Revised Common Lectionary (Complementary)
Oheň v kostech
7 Sváděl jsi mě, Hospodine,
a já se nechal svést.
Zmocnil ses mě
a zdolals mě.
Vysmívají se mi celé dny,
každý má ze mě legraci.
8 Křičím, kdykoli promluvím,
vykřikuji: „Zkáza! Násilí!“
Slovo Hospodinovo mi přináší
celé dny hanbu a posměšky.
9 Říkám si:
„Už se o něm ani nezmíním,
jeho jménem už nepromluvím!“
Jeho slovo mi ale hoří v srdci,
je jako oheň v mých kostech zavřený;
nemohu ho v sobě zadržet,
neovládnu se!
10 Od tolika lidí slyším nařčení:
„Hrůza všude kolem, Magor-misaviv! [a]
Udejte ho! Pojďme ho nahlásit!“
Všichni mí přátelé čekají na můj pád:
„Třeba se nechá nachytat –
pak se ho zmocníme,
pak se mu pomstíme!“
11 Hospodin je ale se mnou,
ten udatný bojovník,
a tak ti, kteří mě pronásledují,
padnou a nic nezmohou.
Pro jejich neúspěch je stihne hanba,
věčná nezapomenutelná potupa.
12 Hospodine zástupů,
jenž spravedlivé zkoušíš
a vidíš do srdce i svědomí,
kéž uvidím tvou pomstu nad nimi –
vždyť jsem ti svěřil svoji při. [b]
13 Zpívejte Hospodinu,
vzdejte mu chválu!
On zachraňuje život ubohému
z rukou zločinců.
7 Ať se kvůli mně, Hospodine, stydět nemusí
ti, kteří v tebe, Pane zástupů, doufají.
Ať kvůli mně nejsou zahanbeni
ti, kteří tě, Bože Izraele, hledají!
8 Kvůli tobě přece snáším ponížení,
to kvůli tobě mi hanba halí tvář.
9 Pro vlastní bratry jsem jako cizí,
pro děti své matky jsem cizincem.
10 Horlivost tvého domu mě totiž stravuje,
padají na mě urážky tobě určené!
11 V slzách když jsem se trápil postem,
měli pro mě jen posměšky.
12 Místo šatů když oblékal jsem pytel,
skládali o mně říkanky.
13 Pomlouvali mě, kdo sedají v bráně,
opilci si o mně zpívali!
II.
14 Já se však budu modlit k tobě,
vždyť je, Hospodine, čas tvé milosti.
Vyslyš mě, Bože, ve své veliké lásce,
zachraň mě ve své věrnosti!
15 Z bahna mě vytáhni, nenech mě utonout,
před těmi, kdo mě nenávidí, dej mi uniknout
jako před vodní hlubinou!
16 Ať mě nepřemůže vodní záplava,
ať mě nepohltí její hlubina,
kdyby se nade mnou propast zavřela!
17 Vyslyš mě, Hospodine, pro dobrotu své lásky,
v hojném svém soucitu na mě pohlédni.
18 Před svým služebníkem svou tvář neskrývej,
je mi tak úzko – pospěš, vyslyš mě!
Mrtví hříchu a živí Bohu
6 Co na to řekneme? Budeme pokračovat v hříchu, aby se rozmnožila milost? 2 V žádném případě! Jak bychom mohli nadále žít v hříchu my, kdo jsme mu zemřeli? 3 Nevíte snad, že když jsme byli pokřtěni do Krista Ježíše, byli jsme všichni pokřtěni do jeho smrti? 4 Křtem jsme s ním pohřbeni do smrti, abychom – tak jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou – i my vkročili do nového života.
5 Jsme-li s ním ztotožněni ve smrti, jistě s ním budeme ztotožněni i v jeho vzkříšení. 6 Víme přece, že naše staré já bylo ukřižováno s ním, aby hříšné tělo pozbylo moci, abychom již dále nesloužili hříchu. 7 (Kdo zemřel, je přece zbaven hříchu.) 8 Když jsme s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít. 9 Víme, že Kristus vstal z mrtvých a už nikdy nezemře – smrt nad ním už nemá moc. 10 Svou smrtí jednou provždy zemřel hříchu, ale teď žije a jeho život patří Bohu. 11 Stejně tak se i vy považujte za mrtvé hříchu a živé Bohu v Kristu Ježíši.
24 Není učedník nad mistra ani služebník nad svého pána. 25 Pro učedníka je dost na tom, když bude jako jeho mistr a služebník jako jeho pán. Jestliže hospodáře nazvali Belzebubem, čím spíše jeho domácí?
26 Nebojte se jich. Není totiž nic skrytého, co nebude zjeveno, ani nic tajného, co nebude poznáno. 27 Co vám říkám ve tmě, mluvte na světle; co slyšíte šeptat do ucha, hlásejte ze střech! 28 Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle. 29 Neprodávají se snad dva vrabci za haléř? Přitom ani jeden z nich nepadne na zem bez vědomí vašeho Otce. 30 Vám jsou ale spočítány i všechny vlasy na hlavě! 31 Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců.
32 Kdokoli mě vyzná před lidmi, toho i já vyznám před svým Otcem v nebesích. 33 Kdo by mě ale před lidmi zapřel, toho i já zapřu před svým Otcem v nebesích.
34 Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč. 35 Přišel jsem, abych rozdělil člověka proti jeho otci, dceru proti matce a snachu proti tchyni. 36 Člověk bude mít nepřátele ve vlastní rodině. [a]
37 Kdo má rád otce nebo matku více než mě, není mě hoden. Kdo má rád syna nebo dceru více než mě, není mě hoden. 38 Kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden. 39 Kdo nalezne svou duši, ten ji ztratí, a kdo ztratí svou duši kvůli mně, ten ji nalezne.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.