Revised Common Lectionary (Complementary)
I.
106 Haleluja!
Oslavujte Hospodina – je tak dobrý!
Jeho láska trvá navěky!
2 Kdo jen vylíčí Hospodinovo hrdinství,
kdo jeho chválu plně vypoví?
3 Blaze těm, kteří se drží práva,
kdo žijí spravedlivě v každý čas!
4 Pamatuj na mě, Hospodine,
až svému lidu přízeň prokážeš,
se svojí spásou navštiv mě!
5 Štěstí tvých vyvolených dej mi zakusit,
s tvým národem ať se mohu veselit
a chlubit se spolu s těmi, kdo ti náleží!
II.
6 Zhřešili jsme jako už naši otcové,
zkazili jsme se a jednali jsme zle.
13 Rychle však zapomněli na jeho činy,
nechtěli čekat, jak se rozhodne.
14 Propadli lačnosti v oné poušti,
Boha pokoušeli v pustině.
15 Poskytl jim tedy, oč tolik stáli,
dopustil však na ně úbytě.
16 Potom zas v táboře žárlili na Mojžíše
a na Hospodinova svatého, Árona.
17 Země se otevřela, Dátana pohltila,
Abiramovu hordu pohřbila.
18 Oheň vyšlehl proti té tlupě,
spálil ty darebáky plamenem!
III.
19 Na Orébu si potom tele udělali
a tomu odlitku se klaněli.
20 Slávu svého Boha tenkrát vyměnili
za sochu býka, co trávu jí!
21 Zapomněli na Boha, svého spasitele,
jenž konal veliké věci v Egyptě:
22 zázraky činil v zemi Chamově,
u Rudého moře věci předivné.
23 Byl by je vyhladil, jak rozhodl se,
nebýt jeho vyvoleného Mojžíše.
Ten se v té roztržce postavil před něj,
a tak odvrátil jeho zhoubný hněv.
V.
47 Zachraň nás, Hospodine, náš Bože,
a z národů nás posbírej!
Tvé svaté jméno ať oslavíme,
tvou chválou ať se chlubíme!
48 Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský,
od věků až navěky!
Ať všechen lid odpoví: Amen!
Haleluja!
21 Na mě se ale Hospodin kvůli vašim slovům rozhněval. Přísahal, že nepřekročím Jordán a nevejdu do té krásné země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví. 22 Ano, zemřu v této zemi. Nepřejdu Jordán, ale vy ho přejdete a obsadíte tu krásnou zem. 23 Mějte se tedy na pozoru, abyste nezapomněli na smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou s vámi uzavřel, a nevytvořili si modlu v jakékoli podobě, což ti Hospodin, tvůj Bůh, zakázal. 24 Hospodin, tvůj Bůh, je stravující oheň, žárlivě milující Bůh! [a]
25 V té zemi budeš plodit syny a vnuky a zestárneš. Jestliže se pak zvrhnete a vytvoříte si modlu v jakékoli podobě, spácháte v očích Hospodina, svého Boha, zlou věc a popudíte ho. 26 Dosvědčuji vám dnes před nebem a zemí, že pak v zemi, kterou se za Jordánem chystáte obsadit, rychle a naprosto vyhynete. Nezůstanete v ní dlouho; budete naprosto vyhlazeni. 27 Hospodin vás rozptýlí mezi národy, takže vás uprostřed pohanů, kam vás Hospodin zažene, zůstane jen hrstka. 28 Tam budete sloužit bohům vytvořeným lidskýma rukama, bohům ze dřeva a kamene, kteří nevidí ani neslyší, nejedí ani necítí. 29 Tam pak začnete hledat Hospodina, svého Boha. Budeš-li jej hledat celým svým srdcem a celou svou duší, najdeš ho.
30 Toto vše tě ve tvém trápení postihne, avšak nakonec se vrátíš k Hospodinu, svému Bohu, a budeš jej poslouchat. 31 Hospodin, tvůj Bůh, je soucitný Bůh [b] – nenechá tě a nedopustí tvou záhubu; nezapomene na smlouvu s tvými otci, kterou jim potvrdil přísahou.
Hospodin je Bůh
32 Vyptávej se na staré časy. Ptej se, co bylo před tebou ode dne, kdy Bůh na zemi stvořil člověka. Ptej se od jednoho konce nebe po druhý, zda se kdy stalo něco tak velikého anebo bylo o něčem takovém slýcháno. 33 Slyšel kdy nějaký lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jak jsi jej slyšel ty, a zůstal živ? 34 Zkusil kdy nějaký bůh přijít a za velikých zkoušek, znamení a divů si vzít národ zprostřed jiného národa, a to bojem, mocnou rukou, vztaženou paží a velikými a hroznými činy, jak to vše před vašima očima v Egyptě udělal Hospodin, váš Bůh, pro vás?
35 Tobě to však bylo ukázáno, abys poznal, že Hospodin je Bůh; kromě něj není žádný jiný. 36 Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě vyučil, a na zemi ti ukázal svůj veliký oheň, abys slyšel jeho slova z prostředku ohně. 37 To proto, že miloval tvé otce, vyvolil jejich budoucí símě. Tebe pak osobně vyvedl svou velikou mocí z Egypta, 38 aby před tebou vyhnal národy větší a mocnější, než jsi ty, aby tě uvedl do jejich země a dal ti ji za dědictví, jak se to právě dnes děje.
39 Dnešního dne tedy věz a vezmi si k srdci, že Hospodin je Bůh; kromě něj žádný není. 40 Zachovávej tedy jeho pravidla a přikázání, která ti dnes udílím. Pak se tobě i tvým dětem povede šťastně a budeš mít dlouhý život v zemi, kterou ti navždy dává Hospodin, tvůj Bůh.
9 Potom pokračoval: „Opravdu pěkně zavrhujete Boží přikázání, abyste zachovali svou vlastní tradici! 10 Mojžíš řekl: ‚Cti otce i matku‘ [a] a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.‘ [b] 11 Vy ale říkáte, že kdyby člověk řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, je korban‘ (to jest dar Bohu), 12 tak už ho nenecháte nic udělat pro jeho otce nebo matku. 13 Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A podobných věcí děláte spoustu.“
14 Znovu pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte. 15 [16] Nic, co do člověka vchází zvenku, ho nemůže pošpinit. Člověka špiní to, co z něj vychází!“ [c]
17 Když pak odešel od zástupu do domu, učedníci se ho vyptávali na to podobenství. 18 On jim odpověděl: „To jste tak nechápaví? Nerozumíte, že cokoli vchází do člověka zvenku, ho nemůže pošpinit? 19 Nejde to přece do jeho srdce, ale do břicha a odtud do stoky!“ Tak očistil všechny pokrmy.
20 Potom řekl: „Co z člověka vychází, to člověka špiní. 21 Z nitra lidského srdce vycházejí zlé myšlenky, smilnění, krádeže, vraždy, 22 cizoložství, chamtivost, ničemnost, lstivost, nestydatost, závist, urážky, pýcha, potrhlost. 23 Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a špiní člověka.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.