Revised Common Lectionary (Complementary)
40 Pro předního zpěváka.
Žalm Davidův.
I.
2 Na Hospodina jsem čekal toužebně
a on se naklonil a uslyšel můj křik.
3 Z vlhké jámy vytáhl mě,
z kalné bažiny,
mé nohy postavil na pevné skále,
mé kroky upevnil.
4 Do úst mi vložil novou píseň,
chvalozpěv Bohu našemu;
mnozí to spatří a budou ho mít v úctě,
na Hospodina se spolehnou.
5 Blaze člověku,
který v Hospodina skládá naději,
který se neobrací k pyšným
ani k těm, kdo se řídí lží.
6 Kolik jen, Hospodine Bože můj,
kolik jen činíš zázraků!
V úmyslech, které o nás máš,
se tobě nikdo nerovná!
Chtěl bych je vypovědět, o nich promluvit,
je jich však víc, než dá se vypočíst!
7 Oběti a dary sis neoblíbil,
ale uši jsi mi otevřel:
Nechtěl jsi oběti za hřích ani zápaly!
8 Tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím,
jako je o mně v Knize napsáno.
11 Efraim má tolik oltářů k oběti za hřích –
z těch se mu ale staly oltáře k hřešení!
12 Ve svém Zákoně jsem jim toho napsal tolik –
jim je to ale cizí, jako by nerozuměli!
13 Když mi přinášejí své oběti,
obětují maso, aby se najedli –
Hospodinu se to nelíbí!
Teď si připomene jejich provinění
a jejich hříchy potrestá:
Půjdou zpátky do Egypta! [a]
14 Izrael zapomněl na svého Tvůrce
a nastavěl si paláce;
Juda opevnil spoustu měst.
Já ale sešlu na jejich města oheň –
ten jim ty tvrze sežehne!
Samaří zanikne
10 Izrael býval bujná réva,
která své hrozny plodila.
Čím víc však míval ovoce,
tím víc si stavěl oltáře.
Čím lepší byla jeho zem,
tím líp si zdobil sloupy posvátné.
2 Jejich srdce je úlisné,
teď už je ale stihne trest:
Hospodin zboří jejich oltáře,
jejich posvátné sloupy roztluče!
Žijte v lásce
13 Bratrská láska ať zůstává. 2 Nezapomínejte na pohostinnost – díky ní někteří nevědomky hostili anděly! 3 Pamatujte na vězně, jako byste byli ve vězení s nimi; pamatujte na trpící jako ti, kdo také mají tělo.
4 Manželství ať si všichni váží a manželské lože ať je bez poskvrny, vždyť smilníky a cizoložníky čeká Boží soud. 5 Veďte nezištný život a buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť on řekl:
„Nikdy tě neopustím
a nikdy nenechám,“ [a]
6 takže můžeme vyznat s důvěrou:
„Hospodin je můj zastánce, nebudu se bát.
Co by mi mohl člověk udělat?“ [b]
7 Pamatujte na své vůdce, kteří vám předložili Boží slovo; všímejte si výsledku jejich života a berte si příklad z jejich víry. 8 Ježíš Kristus je tentýž včera, dnes i na věky.
9 Nenechte se unášet všelijakým podivným učením. Je lepší posilovat své srdce milostí než pokrmy, které svým stoupencům nijak nepomohly. 10 Máme oltář, z něhož nemají právo jíst ti, kdo slouží stánku. 11 Těla zvířat, jejichž krev přináší velekněz do nejsvětější svatyně jako oběť za hřích, bývají pálena venku za stany. [c] 12 Proto také Ježíš trpěl venku za branou, aby posvětil lid svou vlastní krví. 13 Vyjděme tedy k němu ven za stany a nesme jeho potupu, 14 neboť zde nemáme trvalé město, ale toužíme po tom budoucím. 15 Skrze něj neustále přinášejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, [d] vyznávajících jeho jméno. 16 Nezapomínejte ovšem na dobročinnost a štědrost, neboť takové oběti jsou Bohu příjemné.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.