Revised Common Lectionary (Complementary)
Čtvrtá kniha
90 Modlitba Božího muže Mojžíše.
Po všechny věky jsi, Pane, byl
vždy naším domovem.
2 Dřív než se hory zrodily,
dřív než jsi zplodil zem a svět,
od věků navěky Bůh jsi ty!
3 Obracíš člověka zpátky v prach,
pravíš: „Vraťte se, smrtelníci, zpět!“ [a]
4 Před tebou přece tisíc let
uplyne jako včerejšek,
jak noční hodina!
5 Spláchneš je – jsou pouhý sen,
tráva, jež zítra pomine:
6 ráno roste a rozkvétá,
večer skosena usychá!
7 Pro tvé rozlícení hyneme,
tvé zuřivosti se děsíme.
8 Naše viny totiž kladeš před sebe,
naše tajnosti na světlo tváře své.
9 Naše dny míjejí v hněvu tvém,
svá léta končíme s povzdechem.
10 Celý náš život trvá sedmdesát let
anebo osmdesát, jsme-li při síle.
Většina z nich [a] jsou dřina a potíže,
náhle je konec – a pryč letíme!
11 Sílu tvého hněvu kdo ale zná,
před tvou zuřivostí kdo bázeň má?
12 Nauč nás počítat naše dny,
abychom v srdci zmoudřeli!
10 Hle, ten den –
hle, už tu je!
Zkáza propukla,
hůl rozkvetla, [a]
pýcha vypučela,
11 krutost vyrostla ve kmen zla.
Nezbude nikdo z nich,
nikdo z jejich množství,
nic z jejich jmění,
nic z jejich nádhery.
12 Ten čas už tu je,
už nastal onen den!
Kdo kupuje, nejásej,
kdo prodává, nermuť se –
na celý ten dav totiž padá hněv!
13 Kdo prodává, pokud snad přežije,
nezíská, co prodal, nazpátek.
Vidění o tom davu nebude vzato zpět:
Žádný z nich kvůli své vině
naživu neudrží se.
14 Na trubku troubí se,
vše připraveno je,
nikdo však nejde do boje –
na celý ten dav dopadá můj hněv!
15 Venku je meč, doma hlad a mor;
kdo je v krajině, mečem zahyne,
kdo ve městě, hlad a mor zhltne jej.
16 Uniknou-li utečenci, do hor utečou,
všichni však jako holubi v roklích
naříkat budou nad vinou svou.
17 Každá ruka tehdy ochabne
a každé stehno bude zmáčené.
18 Jejich oděvem bude pytlovina
a přikryje je hrůza;
každá hlava bude oholena
a na všech tvářích hanba.
19 Své stříbro vyházejí do ulic,
zlato budou mít za odpadky.
Jejich stříbro ani zlato je nebude moci zachránit
v den Hospodinova zuření.
Nebudou se jím moci nasytit,
nenaplní si jím útroby –
způsobilo jim jenom hřích.
20 Ze vší té nádhery, kterou se chlubili,
si vyrobili své ohavné obrazy.
Udělali z toho své hnusné modly,
a já s tím naložím jako s odpadky.
21 Cizincům to vydám za kořist,
ať to uloupí nejhorší lotři na zemi,
jen ať to znesvětí!
22 Svou tvář od nich odvrátím,
až znesvětí mou skrýš,
až do ní vpadnou lupiči
a celou ji znesvětí.
23 Připrav řetězy!
Protože zemi naplnily popravy
a ve městě je samé násilí,
24 přivedu nejhorší mezi národy,
aby jejich domy zabrali.
S pýchou těch mocných skoncuji
a jejich svatyně budou znesvěceny.
25 Přichází děs!
Budou hledat pokoj – zbytečně!
26 Valí se pohroma za pohromou,
zlá zpráva jedna za druhou.
Od proroka se budou dožadovat vidění
a skončí vyučování od kněží
i rady od starších.
27 Králi nezbude než truchlení,
kníže zahalí se zděšením
a ruce prostých lidí hrůza ochromí.
Podle jejich cest s nimi naložím;
odsoudím je tak, jak sami soudili,
a poznají, že já jsem Hospodin.“
43 Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po vyprahlých místech a hledá odpočinek, ale nenachází. 44 Tehdy si řekne: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ A když přijde a nalezne ho vymetený a ozdobený, ale prázdný, 45 jde a přibere k sobě sedm jiných duchů, horších než je sám. Pak vejdou dovnitř, zabydlí se tam a nakonec tomu člověku bude hůře než na začátku. Tak tomu bude i s tímto zlým pokolením.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.