Revised Common Lectionary (Complementary)
36 Pro předního zpěváka.
Výrok Hospodinova služebníka Davida.
2 Zvrácenost sídlí v srdci ničemy,
na bázeň před Bohem vůbec nehledí!
3 Dle svého mínění si může lichotit,
svou vinu nevnímá, nemá k ní nenávist.
4 Jeho ústa mluví lstivě a ničemně,
konání dobra přestal rozumět.
5 I na svém lůžku podlost vymýšlí,
na cestě nekalosti stojí, zla se neštítí.
6 Tvá láska, Hospodine, dosahuje k nebi,
tvá věrnost sahá k oblakům.
7 Tvá spravedlnost je jak mohutné hory,
tvé zákony jsou hloubka nesmírná –
lidem i zvěři, Hospodine, pomáháš!
8 Tvá láska, Bože, je nad cenné poklady,
do stínu tvých křídel se lidé uchýlí!
9 Hojností tvého domu bývají nasyceni,
z rajských potoků je napájíš.
10 Pramen života je přece u tebe
a ve tvém světle světlo vidíme.
11 Svou lásku rozestři na ty, kdo tě znají,
svou spravedlnost na v srdci upřímné.
12 Ať už nešlape po mně noha pyšných,
ruka darebáků ať nepronásleduje mě!
13 Tam, kde zlosynové padnou,
ležet zůstanou, už nevstanou!
Budou jíst se mnou
43 V zemi panoval krutý hlad. 2 Když spotřebovali zrní, které přivezli z Egypta, řekl jim jejich otec: „Jděte nám tam znovu koupit něco k jídlu.“
3 Juda mu odpověděl: „Ten muž nás přísně varoval: ‚Nechoďte mi na oči bez svého bratra!‘ 4 Pošleš-li s námi našeho bratra, půjdeme ti koupit jídlo. 5 Nepošleš-li ho, nepůjdeme. Ten muž nám přece řekl: ‚Nechoďte mi na oči bez svého bratra!‘“
6 Izrael zvolal: „Proč jste mi tolik ublížili? Proč jste tomu muži řekli, že máte dalšího bratra?“
7 Odpověděli: „Ten muž se podrobně vyptával na nás i na naši rodinu: ‚Žije ještě váš otec? Máte ještě dalšího bratra?‘ Podle toho jsme mu odpovídali. Jak jsme mohli vědět, že řekne: ‚Přiveďte svého bratra sem‘?“
8 Juda tehdy svému otci Izraelovi navrhl: „Pošli toho chlapce se mnou. Nech nás vstát a jít, ať zůstaneme naživu a nezemřeme my ani ty ani naše děti! 9 Já se za něj zaručím, ode mě ho vyžaduj! Nepřivedu-li ho k tobě a nepostavím ho před tebou, ať za to před tebou nesu věčnou vinu. 10 Kdybychom neotáleli, určitě bychom se už dvakrát vrátili!“
11 Jejich otec Izrael jim nakonec řekl: „Ať se stane, co se musí stát. Udělejte tohle: Naberte do svých měchů nejvybranější plody země a odneste je tomu muži jako dar: něco balzámu, něco medu, vonné pryskyřice a myrhy, také pistácie a mandle. 12 Vezměte s sebou dvojnásob stříbra, i to vrácené navrch vašich vaků, a odneste to s sebou zpět – snad šlo o omyl. 13 Vezměte si i svého bratra. Vstaňte a vraťte se k tomu muži. 14 Kéž vám u něj Všemohoucí Bůh dopřeje slitování, aby s vámi propustil vašeho dalšího bratra i Benjamína. A já, mám-li přijít o syny, ať o ně přijdu!“
15 Vzali tedy s sebou kromě daru také dvojnásob stříbra a Benjamína. Vstali, odešli do Egypta a stanuli před Josefem.
Sedm služebníků
6 V té době, když se počet učedníků stále rozrůstal, začali si ti, kdo mluvili řecky, stěžovat, že jejich vdovy jsou oproti hebrejským kráceny na denních přídělech jídla. 2 Dvanáct apoštolů proto svolalo shromáždění všech učedníků a řeklo: „Není správné, abychom se přestali věnovat Božímu slovu a sloužili u stolů. 3 Proto, bratři, vyberte ze svého středu sedm mužů dobré pověsti, plných Ducha a moudrosti, kterým tu práci svěříme. 4 Sami se pak budeme nadále věnovat modlitbě a službě Slova.“
5 Celé shromáždění s tím návrhem souhlasilo, a tak vybrali:
Štěpána (muže plného víry a Ducha svatého), Filipa, Prochora, Nikanora, Timona, Parména a Mikuláše (proselytu z Antiochie).
6 Postavili je před apoštoly a ti na ně po modlitbě vkládali ruce.
7 Boží slovo se šířilo a počet učedníků v Jeruzalémě se mocně rozrůstal. Také veliké množství kněží přijalo víru.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.