli a řekli lidu: „Tak praví farao: Nebudu vám dávat slámu. 11 Jděte si ji sbírat, kde chcete, ale z práce, kterou musíte odvést, se nic nesleví!“ 12 A tak se lid rozběhl po celé egyptské zemi, aby na strništích paběrkoval slámu. 13 Biřici je poháněli: „Odveďte svou práci – stejný denní úkol, jako když byla sláma!“ 14 Izraelští předáci, ustanovení faraonovými biřici, byli biti a vyslýcháni: „Proč jste včera ani dnes nevyrobili stanovené množství cihel jako dříve?!“
15 Izraelští předáci tedy přišli a úpěli k faraonovi: „Proč takto nakládáš se svými služebníky? 16 Tvoji služebníci nedostávají slámu, a přitom se nám říká: ‚Dělejte cihly!‘ Pohleď, tvoji služebníci jsou biti, ale na vině jsou tví lidé!“
17 Farao zvolal: „Zahálíte, nemáte co dělat, a tak říkáte: ‚Pojďme obětovat Hospodinu.‘ 18 Hned se vraťte k práci! Sláma se vám dávat nebude, ale odvedete stejný počet cihel!“
19 Izraelští předáci viděli, že je s nimi zle. Museli totiž říkat: „Ať z vašich denních odvodů nechybí ani cihla!“ 20 Cestou od faraona potkali Mojžíše a Árona, kteří jim tam přišli naproti. 21 Předáci jim řekli: „Ať na vás Hospodin pohlédne a soudí! Zošklivili jste nás faraonovi i jeho dvořanům; dali jste jim do rukou meč, kterým nás zahubí!“
Vyvedu vás z Egypta
22 Mojžíš se obrátil na Hospodina. „Pane můj,“ ptal se, „proč tento lid tak trápíš? Proč jsi mě sem vůbec poslal? 23 Od chvíle, kdy jsem přišel, abych tvým jménem mluvil k faraonovi, se lidu vede ještě hůř, a ty svůj lid vůbec nevysvobozuješ!“
6 Hospodin ale Mojžíšovi řekl: „Teprve teď uvidíš, co s faraonem provedu. Donutím ho, aby je propustil; sám je donutí, aby opustili jeho zem!“
2 Bůh promluvil k Mojžíšovi: „Já jsem Hospodin. 3 Ukázal jsem se Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi jako Bůh Všemohoucí, [a] ačkoli jsem se jim nedal poznat svým jménem Hospodin. [b] 4 Sám jsem s nimi uzavřel smlouvu, že jim dám kanaánskou zemi, zemi, kterou procházeli jako poutníci. 5 Slyšel jsem rovněž úpění synů Izraele v egyptském otroctví a připomněl jsem si svou smlouvu. [c]
6 Proto řekni synům Izraele: ‚Já jsem Hospodin. Vyvedu vás z egyptských robot, vysvobodím vás z jejich otroctví a vykoupím vás vztaženou paží a velikými soudy. 7 Přijmu vás za svůj vlastní lid a budu vaším Bohem a poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh, jenž vás vyvádí z egyptských robot. 8 Přivedu vás do země, o níž jsem přísahal, že ji dám Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, a dám vám ji za dědictví. Já jsem Hospodin.‘“
9 Mojžíš to pověděl synům Izraele, ale ti ho kvůli své malomyslnosti a těžké dřině ani neslyšeli.
10 Hospodin tehdy k Mojžíšovi promluvil znovu: 11 „Jdi, mluv k egyptskému králi faraonovi, ať propustí syny Izraele ze své země.“
12 Mojžíš ale Hospodinu řekl: „Pohleď, synové Izraele mě neposlechli – jak by mě tedy poslechl farao? Vždyť mám neobratné rty!“
Mojžíšův a Áronův rodokmen
13 Hospodin pak mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a dal jim příkazy ohledně synů Izraele i ohledně egyptského krále faraona. Řekl jim, ať vyvedou Izraelity z Egypta.
Církvi ve Filadelfii
7 „Andělu církve ve Filadelfii piš: Toto říká ten Svatý a Pravý, který má klíč Davidův, který otvírá, a nikdo nezavře, a zavírá, a nikdo neotevře: [a]
8 Znám tvé skutky. Hle, postavil jsem před tebe otevřené dveře, které nikdo nemůže zavřít. Neboť máš sice malou moc, ale zachoval jsi mé slovo a nezapřel jsi mé jméno. 9 Hle, dávám ti ze shromáždění satanova ty, kteří si říkají Židé, a nejsou, ale lžou. Hle, způsobím, že přijdou a pokloní se u tvých nohou a poznají, že jsem si tě zamiloval.
10 Protože jsi zachoval slovo mé vytrvalosti, i já tě zachovám od hodiny zkoušky, která má přijít na celý svět, aby byli vyzkoušeni obyvatelé země. 11 Přijdu brzy. Drž se toho, co máš, aby ti nikdo nevzal vítěznou korunu.
12 Kdo vítězí, toho učiním sloupem v chrámu svého Boha a nevyjde již nikdy ven. Napíšu na něj jméno svého Boha a jméno města svého Boha, Nového Jeruzaléma sestupujícího z nebe od mého Boha, i své nové jméno. 13 Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.