Revised Common Lectionary (Complementary)
I.
106 Haleluja!
Oslavujte Hospodina – je tak dobrý!
Jeho láska trvá navěky!
2 Kdo jen vylíčí Hospodinovo hrdinství,
kdo jeho chválu plně vypoví?
3 Blaze těm, kteří se drží práva,
kdo žijí spravedlivě v každý čas!
4 Pamatuj na mě, Hospodine,
až svému lidu přízeň prokážeš,
se svojí spásou navštiv mě!
5 Štěstí tvých vyvolených dej mi zakusit,
s tvým národem ať se mohu veselit
a chlubit se spolu s těmi, kdo ti náleží!
II.
6 Zhřešili jsme jako už naši otcové,
zkazili jsme se a jednali jsme zle.
7 Naši otcové v Egyptě
nepochopili divy tvé!
Na velikost tvé lásky nepamatovali,
u Rudého moře Nejvyššího [a] dráždili.
8 Zachránil je však pro své jméno,
aby ukázal své hrdinství.
9 Rudému moři pohrozil, a vyschlo,
provedl je hlubinami jako po poušti!
10 Zachránil je před jejich soky,
vykoupil je ze spárů nepřátel.
11 Voda se zavřela nad jejich trýzniteli,
ani jediný z nich neutek.
12 Tehdy věřili jeho zaslíbením,
tehdy ho chválili se zpěvem.
27 Když potom Izák zestárl a oči mu zeslábly tak, že neviděl, zavolal si svého staršího syna Ezaua a řekl mu: „Synu můj?“
„Zde jsem,“ odpověděl Ezau.
2 Tehdy mu řekl: „Pohleď, jsem starý a nevím, kdy umřu. 3 Vezmi prosím své zbraně, svůj toulec a luk, vyjdi do polí a ulov mi zvěřinu. 4 Pak mi připrav mou oblíbenou pochoutku a přines mi ji, abych pojedl a s chutí ti požehnal, než umřu.“
5 Rebeka ale poslouchala, když Izák mluvil se svým synem Ezauem. Jakmile Ezau odešel do polí lovit zvěř, aby ji přinesl Izákovi, 6 Rebeka řekla svému synu Jákobovi: „Pohleď, vyslechla jsem tvého otce, jak říká tvému bratru Ezauovi: 7 ‚Přines mi zvěřinu a připrav mi pochoutku, abych pojedl a požehnal ti před Hospodinem, než umřu.‘ 8 Poslechni mě tedy, synu můj, a udělej, co ti řeknu: 9 Jdi ke stádu, vyber mi z něj dvě pěkná kůzlata a já z nich pro tvého otce připravím jeho oblíbenou pochoutku. 10 Tu přineseš svému otci, aby pojedl, a aby ti proto požehnal, než umře.“
11 Jákob ale své matce Rebece řekl: „Pohleď, můj bratr Ezau je chlupatý, kdežto já jsem holý. 12 Co když na mě můj otec sáhne? Pak před ním budu vypadat jako podvodník a přivedu na sebe prokletí, a ne požehnání!“
13 „Tvé prokletí beru na sebe, synu můj,“ odpověděla mu matka. „Jen mě poslechni a jdi mi přinést ta kůzlata.“
14 A tak šel, vzal je a přinesl své matce, která z nich připravila otcovu oblíbenou pochoutku. 15 Potom Rebeka vzala nejlepší šaty svého staršího syna Ezaua, které měla doma, oblékla je svému mladšímu synu Jákobovi 16 a ovinula mu ruce i hladkou část krku kůzlečími kožkami. 17 Onu pochoutku i chléb, který připravila, pak dala do rukou svému synu Jákobovi.
18 Přišel ke svému otci a řekl: „Otče!“
A ten řekl: „Ano? Který jsi, můj synu?“
19 „Já jsem Ezau, tvůj prvorozený,“ odpověděl Jákob svému otci. „Udělal jsem, co jsi mi přikázal. Vstaň, prosím, posaď se a jez z mého úlovku, abys mi proto s chutí požehnal.“
20 Izák ale svému synovi řekl: „Jak to, že jsi tak rychle našel zvěř, můj synu?“
Odpověděl: „Protože ji ke mně přivedl Hospodin, tvůj Bůh.“
21 Izák ale Jákobovi řekl: „Pojď blíž, ať na tebe sáhnu, můj synu, zda jsi opravdu můj syn Ezau, nebo ne.“
22 Jákob tedy přistoupil ke svému otci Izákovi. Ten na něj sáhl a řekl: „Hlas je Jákobův, ale ruce Ezauovy.“ 23 Nepoznal ho, protože měl ruce chlupaté jako jeho bratr Ezau, a tak mu požehnal. 24 Potom se zeptal: „Jsi opravdu můj syn Ezau?“
„Ano,“ odpověděl Jákob.
25 Tehdy mu řekl: „Podej mi, ať se najím z úlovku svého syna, abych ti s chutí požehnal.“ A tak mu podal pokrm a on jedl; přinesl mu také víno a on pil.
26 Potom ho jeho otec Izák vyzval: „Pojď blíž, synu můj, a polib mě.“ 27 Přistoupil tedy a políbil ho.
A když Izák ucítil vůni jeho šatů, takto mu požehnal:
„Hle, vůně mého syna –
jak vůně pole,
jemuž Hospodin žehná!
28 Ať Hospodin dá ti nebeskou rosu,
úrodnou zem,
obilí i víno v hojnosti.
29 Ať lidé slouží ti,
ať se ti klaní národy.
Pánem svých bratří buď,
ať se ti klaní synové matky tvé.
Ať jsou zlořečeni, kdo ti zlořečí,
a požehnáni, kdo ti žehnají!“ [a]
Pozdravy
16 Doporučuji vám naši sestru Fébé, služebnici církve v Kenchrejích. 2 Přivítejte ji v Pánu, jak se na svaté sluší, a buďte jí nápomocni, v jakékoli záležitosti by vás potřebovala, neboť je to zastánkyně má i mnoha dalších.
3 Pozdravujte Priscillu s Akvilou, mé spolupracovníky v Kristu Ježíši, 4 kteří pro mě nasadili vlastní krk, takže jsem jim zavázán nejen já, ale i všechny církve z pohanů.
5 Pozdravujte i církev u nich doma.
Pozdravujte mého milovaného Epeneta, který je prvním Kristovým ovocem v Asii.
6 Pozdravujte Marii, která se pro vás tolik napracovala.
7 Pozdravujte Andronika s Junií, mé krajany a spoluvězně, významné apoštoly, kteří patřili Kristu dříve než já.
8 Pozdravujte Ampliata, kterého miluji v Pánu.
9 Pozdravujte našeho spolupracovníka v Kristu, Urbana, a mého milovaného Stachyna.
10 Pozdravujte Apella, osvědčeného v Kristu.
Pozdravujte všechny doma u Aristobula.
11 Pozdravujte mého krajana Herodiona.
Pozdravujte všechny, kdo patří Pánu v Narkisově domě.
12 Pozdravujte Tryfénu a Tryfósu, které pracují pro Pána.
Pozdravujte milovanou Persidu, která se pro Pána tolik napracovala.
13 Pozdravujte Rufa, vyvoleného v Pánu, a jeho i moji matku.
14 Pozdravujte Asynkrita, Flegonta, Herma, Patroba, Hermu a všechny sourozence tam od nich.
15 Pozdravujte Filologa a Julii, také Nerea a jeho sestru, Olympa i všechny svaté tam od nich.
16 Pozdravte se navzájem svatým polibkem.
Pozdravují vás všechny církve Kristovy.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.