Revised Common Lectionary (Complementary)
119 Blaze těm, kdo žijí bezúhonně,
těm, kdo se řídí Hospodinovým zákonem!
2 Blaze těm, kdo jeho svědectví se drží,
těm, kdo jej celým srdcem hledají,
3 těm, kdo se bezpráví nedopouštějí,
neboť po jeho cestách kráčejí!
4 Ty jsi vydal svá pravidla,
aby se svědomitě plnila.
5 Kéž jsou mé cesty zpevněny,
abych dodržoval tvé zákony!
6 Budu-li dbát všech jeho příkazů,
zahanben nikdy nebudu.
7 Chválit tě budu se srdcem upřímným,
tvým spravedlivým soudům když se naučím.
8 Tvé zákony chci dodržet –
jen prosím neopouštěj mě!
34 Po celou dobu svého zpustošení bude země konečně užívat svých sobot; vy však budete v zemi svých nepřátel. Tehdy si země odpočine a vynahradí si své soboty. [a] 35 Po celou dobu svého zpustošení bude země odpočívat, protože během vašich sobot (když jste v ní ještě bydleli) neodpočívala.
36 Těm, kdo z vás zbudou, pak v zemích jejich nepřátel přivedu do srdcí takovou ochablost, že je zažene i šelest poletujícího listí. Dají se na útěk jako před mečem a padnou, i kdyby je nikdo nehonil. 37 Budou klopýtat jeden přes druhého jako před mečem, i kdyby je nikdo nehonil. Neobstojíte před svými nepřáteli, 38 zahynete mezi národy a země vašich nepřátel vás pohltí. 39 Ti, kdo z vás zbudou, pak budou skomírat v zemi svých nepřátel. Svou vlastní vinou i vinou svých otců tam budou skomírat.
40 Potom však vyznají svou vinu i vinu svých otců, že mi byli nevěrní a že se postavili proti mně, 41 takže jsem se i já postavil proti nim a zavedl je do země jejich nepřátel, dokud se jejich neobřezané srdce nepokoří a dokud nepřijmou svůj trest. 42 Tehdy si připomenu svou smlouvu s Jákobem, svou smlouvu s Izákem i svou smlouvu s Abrahamem a připomenu si jejich zem. 43 Země zatím bude opuštěna, a když bez nich zpustne, bude užívat svých sobot, než si odpykají trest za to, že zavrhli mé zákony a zošklivili si má pravidla. 44 Přes to všechno, ačkoli budou v zemi svých nepřátel, je nezavrhnu a nezošklivím si je tak, abych s nimi skoncoval a porušil svou smlouvu s nimi. Vždyť já jsem Hospodin, jejich Bůh! 45 Vzpomenu si kvůli nim na smlouvu s jejich předky, jež jsem před očima národů vyvedl z Egypta, abych byl jejich Bohem. Já jsem Hospodin.“
46 Toto jsou pravidla, zákony a pokyny, jež Hospodin skrze Mojžíše vydal na hoře Sinaj, aby byly mezi ním a syny Izraele.
Nové přikázání
7 Nepíšu vám, milovaní, žádné nové přikázání, ale to staré, které jste měli od počátku – je to ono staré přikázání, to slovo, které jste slýchali od počátku. 8 To, co vám píšu, je však zároveň nové přikázání, neboť se naplňuje v něm i ve vás. Tma pomíjí a pravé světlo už svítí.
9 Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí bratra, je až dosud ve tmě. 10 Kdo miluje bratra, zůstává ve světle a nikomu není kamenem úrazu. 11 Kdo ale bratra nenávidí, zůstává ve tmě. Chodí tmou a neví, kam jde, neboť mu oči zaslepila tma.
12 Píšu vám, drazí,
že jsou vám pro jeho jméno odpuštěny hříchy.
13 Píšu vám, otcové,
že jste poznali Toho, který je od počátku.
Píšu vám, mládenci,
že jste zvítězili nad tím Zlým.
14 Napsal jsem vám, děti,
že jste poznali Otce.
Napsal jsem vám, otcové,
že jste poznali Toho, který je od počátku.
Napsal jsem vám, mládenci,
že jste silní a Boží slovo ve vás zůstává
a zvítězili jste nad tím Zlým.
15 Nemilujte svět ani to, co je v něm. Kdo má v lásce tento svět, nemá v sobě lásku k Otci. 16 Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost života – nic z toho není z Otce, vše je to ze světa. 17 Svět pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, trvá navěky.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.