Revised Common Lectionary (Complementary)
52 Pro předního zpěváka.
Poučný žalm Davidův. 2 Poté, co Doeg Edomský přišel za Saulem a oznámil mu: „David vešel do Achimelechova domu.“ [a]
3 Chlubíš se, hrdino, vlastním zlem?
Boží láska je tu každý den!
4 Záhubu chystáš svým jazykem,
tou ostrou břitvou pácháš lest.
5 Zlé víc než dobré miluješ,
raději než pravdu mluvíš lež. séla
6 Ve zhoubných řečech si libuješ,
které vypouštíš zrádným jazykem!
7 Bůh tě však navždy porazí,
chytne tě, z domova uchvátí,
ze země živých tě vyhladí! séla
8 Spravedliví užasnou, až to uvidí,
nakonec se ti zasmějí:
9 „Pohleďte na toho hrdinu,
jenž neměl v Bohu záštitu.
Spoléhal na množství svého majetku,
posílit chtěl se skrze záhubu!“
10 Já ale budu jako oliva –
v Božím domě budu rozkvétat.
Na Boží lásku totiž spoléhám
stále, napořád.
11 Chválit tě budu, Pane, navěky
za to, cos učinil.
V tvém jménu složím naději,
neboť je vzácné před tvými věrnými!
Budeme sloužit Hospodinu
24 Tehdy Jozue shromáždil všechny izraelské kmeny do Šechemu. Svolal izraelské stařešiny, náčelníky, soudce i správce, a tak se postavili před Bohem.
2 Jozue promluvil ke všemu lidu: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Vaši předkové, jako Terach, otec Abrahamův a Náchorův, bydleli od pradávna za řekou Eufrat, kde sloužili cizím bohům.
11 Potom jste překročili Jordán a přišli k Jerichu. Obyvatelé Jericha, Emorejci, Perizejci, Kananejci, Chetejci, Girgašejci, Hivejci i Jebusejci proti vám bojovali, ale vydal jsem je do vašich rukou. 12 Poslal jsem před vámi sršně, kteří před vámi vyhnali ty dva emorejské krále. Nebylo to vaším mečem ani lukem. 13 Dal jsem vám zem, kterou jste neobdělávali, bydlíte ve městech, která jste nestavěli, a jíte z vinic a olivoví, které jste nesázeli.‘
14 Proto tedy ctěte Hospodina a služte mu oddaně a věrně. Odvrhněte bohy, kterým sloužili vaši otcové za řekou Eufrat a v Egyptě, a služte Hospodinu. 15 Pokud se vám ale nelíbí sloužit Hospodinu, vyberte si dnes, komu budete sloužit – ať už bohům, kterým sloužili vaši otcové za řekou, anebo bohům Emorejců, v jejichž zemi bydlíte. Já a můj dům však budeme sloužit Hospodinu.“
16 Lid mu odpověděl: „Opustit Hospodina a sloužit cizím bohům? Nikdy! 17 Hospodin je náš Bůh! To on nás a naše otce vyvedl z Egypta, z domu otroctví. On před našima očima konal ta veliká znamení a zachovával nás po celou cestu, kterou jsme šli, a mezi všemi národy, mezi nimiž jsme procházeli. 18 Hospodin před námi vyhnal Emorejce a všechny ty národy, které bydleli v zemi. I my tedy budeme sloužit Hospodinu – vždyť on je náš Bůh!“
19 Ale Jozue lidu řekl: „Nebudete moci sloužit Hospodinu; vždyť je to svatý Bůh. Je to žárlivý Bůh; nesnese vaše provinění a hříchy. 20 Jestliže Hospodina opustíte a budete sloužit cizím bohům, obrátí se a naloží s vámi zle. Skoncuje s vámi tak, jako vám předtím prokazoval dobro.“
21 „Nikoli. Budeme sloužit Hospodinu!“ odpověděl lid Jozuovi.
22 „Sami před sebou jste svědkové,“ řekl na to Jozue lidu, „že jste si zvolili Hospodina, abyste sloužili jemu.“
„Ano, jsme svědkové,“ odpověděli.
23 „Tak tedy odvrhněte cizí bohy, které máte mezi sebou,“ pokračoval Jozue, „a nakloňte svá srdce k Hospodinu, Bohu Izraele!“
24 „Budeme sloužit Hospodinu, našemu Bohu, a budeme ho poslouchat,“ odpověděl na to lid Jozuovi.
25 Jozue toho dne v Šechemu uzavřel s lidem smlouvu a vydal jim ustanovení a řády. 26 Tato slova Jozue zapsal do knihy Božího Zákona. Vzal také veliký kámen a vztyčil ho tam pod dubem při Hospodinově svatyni.
27 „Hle, tento kámen nám bude svědkem,“ řekl Jozue všemu lidu, „neboť slyšel všechna slova, která nám řekl Hospodin. Bude vám svědkem, abyste neklamali svého Boha.“
28 Poté Jozue lid propustil, každého do jeho dědictví.
Nikdo není spravedlivý
9 Nuže, jsme na tom lépe než pohané? Ani v nejmenším! Právě jsme přece usvědčili Židy i Řeky, že jsou všichni poddaní hříchu. [a] 10 Jak je psáno:
„Nikdo není spravedlivý, není ani jediný;
11 nikdo nechce porozumět, Bůh nikomu nechybí.
12 Všichni zabloudili z cesty, dočista se zkazili;
není, kdo by konal dobro, není vůbec žádný.“ [b]
13 „Zející hrob je hrdlo jejich,
nástroje klamu jejich jazyky. [c]
Hadí jed skrývají pod svými rty, [d]
14 hořké kletby z úst jim tryskají.“ [e]
15 „Prolévat krev spěchají jejich nohy,
16 zkáza a bída jsou jejich průvodci,
17 cestu pokoje ale neznají; [f]
18 na Boží bázeň vůbec nehledí.“ [g]
19 Víme, že cokoli Zákon říká, říká těm, kdo jsou pod Zákonem, aby tak byla zacpána každá ústa a aby byl celý svět vystaven Božímu soudu. 20 Na základě skutků Zákona před ním nebude ospravedlněn nikdo; Zákon totiž přináší jen poznání hříchu.
Víra ospravedlňuje
21 Nyní je však mimo Zákon zjevena Boží spravedlnost, kterou Zákon i Proroci dosvědčují – 22 Boží spravedlnost, jež skrze víru v Ježíše Krista [h] přichází ke všem, kdo věří.
Není totiž rozdílu:
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.