Revised Common Lectionary (Complementary)
Svatý, svatý, svatý
6 V roce, kdy zemřel král Uziáš, [a] jsem spatřil Pána sedícího na vznešeném a vyvýšeném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám. 2 Nad ním se vznášeli serafové, každý se šesti křídly: dvěma si zakrývali tvář, dvěma si zakrývali nohy a dvěma létali. 3 Jeden ke druhému přitom volali:
„Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů,
jeho sláva naplňuje všechnu zem!“
4 Hlasem toho volání se chvěly čepy veřejí a chrám se naplnil dýmem. [b]
5 Tehdy jsem zvolal: „Běda mi – teď zahynu! Jsem člověk s nečistými rty, žiji uprostřed lidu s nečistými rty, a přitom jsem na vlastní oči spatřil Krále, Hospodina zástupů!“
6 Vtom ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce žhavý uhlík vzatý kleštěmi z oltáře. 7 Dotkl se mých úst a řekl: „Hle, tento uhlík se dotkl tvých rtů; tvá vina byla odstraněna a tvůj hřích očištěn.“
8 Potom jsem uslyšel Pánův hlas: „Koho pošlu? Kdo nám půjde?“
„Zde jsem, pošli mě!“ odpověděl jsem.
29 Žalm Davidův.
Vzdejte Hospodinu, synové Boží,
vzdejte Hospodinu slávu a moc.
2 Vzdejte Hospodinu slávu, jež mu náleží,
klaňte se Hospodinu v kráse svatosti!
3 Hlas Hospodinův se nese nad vodami,
Bůh slávy sám hromem burácí –
Hospodin nad vodními spoustami!
4 Hlas Hospodinův přichází v moci,
hlas Hospodinův je nádherný!
5 Hlas Hospodinův láme cedry,
libanonské cedry Hospodin poráží.
6 Jako telátko nechá skákat Libanon,
Sirion [a] skáče jak mládě buvolí!
7 Hlas Hospodinův srší ohněm,
8 hlas Hospodinův pouští otřásá –
kádešskou pouští třese Hospodin!
9 Hlas Hospodinův vyvrací duby a obnažuje lesy,
v jeho chrámě všichni „Sláva!“ volají.
10 Hospodin trůnil nad potopou,
Hospodin bude jako král trůnit navěky.
11 Hospodin dává svému lidu sílu,
Hospodin svému lidu žehná pokojem.
12 Nuže, bratři, nejsme nikterak povinni žít podle těla. 13 Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít. 14 Všichni, kdo se dají vést Božím Duchem, jsou totiž Božími syny. 15 Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste se znovu báli. Naopak, přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, [a] Otče! 16 Sám Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. 17 A jsme-li jeho děti, pak jsme i dědicové, totiž dědicové Boží a spoludědicové Kristovi. Máme-li tedy podíl na jeho utrpení, budeme mít podíl i na jeho slávě.
Nikodém
3 Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, židovský hodnostář. 2 Přišel za Ježíšem v noci a řekl mu: „Rabbi, víme, že jsi přišel jako učitel od Boha. Nikdo přece nemůže dělat zázraky, které děláš ty, není-li Bůh s ním.“
3 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Pokud se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království.“
4 „Jak se může člověk narodit, když je starý?“ řekl na to Nikodém. „Může se snad vrátit do matčina lůna a podruhé se narodit?“
5 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Kdo se nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království. 6 Co se narodilo z těla, je tělo; co se narodilo z Ducha, je duch. 7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit. 8 Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.“
9 „Jak se to může stát?“ zeptal se Nikodém.
10 „Ty jsi učitel Izraele, a nevíš to?“ odpověděl mu Ježíš. 11 „Amen, amen, říkám ti, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale naše svědectví nepřijímáte. 12 Jestliže nevěříte, když jsem vám říkal pozemské věci, jak uvěříte, budu-li vám říkat nebeské? 13 Nikdo nevystoupil do nebe, jedině ten, který sestoupil z nebe, Syn člověka. [a] 14 Jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti, [b] tak musí být vyzdvižen Syn člověka, 15 aby každý, kdo věří v něj, měl věčný život.“
16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. 17 Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.