Revised Common Lectionary (Complementary)
118 Oslavujte Hospodina – je tak dobrý!
Jeho láska trvá navěky!
2 Izraeli, jen řekni teď:
„Jeho láska trvá navěky!“
14 Má síla, má píseň je Hospodin,
to on se stal mým spasením! [a]
15 Ze stanů spravedlivých zní píseň vítězná:
„Hospodinova pravice mocně zasáhla,
16 Hospodinova pravice je vztyčená,
Hospodinova pravice mocně zasáhla!“
17 Neumřu, ale budu žít,
vyprávět budu, co Hospodin učinil!
18 Hospodin mě přísně potrestal,
smrti mě ale nevydal!
19 Otevřete mi brány spravedlnosti,
ať jimi projdu vzdát Hospodinu dík!
20 Toto je brána Hospodinova,
tudy spravedliví projít smí.
21 Ty jsi mě vyslyšel, tobě děkuji,
vždyť tys mě zachránil!
22 Kámen staviteli zavržený
stal se kamenem úhelným.
23 Sám Hospodin to učinil
a v našich očích je to div.
24 Co se dnes stalo, učinil Hospodin,
pojďme se z toho radovat a veselit!
3 Na lůžku jsem toužila za nocí
po tom, kterého z duše miluji.
Hledala jsem ho, ale nenašla.
2 A tak už vstanu a město prochodím,
pátrám po ulicích i náměstích
po tom, kterého z duše miluji.
Hledala jsem ho, ale nenašla.
3 Našli mě strážní, co město obcházejí:
– Viděli jste toho, kterého z duše miluji?
4 Jen jsem je minula, našla jsem
toho, kterého z duše miluji!
Držím se ho pevně, už ho nepustím,
dovedu ho do domu svojí matičky,
ukážu mu svůj rodný pokojík!
5 Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské,
při srnách, při laních divokých:
Neprobouzejte, nerozněcujte lásku,
dříve než sama bude chtít.
6 Kdopak to z pouště přichází,
jako když vzhůru stoupá dým?
Prodchnutá myrhou a kořením,
celičká voní dálkami.
7 Hle, jeho lože, lože Šalomounovo!
Šedesát hrdinů okolo stojí,
hrdinů z Izraele největších.
8 Ti všichni mečem vládnou,
k boji vycvičeni jsou,
proti jakékoli hrozbě noční
každý opásán mečem svým.
9 Král Šalomoun si pořídil nosítka,
ze dříví Libanonu je nechal udělat.
10 Jejich sloupy zhotovil ze stříbra,
k nim pak nebesa ze zlata.
Čalouněná byla purpurem
a vnitřek celý obložen
láskou jeruzalémských dcer.
11 Vyjděte a pohleďte, dcery sionské,
na krále Šalomouna v koruně,
jíž jeho matka zdobí jej
v den jeho svatební,
v den, kdy má v srdci veselí!
Není tu, vstal!
16 Když skončila sobota, Marie Magdaléna, Marie Jakubova a Salome nakoupily vonné masti, aby mohly jít a pomazat Ježíše. 2 Za svítání prvního dne v týdnu, jakmile vyšlo slunce, šly k hrobu. 3 Říkaly si: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu?“
4 Když ale vzhlédly, spatřily, že kámen je odvalen (přestože byl velmi veliký). 5 Vešly do hrobu, a když vpravo uviděly sedět mladíka oblečeného bílým rouchem, hrozně se vylekaly.
6 On jim však řekl: „Nelekejte se. Hledáte ukřižovaného Ježíše z Nazaretu. Vstal, není tu. Podívejte se, kam ho položili. 7 Jděte a řekněte jeho učedníkům i Petrovi, že vás předchází do Galileje. Tam ho spatříte, jak vám řekl.“
8 A tak vyšly ven a utekly od hrobu strachy bez sebe. A nikomu nic neřekly, protože se bály. [a]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.