Revised Common Lectionary (Complementary)
Nun
105 Svíce mým krokům je slovo tvé,
svítí mi na cestě.
106 Co jsem odpřisáhl, to také splním,
tvé spravedlivé soudy dodržím.
107 Přespříliš jsem byl pokořen,
svým slovem, Hospodine, obživ mě!
108 Přijmi, Hospodine, vděčné oběti mých rtů
a vyuč mě svým pokynům.
109 I když můj život stále visí na vlásku,
nezapomínám na Zákon tvůj.
110 I když mi ničemové nastražili past,
neopustil jsem tvá pravidla.
111 Tvá svědectví jsou mi věčným dědictvím,
naplňují přece mé srdce radostí.
112 Rozhodl jsem se plnit tvé zákony –
v tom je odplata navěky!
Jdi za mravencem
6 Jdi za mravencem, pecivále,
pozoruj ho a zmoudříš hned!
7 Žádného vůdce mravenec nemá,
dozorce ani vládce jemu netřeba;
8 v létě si ale potraviny chystá,
o žních zásoby pilně ukládá.
9 Jak dlouho, lenochu, budeš polehávat,
kdy už se konečně ze snu probudíš?
10 Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš,
na chvilku složíš ruce a spočineš?
11 Vtom jako tulák bída navštíví tě,
jako loupežník tě nouze přepadne!
Ryzí ohavnost
12 Ničemný člověk, hanebník
jinak než křivě nemluví.
13 Očima pomrkává, mele nohama,
prsty ukazuje sem a tam.
14 Ve falešném srdci zlé věci chystá,
neustále sváry rozsévá.
15 Proto, až neštěstí jej náhle potká,
v mžiku jej rozdrtí, nebude pomoci.
16 Těchto šest věcí Hospodin nenávidí
a sedmou má za ryzí ohavnost:
17 povýšené oči,
prolhaný jazyk,
ruce mordující nevinné,
18 srdce, jež chystá hanebné plány,
nohy pospíchající páchat zlo,
19 křivopřísežníka, který klam šíří,
a rozsévače svárů mezi bratřími.
Přikázání je svíce
20 Opatruj, synu, otcova přikázání,
od matčiných pokynů se nevzdaluj.
21 Navěky připoutej si je k srdci,
okolo hrdla si je přivěšuj.
22 Kamkoli půjdeš, moudrost tě doprovodí,
kdykoli ulehneš, bude nad tebou bdít,
jakmile procitneš, s tebou promluví.
23 Přikázání je svíce a učení světlo,
poučné domluvy jsou cesta k životu.
Já jsem
12 Ježíš k nim pak znovu promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“
13 Farizeové mu namítli: „Svědčíš sám o sobě, tvé svědectví neplatí.“
14 Ježíš jim odpověděl: „Ačkoli svědčím sám o sobě, mé svědectví platí, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy však nevíte, odkud přicházím ani kam jdu. 15 Vy soudíte tělesně, já nesoudím nikoho. 16 A i kdybych soudil, můj soud je pravdivý, neboť nejsem sám, ale je se mnou Otec, který mě poslal. 17 Ve vašem Zákoně je psáno, že svědectví dvou lidí je pravé. [a] 18 Svědčím sám o sobě a svědčí o mně Otec, který mě poslal.“
19 Říkali mu tedy: „Kde je ten tvůj otec?“
Ježíš odpověděl: „Neznáte mě ani mého Otce. Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce.“ 20 Tato slova říkal u pokladnice, když učil v chrámě, ale nikdo ho nezatkl, neboť jeho chvíle ještě nepřišla.
21 Ježíš k nim znovu promluvil: „Já odcházím. Budete mě hledat, dokud nezemřete ve svém hříchu. Jdu tam, kam vy nemůžete.“
22 Židé na to říkali: „To se snad chce zabít, že říká: ‚Jdu tam, kam vy nemůžete‘?“
23 Odpověděl jim: „Vy jste zdola, já jsem shora. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa. 24 Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Nebudete-li věřit, že ‚já jsem,‘ [b] zemřete ve svých hříších.“
25 „A kdo jsi?“ zeptali se ho.
„Říkám vám to už od začátku,“ odpověděl jim Ježíš. 26 „Mám o vás mnoho co říci a soudit. Ten, který mě poslal, je ovšem pravdomluvný a já říkám světu, co jsem slyšel od něj.“
27 Nepochopili však, že s nimi mluvil o Otci. 28 Proto jim Ježíš řekl: „Až vyzdvihnete Syna člověka, tehdy poznáte, kdo jsem. Nic nedělám sám od sebe, ale mluvím, jak mě naučil Otec. 29 Ten, který mě poslal, je se mnou. On mě nenechal samotného, neboť vždycky dělám, co se mu líbí.“ 30 A při těch slovech v něj mnozí uvěřili.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.