Revised Common Lectionary (Complementary)
98 Žalm.
Zpívejte Hospodinu novou píseň,
vždyť přece činí zázraky!
Svojí pravicí, paží své svatosti
vydobyl sobě vítězství.
2 Hospodin předvedl svoje spasení,
svou spravedlnost zjevil před všemi národy.
3 Na svoji lásku se rozpomněl,
na svou věrnost k domu Izraele,
aby všechny končiny světa viděly
spásu, již náš Bůh připravil!
4 Jásej Hospodinu, celá zem,
dejte se do zpěvu, žalmy zahrajte!
5 Zahrajte Hospodinu na citeře,
při citeře mu žalmy zpívejte.
6 Na trubky a rohy zatrubte,
před králem Hospodinem jásejte!
7 Moře ať burácí se vším, co je v něm,
stejně tak všichni, kdo žijí na světě!
8 Řeky, tleskejte radostí,
hory ať k tomu zpívají
9 před Hospodinem,
jenž přichází soudit zem.
On bude spravedlivě soudit svět,
národy bude soudit poctivě!
5 Teď ale praví Hospodin –
ten, který mě v lůně zformoval,
abych byl jeho služebník
a přivedl k němu nazpět Jákoba,
aby se Izrael k němu shromáždil
(takto jsem poctěn před Hospodinovýma očima,
neboť můj Bůh je síla má) –
6 nuže, on praví:
Málo na tom, abys jako můj služebník
obnovil Jákobovy kmeny
a přivedl nazpět ty,
kdo z Izraele přežili.
Světlem národů proto činím tě,
aby má spása obsáhla celý svět.
Co Bůh očistil, neměj za nečisté
10 V Cesareji žil jeden muž jménem Kornelius, setník praporu zvaného Italský. 2 Byl zbožný a bohabojný s celým svým domem, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu. 3 Jednou odpoledne kolem třetí hodiny jasně uviděl ve vidění Božího anděla, jak k němu jde a říká: „Kornelie!“
4 V úleku na něj vytřeštil oči a zeptal se: „Co je, Pane?“
Anděl mu řekl: „Tvé modlitby a almužny vzbudily Boží pozornost. 5 Hned pošli do Joppy a nech zavolat Šimona zvaného Petr. 6 Je hostem jistého Šimona koželuha, který má dům u moře.“
7 Když po těch slovech anděl odešel, Kornelius zavolal dva své služebníky a jednoho zbožného vojáka, který patřil k jeho pobočníkům. 8 Všechno jim vyložil a poslal je do Joppy.
9 Druhého dne, zatímco se cestou blížili k městu, Petr vystoupil na plochou střechu domu, aby se modlil. Okolo poledne 10 dostal hlad a chtěl jíst. Než mu však připravili jídlo, upadl do vytržení. 11 Uviděl otevřené nebe a něco jako velikou plachtu, jak se za čtyři cípy spouští na zem. 12 V ní byla všemožná čtvernohá polní zvířata i šelmy, plazi a ptáci. 13 Vtom k němu zazněl hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“
14 Petr odpověděl: „To ne, Pane! Nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného.“
15 Ale hlas k němu promluvil znovu: „Co Bůh očistil, neměj za nečisté!“ 16 Opakovalo se to třikrát, než byla plachta vytažena zpátky do nebe.
17 Zatímco si Petr marně lámal hlavu, co mělo to vidění znamenat, hle, muži poslaní Korneliem se doptali na Šimonův dům. Když dorazili ke dveřím, 18 zavolali: „Je tu hostem Šimon zvaný Petr?“
19 Petr zatím přemýšlel o tom vidění. Duch mu řekl: „Hledají tě tři muži. 20 Vstaň, sejdi dolů a bez váhání odejdi s nimi, protože jsem je poslal já sám.“
21 Petr tedy sešel dolů k těm mužům a řekl: „Já jsem ten, koho hledáte. Co vás přivádí?“
22 Odpověděli: „Setník Kornelius, spravedlivý a bohabojný muž, který má dobrou pověst u celého židovského národa, dostal od svatého anděla pokyn, že tě má pozvat k sobě domů, aby vyslechl tvá slova.“ 23 Petr je tedy pozval dovnitř a pohostil.
Bůh nikomu nestraní
Nazítří vstal a odešel s nimi, doprovázen některými bratry z Joppy. 24 Druhého dne dorazili do Cesareje. Kornelius je očekával a svolal své příbuzné a blízké přátele. 25 Když Petr chtěl vejít, Kornelius mu vyšel vstříc, padl mu k nohám a poklonil se. 26 Petr ho ale zvedl se slovy: „Vstaň, vždyť i já jsem jen člověk!“
27 V rozhovoru s ním vešel dovnitř. Když uviděl shromážděné množství lidí, 28 řekl jim: „Sami víte, že pro Žida je nepřípustné, aby se stýkal s cizincem nebo ho navštěvoval. Bůh mi však ukázal, abych žádného člověka neměl za nečistého nebo poskvrněného, 29 a tak jsem bez námitek přijal vaše pozvání a přišel jsem. Mohu se zeptat, proč jste mě pozvali?“
30 Kornelius odpověděl: „Před třemi dny přesně touto dobou, o třetí odpoledne, jsem se doma modlil. Náhle se přede mnou postavil muž v zářícím rouchu 31 a řekl: ‚Kornelie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé almužny nezůstaly bez povšimnutí před Bohem. 32 Pošli do Joppy a nech zavolat Šimona zvaného Petr, který je hostem v domě Šimona koželuha u moře.‘ 33 Proto jsem k tobě hned poslal a ty jsi laskavě přišel. Teď jsme tu všichni před Boží tváří, abychom vyslechli, cokoli ti Bůh svěřil.“
34 Petr se ujal slova a řekl: „Opravdu vidím, že Bůh nikomu nestraní,
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.