Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
Čtvrtá kniha
90 Modlitba Božího muže Mojžíše.
Po všechny věky jsi, Pane, byl
vždy naším domovem.
2 Dřív než se hory zrodily,
dřív než jsi zplodil zem a svět,
od věků navěky Bůh jsi ty!
3 Obracíš člověka zpátky v prach,
pravíš: „Vraťte se, smrtelníci, zpět!“ [a]
4 Před tebou přece tisíc let
uplyne jako včerejšek,
jak noční hodina!
5 Spláchneš je – jsou pouhý sen,
tráva, jež zítra pomine:
6 ráno roste a rozkvétá,
večer skosena usychá!
13 Navrať se, Hospodine – jak dlouho ještě?
Nad svými služebníky smiluj se!
14 Hned za svítání svou láskou nasyť nás,
štěstím ať zpíváme do konce života!
15 Naše radost ať trvá jak dřívější soužení,
jako ta léta, kdy jsme žili v neštěstí.
16 Tvým služebníkům ať je zjevné dílo tvé,
jejich děti ať se kochají v tvé nádheře!
17 Vlídnost našeho Pána Boha ať s námi zůstává,
dílo našich rukou ať mezi námi rozkvétá,
dílo našich rukou ať rozkvétá!
Budoucí neposlušnost Izraele
14 Hospodin Mojžíšovi řekl: „Hle, přiblížil se den tvé smrti. Zavolej Jozuu a postavte se do Stanu setkávání, kde mu dám pověření.“ Mojžíš a Jozue tedy šli a postavili se do Stanu setkávání.
15 Hospodin se ve Stanu ukázal v oblakovém sloupu. Oblakový sloup se postavil nad vchodem do Stanu. 16 Hospodin Mojžíšovi řekl: „Hle, brzy ulehneš ke svým otcům. Tento lid pak vstane a půjde smilnit s cizími bohy, mezi nimiž se ocitne v zemi, do níž přichází. Opustí mne a zruší smlouvu, kterou jsem s nimi uzavřel. 17 V ten den proti nim vzplane můj hněv; opustím je a skryji před nimi svou tvář. Tehdy je potkají veliké pohromy a soužení, takže se stanou snadnou kořistí. V ten den si řeknou: ‚Nepotkala nás ta hrozná neštěstí proto, že uprostřed nás není náš Bůh?‘ 18 Kvůli všemu zlu, které napáchali, však v ten den zcela skryji svou tvář – vždyť se obrátili k cizím bohům!
19 Proto teď napište tuto píseň. Nauč ji syny Izraele a vlož jim ji do úst, aby mi ta píseň byla svědkem proti synům Izraele. 20 Až je přivedu do země oplývající mlékem a medem, kterou jsem s přísahou zaslíbil jejich otcům, budou jíst do sytosti, až k otylosti. Tehdy se obrátí k cizím bohům a budou jim sloužit; mnou pak pohrdnou a mou smlouvu zruší. 21 Až je pak potkají hrozné pohromy a soužení, bude tato píseň vypovídat jako svědek proti nim (nebude totiž zapomenuta, ani jejich potomkům nesejde ze rtů). Již dnes přece znám jejich představy i skutky, ještě než je uvedu do země, kterou jsem jim s přísahou zaslíbil.“ 22 Mojžíš tu píseň napsal ještě téhož dne a syny Izraele ji naučil.
Čistým vše čisté
5 Nechal jsem tě na Krétě proto, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a podle mých pokynů ustanovil po městech starší. 6 Takový člověk musí být bezúhonný: věrný manžel, [a] který má věřící děti, jimž nelze vytknout prostopášnost nebo vzpouru. 7 Představený musí být jakožto Boží správce bezúhonný: nesmí být samolibý, vznětlivý, opilec, hrubián ani prospěchář, 8 ale pohostinný, milovník dobra, rozvážný, spravedlivý, svatý a ukázněný. 9 Musí se pevně držet spolehlivých slov Pánova učení, tak aby uměl nejen povzbuzovat zdravým učením, ale i přemáhat odpůrce.
10 Je totiž spousta buřičů, žvanilů a svůdců, zvláště mezi obřezanými, 11 a těm se musejí zacpat ústa. Pro mrzký zisk učí nemístným věcem a rozvracejí tak celé rodiny. 12 Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: „Kréťané jsou věční lháři, zlé bestie, líné pupky!“ [b] 13 Měl úplnou pravdu. Proto je přísně napomínej, ať jsou zdraví ve víře 14 a nezabývají se židovskými bájemi a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy.
15 Čistým je vše čisté; nečistým a nevěřícím však není čisté nic – nemají totiž čistou mysl ani svědomí. 16 Prohlašují, že znají Boha, ale svými skutky to popírají. Jsou nesnesitelní, nepovolní a nepřipravení konat jakékoli dobro.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.