Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
Čtvrtá kniha
90 Modlitba Božího muže Mojžíše.
Po všechny věky jsi, Pane, byl
vždy naším domovem.
2 Dřív než se hory zrodily,
dřív než jsi zplodil zem a svět,
od věků navěky Bůh jsi ty!
3 Obracíš člověka zpátky v prach,
pravíš: „Vraťte se, smrtelníci, zpět!“ [a]
4 Před tebou přece tisíc let
uplyne jako včerejšek,
jak noční hodina!
5 Spláchneš je – jsou pouhý sen,
tráva, jež zítra pomine:
6 ráno roste a rozkvétá,
večer skosena usychá!
13 Navrať se, Hospodine – jak dlouho ještě?
Nad svými služebníky smiluj se!
14 Hned za svítání svou láskou nasyť nás,
štěstím ať zpíváme do konce života!
15 Naše radost ať trvá jak dřívější soužení,
jako ta léta, kdy jsme žili v neštěstí.
16 Tvým služebníkům ať je zjevné dílo tvé,
jejich děti ať se kochají v tvé nádheře!
17 Vlídnost našeho Pána Boha ať s námi zůstává,
dílo našich rukou ať mezi námi rozkvétá,
dílo našich rukou ať rozkvétá!
32 Naslouchejte, nebesa, neboť promluvím,
poslechni, země, výroky úst mých.
2 Kéž se mé naučení lije jako déšť,
kéž se jak rosa snáší moje řeč,
kéž je jak sprška pro zeleň
a jako liják bylině.
3 Jméno Hospodinovo totiž provolám –
chvalte velebnost našeho Boha!
4 On je Skála! Jeho dílo je dokonalé,
všechny jeho cesty pravé jsou.
Věrný je Bůh, každé křivdy vzdálen,
on je spravedlivý a upřímný!
5 Jeho nesynové se ale zvrhli,
zkažení jsou, zvrácený a zpustlý rod.
6 Takhle se Hospodinu odplácíte,
lide nerozumný a nemoudrý?
Copak on není tvůj Otec a Stvořitel,
který tě učinil a upevnil?
7 Na dávné dny si teď vzpomeň,
na léta všech pokolení myslete.
Svého otce ptej se, poučí tě,
svých stařešinů a poví ti:
8 Když Nejvyšší usazoval národy,
lidské syny když rozmístil na zemi,
dle počtu synů Izraele
hranice ostatním lidem vymezil.
9 Hospodinův lid je jeho dědictví,
Jákob je jeho vlastní pozemek.
10 V pouštní krajině ho našel,
v pustině divé, kvílící.
Obklopil jej a pečoval o něj,
jak oko v hlavě chránil jej.
11 Jako když orlice bdí nad hnízdem
a vznáší se nad svými mladými,
křídly rozpjatými v pádu chytí je
a dál je nese na svých perutích.
12 Hospodin sám je takto provázel,
žádný cizí bůh nebyl s ním!
13 Dovedl svůj lid na výšiny země,
úrodou pole aby sytil se.
Medem ze skály je napájel,
olejem ze skály přetvrdé,
14 smetanou od krav i mlékem koz.
Těmi nejlepšími jehňaty je sytil,
berany i kozly z Bášanu,
pšeničnou moukou nejvybranější;
i víno rudých hroznů směl jsi pít!
18 Zbavil ses Skály, která zplodila tě,
na Boha, svého rodiče, jsi zapomněl.
7 Ty sám buď vždy příkladem správného jednání. V učení měj poctivost a vážnost, 8 mluv zdravé slovo, proti němuž nelze nic namítnout, aby byl každý protivník zahanben a nemohl o nás říci nic zlého.
11 Boží spásná milost se totiž zjevila všem lidem. 12 Učí nás, abychom se zřekli bezbožnosti a světských žádostí a žili na tomto světě rozvážně, spravedlivě a zbožně, 13 v očekávání té požehnané naděje – slavného příchodu našeho velikého Boha a Spasitele Ježíše Krista. 14 On dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si pro sebe zvláštní lid, horlivý konat dobro.
15 Toto uč. Povzbuzuj je a napomínej s veškerým důrazem. Nikdo ať tebou nepohrdá.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.