Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
8 Slyšte – můj milý! Hle – už se blíží,
přes hory skáče, spěchá přes kopce!
9 Srnci či kolouchu můj milý podobá se.
Hle, za naší zídkou už se zastavil,
mezerami se dívá, škvírami nahlíží!
10 Můj milý ozval se a ke mně promluvil:
Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď!
11 Hle, zima už skončila,
průtrž přestala a je pryč.
12 Kvítí se ukazuje po zemi,
čas prozpěvování je tu,
hlas hrdličky zní po kraji.
13 Fíkovník nasytil své plody mízou,
révový květ svou vůni vydává:
Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď!
Jákobovo ženění
29 Jákob tedy směle vykročil na cestu a přišel do země východních národů. 2 Když se rozhlédl, spatřil v poli studnu. Poblíž ležela tři stáda ovcí, neboť ta studna sloužila k napájení stád. V jejím ústí však ležel veliký kámen. 3 Pastýři ten kámen z ústí studny odvalovali, teprve když se tam shromáždila všechna stáda, a tehdy napájeli dobytek. Potom kámen vraceli zpět na jeho místo v ústí studny.
4 Jákob se jich zeptal: „Odkud jste, bratři?“
„Z Cháranu,“ odpověděli.
5 „A znáte Lábana, syna Náchorova?“ zeptal se jich.
„Známe,“ odpověděli.
6 Zeptal se jich: „Daří se mu dobře?“
„Ano,“ odpověděli. „Podívej, jeho dcera Ráchel právě přichází s ovcemi.“
7 Na to jim řekl: „Do večera je ještě daleko; teď přece není čas shánět dobytek. Napojte ovce a jděte ještě pást.“
8 „To nejde,“ odpověděli. „Budeme moci napojit ovce, teprve až se shromáždí všechna stáda a odvalí se kámen z ústí studny.“
9 A zatímco s nimi mluvil, přišla Ráchel se stádem svého otce. Byla totiž pastýřka. 10 Když Jákob spatřil Ráchel, dceru svého strýce Lábana, a jeho stádo, přistoupil, odvalil kámen z otvoru studny a dal stádu svého strýce Lábana napít. 11 Nato Ráchel políbil a hlasitě se rozplakal. 12 A když jí řekl, že je příbuzný jejího otce, že je Rebečin syn, běžela to povědět svému otci.
13 Jakmile Lában uslyšel zprávu o svém synovci Jákobovi, rozběhl se mu naproti. Objal ho, políbil a přivedl ho do svého domu. Když pak Jákob Lábanovi vyprávěl o všem, co se stalo, 14 Lában mu řekl: „Opravdu jsi má krev a tělo!“
Když pak u něj Jákob zůstal už celý měsíc,
3 Má tedy Žid nějakou výhodu? Má obřízka nějakou cenu? 2 Každopádně, velikou! Především jim byla svěřena Boží slova. 3 Jistě, někteří z nich byli nevěrní, ale copak jejich nevěrnost může zrušit Boží věrnost? 4 V žádném případě! Ať si je každý člověk lhář, Bůh bude pravdomluvný. Jak je psáno:
„Ve svých výrocích budeš ospravedlněn,
ve svém soudu budeš vítězem.“ [a]
5 Když ale naše nepravost dokazuje Boží spravedlnost, co na to řekneme? Není Bůh (lidsky řečeno) nespravedlivý, když nás trestá svým hněvem? 6 V žádném případě! Vždyť jak by potom Bůh soudil svět? 7 Někdo namítne: „Proč ale mám být souzen jako hříšník, když se mou lží jen potvrzuje Boží pravdomluvnost k jeho slávě?“ 8 To už by se mohlo rovnou říci: „Páchejme zlo, ať přijde dobro.“ Někteří pomlouvači o nás tvrdí, že právě takto mluvíme, ale čeká je spravedlivý trest.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.