Revised Common Lectionary (Complementary)
32 Poučný žalm Davidův.
Blaze tomu, komu jsou odpuštěny viny
a jehož hříchy jsou přikryty.
2 Blaze člověku, jemuž Hospodin
nepočítá provinění
a jehož duch je beze lsti!
3 Dokud jsem mlčel, mé kosti chřadly,
když celé dny jsem naříkal.
4 Tvá ruka tížila mě ve dne v noci,
z mé mízy stal se letní suchopár. séla
5 Svůj hřích jsem však potom doznal tobě,
své provinění jsem odhalil.
Řekl jsem: „Vyznám Hospodinu své zločiny!“
a tys mi odpustil mou vinu a hřích. séla
6 Ať k tobě modlí se každý věrný,
dokud je čas tě naleznout;
potom k nim nedosáhnou ani
přívaly mocných vod.
7 Ty jsi má skrýše, před úzkostí mě chráníš,
vítězným jásotem mě obklopíš! séla
8 Teď tě poučím, ukážu ti cestu, po níž jít;
radu ti poskytnu, zrak k tobě obrátím:
9 „Nebuďte nerozumní jako kůň a mezek,
co musí být zkroceni uzdou a ohlávkou,
než tě poslechnou.“
10 Mnoha bolestmi trpí ničemní,
doufajícího v Hospodina však láska obklopí.
11 Radujte se v Hospodinu, jásejte, spravedliví,
vesele prozpěvujte, všichni upřímní!
30 Nuže, prorokuj jim všechna tato slova a řekni jim:
‚Hospodin řve na výsostech,
burácí z příbytku své svatosti.
Na vlastní stádo řve jako lev,
křičí jako ti, kdo víno lisují,
na všechny, kdo žijí na zemi.
31 Po celém světě se šíří hluk boje,
neboť Hospodin obžaluje národy;
soudí se s každým smrtelníkem
a ničemy dává napospas meči.
Tak praví Hospodin.‘
32 Tak praví Hospodin zástupů:
‚Hle, od národu k národu
se šíří neštěstí,
od nejzazších konců světa
se zvedá vichr veliký!‘“
33 Mrtvoly těch, které Hospodin v onen den pobije, budou rozsety od jednoho konce světa po druhý. Nikdo je neopláče, nikdo je neposbírá ani nepohřbí; zůstanou ležet jako hnůj na zemi.
34 Kvílejte, pastýři, naříkejte,
vůdcové stáda, svíjejte se v prachu!
Čas vaší porážky nadešel,
padnete jako krásní berani. [a]
35 Pastýři nebudou mít kam utéct,
pro vůdce stáda nebude úniku.
36 Slyš! To naříkají pastýři,
vůdcové stáda kvílejí –
Hospodin pustoší jejich pastviny!
37 Pokojné louky utichnou
před žárem Hospodinova hněvu.
38 Jako lev vyjde ze svého příbytku
a jejich zem se stane pustinou
před tím krutým žárem –
před žárem jeho hněvu!
45 Potom přišel do chrámu a začal z něj vyhánět ty, kdo tam prodávali. 46 „Je psáno,“ říkal jim, „‚Můj dům je domem modlitby,‘ [a] ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů‘!“ [b]
47 Každý den pak učil v chrámu. Vrchní kněží, znalci Písma a přední muži z lidu zatím hledali způsob, jak ho zničit. 48 Nevěděli ale, jak to provést, protože všechen lid mu visel na rtech.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.