Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
94 Bože pomsty, Hospodine,
Bože pomsty, zaskvěj se.
2 Soudce vší země, povstaň již,
dej pyšným, co si zaslouží!
3 Jak dlouho, Hospodine, ničemní,
jak dlouho ničemní budou vítězit?
4 Chrlí jen pýchu, kdykoli promluví,
všichni ti zločinci se honosí.
5 Tvůj lid, Hospodine, deptají,
utlačují tvé dědictví.
6 Mordují vdovy a příchozí,
vraždí sirotky!
7 Říkají: „Hospodin to přece nevidí,
Bůh Jákobův se to nedozví!“
8 Pochopte to, vy tupci největší,
kdy rozum dostanete, hlupáci?
9 Ten, který stvořil ucho – copak neslyší?
Ten, kdo zformoval oko – copak nevidí?
10 Ten, který trestá národy – copak nesoudí?
Učiteli lidstva snad chybí vědění?
11 Hospodin zná lidské úmysly –
neznamenají vůbec nic!
12 Blaze člověku, jehož, Hospodine, káráš,
člověku, jehož učíš ze svého Zákona.
13 Dáváš mu odpočinout od zlých dnů,
než bude vykopána jáma ničemům.
14 Hospodin přece nenechá svůj lid,
nikdy neopustí své dědictví!
15 Ke spravedlivým se právo navrátí,
všichni poctiví dojdou odplaty.
16 Kdo se mě zastane proti bídákům?
Kdo se mnou postaví se proti zlosynům?
17 Kdyby mi býval nepomohl Hospodin,
zakrátko bydlel bych v říši mlčení!
18 Už jsem si řekl: „Má noha poklesá,“
tvá láska, Hospodine, mě ale držela!
19 Když nitro měl jsem plné úzkostí,
tvé utěšení mi bylo rozkoší!
20 Spojí se s tebou vládci zločinní?
Ti, kteří proti právu plodí trápení?
21 Takoví spravedlivého berou útokem,
na smrt odsuzují nevinné!
22 Hospodin je však mou pevností,
můj Bůh je skalou, v níž se ukryji.
23 On jejich zvrácenost na ně obrátí,
jejich vlastní špatností je vyhladí,
Hospodin, náš Bůh, je vyhladí!
18 Ale ani v těch dnech, praví Hospodin, s vámi neskoncuji. 19 Až se budou ptát: ‚Proč nám to všechno Hospodin, náš Bůh, udělal?‘ odpovíš jim: ‚Protože jste mě opustili a sloužili jste ve své zemi cizím bohům, proto budete v jiné zemi sloužit cizákům.‘
20 Oznamte to v domě Jákobově,
v Judsku to rozhlaste:
21 Poslouchejte, vy nechápaví hlupáci,
kteří mají oči, ale nevidí,
mají uši, ale neslyší! [a]
22 Neměli byste mě mít v úctě? praví Hospodin.
Neměli byste se přede mnou chvět?
Moři jsem pískem vytyčil hranice
nepřekročitelným, věčným zákonem.
Bouří se moře, ale nic nezmůže,
vlny burácejí, ale nevylijí se.
23 Tento lid má však srdce odbojné a zpupné;
odvrátili se a odešli.
24 Ani je nenapadlo říci:
‚Mějme Hospodina, svého Boha, v úctě!
On dává podzimní i jarní deště v pravý čas,
zachovává nám týdny určené pro sklizeň.‘
25 Vaše viny to ale pokazily,
vaše hříchy vás těch darů zbavily!
26 V mém lidu se najdou zločinci,
číhají schovaní jako ptáčníci,
nastražili past, aby lidi lovili.
27 Jako je plno ptáků v kleci,
tak jsou jejich domy plné lsti.
Takhle dosáhli moci a bohatství,
28 vypasení jsou a otylí.
Předhánějí se svými zločiny,
o spravedlnost nestojí,
práva sirotků neprosazují,
nehájí chudé v jejich při.
29 Copak je mohu nechat bez trestu?
praví Hospodin.
Copak je nemám stihnout pomstou,
když je ten národ takový?
30 Co se to v téhle zemi děje?
Hrůza! Děs!
31 Proroci prorokují lživě,
kněží vládnou na vlastní pěst
a můj lid to takhle miluje!
Co si však počnete nakonec?“
8 Jednu věc si uvědomte, milovaní: u Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den. [a] 9 Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání. 10 Pánův den ovšem přijde jako zloděj. [b] Toho dne se nebesa s rachotem zřítí, živly se rozpustí žárem a země se všemi svými skutky bude odhalena. [c]
11 Má-li být všechno takto zničeno, jak svatě a zbožně tedy musíte žít vy, 12 kteří dychtivě vyhlížíte příchod Božího dne! Nebesa se tehdy rozplynou ohněm a živly se roztaví žárem, 13 my ale vyhlížíme nové nebe a novou zemi – domov spravedlnosti.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.