Revised Common Lectionary (Complementary)
17 Modlitba Davidova.
Slyš, Hospodine, mou spravedlivou při,
mému volání popřej sluch,
vyslechni moji modlitbu –
vychází ze rtů bezelstných.
2 Od tebe samého ať vyjde můj soud,
tvé oči na právo ať dohlédnou!
3 Zkoumals mé srdce, v noci s’ mě prověřil,
tříbils mě a nenalezl nic.
Myšlením ani ústy jsem nehřešil,
4 tak jak to lidé běžně dělají.
Pro slovo, jež vyšlo ze tvých rtů,
varoval jsem se cest zločinců.
5 Mé kroky se držely tvých šlépějí,
mé nohy neklesly.
6 K tobě volám, Bože, ty mi odpovíš,
své ucho nakloň mi, má slova slyš!
7 Svou lásku, Zachránce, prokaž svou pravicí
těm, kdo před útočníky k tobě prchají!
8 Jak zřítelnici oka mě opatruj,
ve stínu tvých křídel kéž úkryt naleznu
9 před ničemy, kteří mě chtějí napadnout,
před smrtelnými nepřáteli všude okolo!
10 Svým vlastním tukem zarostli,
svými ústy zpupně mluvili.
11 Vystopovali mě, už mě obkličují,
očima pátrají, jak by mě srazili.
12 Jsou jako lev, jenž po kořisti lační,
jak dravý lev, jenž číhá ve skrýši.
13 Povstaň, Hospodine! Postav se mu tváří!
Sraz ho na kolena – mečem svým
zachraň mi život před ničemy!
14 Před lidmi, Hospodine, svou rukou ochraň mě,
před lidmi, jejichž odplatou je život na světě.
Ať se jim naplní břicha tím, cos jim nashromáždil,
ať jejich děti mají víc, než sní,
na jejich maličké ať zbude v hojnosti!
15 Já se však po právu budu kochat tvou tváří,
nasycen budu tvou podobou, až se probudím.
5 Tak praví Hospodin:
„Zlořečený, kdo spoléhá na člověka,
kdo se o smrtelníka opírá
a v srdci se odvrací od Hospodina.
6 Je jako křoví někde na poušti –
necítí, když dobro přichází.
Žije ve vyprahlých koutech pustiny,
v solném kraji, kde se nebydlí.
7 Požehnaný, kdo spoléhá na Hospodina
a jehož nadějí je Hospodin.
8 Je jako strom zasazený u vody –
zapouští kořeny u řeky.
Nebojí se, když vedro přichází;
jeho listy se vždy zelenají,
v roce sucha nemá obavy
a nepřestává nést plody.“ [a]
9 Lidské srdce je ze všeho nejzrádnější,
je nenapravitelné – kdo mu rozumí?
10 „Já Hospodin zpytuji srdce
a zkoumám lidská svědomí,
abych každému odplatil podle jeho cest,
tak jak za své skutky zaslouží.“
11 Jako koroptev sedící na vejcích,
která jí nepatří,
tak je ten, kdo si hromadí
nepoctivý zisk.
Opustí je totiž v půlce života
a na konci bude za hlupáka.
12 Trůn slávy, od počátku vyvýšený,
je místo naší svatyně.
13 Naděje Izraele, Hospodine,
všichni, kdo tě opouštějí,
propadnou hanbě.
Ti, kdo se od tebe odvracejí,
budou zapsáni v prachu země,
protože Hospodina opustili,
ten pramen vody živé.
14 Uzdrav mě, Hospodine, a budu zdráv,
zachraň mě, a budu zachráněn –
má chvála patří tobě!
15 Hle, říkají mi:
„Co je s tím Hospodinovým slovem?
Tak ať se tedy splní!“
16 Nestál jsem o to, být tvým pastýřem,
nepřál jsem si ten hrozný den.
Ty víš, co mi vyšlo ze rtů,
leží to před tebou.
17 Nebuď mi postrachem –
jsi mé útočiště ve zlý den!
18 Ať jsou zahanbeni, kdo mě pronásledují,
a mně ať se hanba vyhýbá.
Ať jsou to oni, kdo se děsí,
a neděsím se já.
Jen na ně přiveď ten zlý den,
dvojnásobnou ranou rozdrť je!
Ježíš a Belzebub
22 Potom k němu přivedli slepého a němého člověka posedlého démonem a on ho uzdravil, takže mluvil a viděl. 23 Všechny zástupy žasly: „Není snad tohle ten Syn Davidův?“
24 Když to uslyšeli farizeové, řekli: „Tenhle nevymítá démony jinak než Belzebubem, knížetem démonů!“
25 Ježíš ale znal jejich myšlenky, a tak jim řekl: „Každé království rozdělené samo proti sobě zpustne a žádné město nebo dům rozdělený proti sobě neobstojí. 26 Vymítá-li satan satana, je rozdělen sám proti sobě. Jak tedy obstojí jeho království? 27 A pokud já vymítám démony Belzebubem, kým je vymítají vaši synové? Oni proto budou vašimi soudci. 28 Vymítám-li však démony Božím Duchem, jistě k vám přišlo Boží království. 29 Jak může někdo vejít do silákova domu a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá? Teprve tehdy vyloupí jeho dům. 30 Kdo není se mnou, je proti mně; kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.
31 Proto vám říkám: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu jim odpuštěno nebude. 32 Kdokoli by řekl slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale kdokoli by mluvil proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.