Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
142 Poučný žalm Davidův.
Jeho modlitba, když byl v jeskyni. [a]
2 K Hospodinu volám s úpěním,
k Hospodinu volám, žadoním!
3 Vylévám před ním svoje starosti,
své trápení mu svěřuji.
4 Na duchu klesám slabostí,
ty ale o mé stezce víš!
Na cestě, kterou se ubírám,
na mě nastražili past.
5 Pohleď k mé pravici, všimni si:
nezná se ke mně ani jediný!
Kdybych chtěl utéci, nemám kam,
nikdo se o mě nestará!
6 K tobě zní moje volání:
Ty, Hospodine, jsi má skrýš,
můj úděl na zemi mezi živými!
7 Vyslechni prosím moje volání –
jsem už úplně zoufalý!
Zachraň mě před těmi, kdo mě stíhají,
jsou příliš silní – na ně nestačím!
8 Vyveď mou duši z vězení,
abych tvé jméno mohl oslavit!
Tehdy mě spravedliví obklopí,
až mi své dobrodiní projevíš.
Hospodinův den
15 Blízko je Hospodinův den
proti všem národům. [a]
To, co jsi dělal, se stane tobě,
tvé činy se ti vrátí na hlavu.
16 Jako jste pili na mé svaté hoře,
tak budou věčně pít všechny národy.
Budou pít a pít až k zalknutí,
až zmizí, jako by nebyly.
17 Na hoře Sion však bude záchrana
a ta hora bude svatá.
Dům Jákobův pak získá zpět
svůj dědičný majetek.
18 Dům Jákobův pak bude ohněm
a Josefův dům plamenem,
dům Ezauův však bude strništěm.
Sežehnou ho a stráví jej –
v Ezauově domě nikdo nezbude!
Tak promluvil Hospodin.
19 Obyvatelé Negevu získají Ezauovu horu,
obyvatelé podhůří pak filištínský kraj;
získají také kraj Efraim a Samaří,
Benjamín pak získá Gileád.
20 Vojsko izraelských vyhnanců
obsadí Kanaán až po Sareptu
a Jeruzalémští vyhnanci v Sefaradu
obsadí města v Negevu.
21 Zachránění [b] vystoupí na horu Sion,
aby vládli nad Ezauovou horou.
A nastane království Hospodinovo.
10 Tehdy k němu přistoupili učedníci a ptali se: „Proč s nimi mluvíš v podobenstvích?“
11 „Vám je dáno znát tajemství nebeského království,“ odpověděl jim, „ale jim to dáno není. 12 Tomu, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. 13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, že vidí, ale nevidí a slyší, ale neslyší ani nerozumějí. 14 Naplňuje se na nich Izaiášovo proroctví:
‚Sluchem uslyšíte, ale nepochopíte,
zrakem uvidíte, ale neprohlédnete.
15 Neboť srdce tohoto lidu ztvrdlo;
ušima ztěžka slyšeli a oči pevně zavřeli,
jen aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli,
srdcem nepochopili a neobrátili se,
abych je nemohl uzdravit.‘ [a]
16 Ale blaze vašim očím, že vidí, a vašim uším, že slyší. 17 Amen, říkám vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, co vy vidíte, ale neviděli a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.