Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
40 Hospodin vzplanul proti svému lidu hněvem,
své dědictví si zošklivil!
41 Napospas pohanům proto zanechal je,
aby jejich sokové vládli nad nimi.
42 Utiskovali je jejich nepřátelé,
sraženi byli do jejich područí.
43 Znovu a znovu zachraňoval je,
oni ho ale vědomě dráždili –
ve své špatnosti klesali stále níž!
44 On ale viděl jejich tíseň,
kdykoli slyšel jejich křik.
45 Pamatoval na smlouvu svou s nimi,
ve své velké lásce byl pohnut lítostí.
46 Proto k nim nakonec probudil soucit
všech, kdo je drželi v zajetí.
V.
47 Zachraň nás, Hospodine, náš Bože,
a z národů nás posbírej!
Tvé svaté jméno ať oslavíme,
tvou chválou ať se chlubíme!
48 Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský,
od věků až navěky!
Ať všechen lid odpoví: Amen!
Haleluja!
12 „Protože opustili můj Zákon, který jsem jim předložil, praví Hospodin. Protože mě neposlouchali a neřídili se mým Zákonem. 13 Řídili se svým zarputilým srdcem a následovali baaly, jak je to naučili jejich otcové. 14 Proto Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: Hle, nakrmím tento lid pelyňkem a k pití jim dám jed. 15 Rozptýlím je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové, a pošlu za nimi meč, abych je vyhladil.“
Přichází zúčtování
16 Tak praví Hospodin zástupů:
„Pochopte to a zavolejte plačky,
ať přijdou!
Pošlete pro ty nejšikovnější,
ať přijdou!“
17 Ať si pospíší
a bědují nad námi.
Ať se nám z očí řinou slzy,
zpod víček ať nám kanou.
18 Ze Sionu je slyšet bědování:
Jaká zkáza nás to potkala,
jak hrozná ostuda!
Musíme opustit vlastní zemi,
naše příbytky jsou zbořeny!
19 Proto slyšte, ženy, slovo Hospodinovo,
slovům z jeho úst uši otevřete.
Učte své dcery bědování,
jedna druhou učte žalozpěv.
20 Vždyť se k nám smrt vyšplhala okny,
vnikla do našich pevností,
aby nám vzala děti z ulic
a mládence z náměstí.
21 „Řekni – Tak praví Hospodin:
Lidské mrtvoly
leží jako hnůj na poli,
jako za žencem padlé klasy,
jež nikdo nesklidí.“
22 Tak praví Hospodin:
„Ať se mudrc nechlubí svou moudrostí
ani hrdina svým hrdinstvím
ani boháč svým bohatstvím.
23 Kdo se chce chlubit, ať se chlubí tím,
že mě zná a že mi rozumí,
neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství,
právo i spravedlnost na zemi;
ano, v tom mám zalíbení,
praví Hospodin.“
24 „Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy zúčtuji se všemi, kdo jsou obřezáni na těle 25 – s Egyptem, Judou, Edomem, s Amonci, Moábem a se všemi obyvateli pouště, kteří si vyholují skráně. [a] Všechny ty národy jsou totiž neobřezané a všechen dům Izraele má neobřezané srdce.“
Petr a Jan před Veleradou
4 A když takto mluvili k lidu, přišli na ně kněží s velitelem chrámové stráže a se saduceji. 2 Nemohli totiž snést, že učí lid a že v souvislosti s Ježíšem hlásají vzkříšení z mrtvých. 3 Zatkli je, a protože už byl večer, nechali je do druhého dne ve vězení. 4 Mnozí, kdo tu řeč slyšeli, však uvěřili, takže jejich počet dosáhl asi pěti tisíc mužů.
5 Nazítří se v Jeruzalémě sešli židovští hodnostáři, starší a znalci Písma, 6 velekněz Annáš a také Kaifáš, Jan, Alexandr a ostatní z velekněžského rodu. 7 Postavili Petra s Janem doprostřed a vyslýchali je: „Jakou mocí a v čím jménu jste to udělali?“
8 Tehdy jim Petr, naplněn Duchem svatým, řekl: „Vůdcové lidu a starší Izraele, 9 jsme tu dnes vyslýcháni kvůli dobrému skutku, jímž bylo uzdravení nemocného člověka. 10 Proto vám všem i celému izraelskému lidu oznamuji, že tento člověk před vámi stojí zdravý ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, jehož jste vy ukřižovali a jehož Bůh vzkřísil z mrtvých. 11 To je ten
‚kámen vámi staviteli zavržený,
jenž se stal kamenem úhelným.‘ [a]
12 V nikom jiném není spása – na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni!“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.