Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
145 Chvalozpěv Davidův. [a]
Bože, můj Králi, tebe velebím,
tvé jméno chválím navždy, navěky.
2 Každý den tebe chválit chci,
tvé jméno slavím navždy, navěky.
3 Veliký je Hospodin, vší chvály hodný,
jeho velikost nelze nikdy pochopit!
4 Ať všechna pokolení tvé skutky opěvují,
tvé mocné činy ať zvěstují.
5 Ať mluví o tvé kráse, slávě a velebnosti,
zatímco přemýšlím o tvých zázracích.
17 Hospodin je spravedlivý ve všech cestách svých,
ve všem, co působí, je laskavý.
18 Hospodin je blízký všem, kdo ho vzývají,
všem, kdo ho vzývají v opravdovosti.
19 Naplňuje touhy těch, kdo ho ctí,
slyší jejich křik a jde je zachránit.
20 Hospodin chrání všechny, kdo ho milují,
všechny ničemy ale zahubí.
21 Hospodinova chvála ať z úst mi zní,
jeho svaté jméno ať chválí každý smrtelník
navždy, navěky!
Můj chrám je v troskách
1 Ve druhém roce vlády krále Dareia, [a] prvního dne šestého měsíce, [b] přišlo skrze proroka Agea slovo Hospodinovo k judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtielovu, a k veleknězi Jošuovi, synu Jocadakovu: [c]
2 „Tak praví Hospodin zástupů – Tento lid říká: ‚Ještě nepřišel ten čas; není čas budovat Hospodinův chrám.‘“
3 Proto skrze proroka Agea přišlo slovo Hospodinovo: 4 „Podle vás je tedy čas, abyste si žili ve svých vyzdobených domech, zatímco tento chrám je v troskách?
5 Nuže tak praví Hospodin zástupů: Všimněte si, jak se vám vede. 6 Sejete mnoho, a sklízíte málo. Jíte, a nenajíte se. Pijete, a máte žízeň. Oblékáte se, a vůbec to nehřeje. Kdo něco vydělá, nosí to v měšci děravém.
7 Tak praví Hospodin zástupů: Všimněte si, jak se vám vede! 8 Vypravte se do hor, přivezte dřevo a stavte chrám. Já pak v něm najdu zalíbení, a tak se oslavím, praví Hospodin. 9 Očekáváte mnoho, a je z toho málo. Co přivezete domů, to rozfoukám. A proč? praví Hospodin zástupů. Protože můj chrám je v troskách a vy se staráte každý jen o svůj dům. 10 Proto nad vámi nebe zadrželo rosu a země zadržela svou úrodu. 11 Přivolal jsem sucho na tuto zemi i na hory, na obilí, víno, olej i na vše ostatní, co roste ze země, a také na lidi, na dobytek a na všechno, na čem pracujete.“
12 Zerubábel, syn Šealtielův, velekněz Jošua, syn Jocadakův, i všechen zbývající lid tehdy poslechli hlas Hospodina, svého Boha, totiž slova proroka Agea, neboť ho poslal Hospodin, jejich Bůh. A lid byl naplněn bázní před Hospodinem.
13 Ageus, Hospodinův posel, pak lidu vyřídil Hospodinovo poselství: „Já jsem s vámi, praví Hospodin.“
14 Hospodin tenkrát roznítil ducha judského místodržitele Zerubábela, syna Šealtielova, ducha velekněze Jošuy, syna Jocadakova, i ducha všeho zbývajícího lidu. Přišli a dali se do práce na chrámu Hospodina zástupů, svého Boha. 15 Bylo to čtyřiadvacátého dne šestého měsíce. [d] Ve druhém roce vlády krále Dareia,
Jakým právem
20 Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přišli vrchní kněží, znalci Písma a starší 2 se slovy: „Řekni nám, jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!“
3 Odpověděl jim: „Já se vás také na něco zeptám. Povězte mi, 4 byl Janův křest z nebe, nebo z lidí?“
5 Začali se spolu dohadovat: „Když řekneme, že z nebe, řekne nám: ‚Tak proč jste mu nevěřili?‘ 6 Když řekneme, že z lidí, všechen lid nás ukamenuje, protože jsou přesvědčeni, že Jan je prorok.“ 7 Nakonec mu řekli: „Nevíme, odkud.“
8 „Ani já vám tedy neřeknu, jakým právem to dělám,“ odpověděl jim Ježíš.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.