Revised Common Lectionary (Complementary)
25 Žalm Davidův. [a]
K tobě, Hospodine, svou duši pozvedám,
2 v tebe, Bože můj, skládám naději.
Dej, ať se zahanbení nedočkám,
ať nade mnou nejásají moji soupeři!
3 Žádný, kdo v tebe doufá, se hanby nedočká,
zahanbeni však budou zrádci nicotní!
4 Ukaž mi, Hospodine, cesty své,
svým stezkám nauč mě.
5 Veď mě a uč mě pravdě své,
vždyť ty jsi Bůh, můj Zachránce,
na tebe spoléhám každý den!
6 Pamatuj, Hospodine, na soucit svůj
a na svou lásku, která je od věků.
7 Nepřipomínej hříchy [b] mých mladých dnů,
ve své lásce však na mě pamatuj,
Hospodine, pro svoji dobrotu!
8 Dobrý a přímý je Hospodin,
hříšníkům cestu zjevuje.
9 Ke spravedlnosti vede ponížené,
ponížené učí cestě své.
10 Hospodinovy stezky jsou vždy laskavé a věrné
těm, kdo plní jeho smlouvu a jeho zákony.
32 Poučný žalm Davidův.
Blaze tomu, komu jsou odpuštěny viny
a jehož hříchy jsou přikryty.
2 Blaze člověku, jemuž Hospodin
nepočítá provinění
a jehož duch je beze lsti!
3 Dokud jsem mlčel, mé kosti chřadly,
když celé dny jsem naříkal.
4 Tvá ruka tížila mě ve dne v noci,
z mé mízy stal se letní suchopár. séla
5 Svůj hřích jsem však potom doznal tobě,
své provinění jsem odhalil.
Řekl jsem: „Vyznám Hospodinu své zločiny!“
a tys mi odpustil mou vinu a hřích. séla
6 Ať k tobě modlí se každý věrný,
dokud je čas tě naleznout;
potom k nim nedosáhnou ani
přívaly mocných vod.
7 Ty jsi má skrýše, před úzkostí mě chráníš,
vítězným jásotem mě obklopíš! séla
8 Teď tě poučím, ukážu ti cestu, po níž jít;
radu ti poskytnu, zrak k tobě obrátím:
9 „Nebuďte nerozumní jako kůň a mezek,
co musí být zkroceni uzdou a ohlávkou,
než tě poslechnou.“
10 Mnoha bolestmi trpí ničemní,
doufajícího v Hospodina však láska obklopí.
11 Radujte se v Hospodinu, jásejte, spravedliví,
vesele prozpěvujte, všichni upřímní!
2 Vtom k němu přinesli ochrnutého člověka na nosítkách. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Vzchop se, synu. Tvé hříchy jsou odpuštěny.“
3 Někteří znalci Písma si řekli: „Ten člověk se rouhá!“
4 Ježíš ale znal jejich myšlenky, a tak se jich zeptal: „Proč si hned myslíte něco zlého? 5 Co je podle vás snadnější říci: ‚Jsou ti odpuštěny hříchy,‘ anebo: ‚Vstaň a choď‘? 6 Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy“ – tehdy pověděl ochrnutému – „Vstaň, vezmi si lehátko a jdi domů.“
7 A on vstal a odešel domů. 8 Když to uviděly zástupy, zmocnil se jich úžas a vzdaly slávu Bohu, který dal lidem takovou moc.
Nové víno
9 Cestou odtud Ježíš uviděl člověka jménem Matouš, jak sedí v celnici. Řekl mu: „Pojď za mnou,“ a on vstal a šel za ním. 10 Když pak Ježíš stoloval v jeho domě, přišlo tam mnoho výběrčích daní a různých hříšníků a stolovali s Ježíšem a jeho učedníky.
11 Uviděli to farizeové a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš mistr jí s výběrčími daní a hříšníky?“
12 Ježíš to uslyšel a odpověděl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 13 Jděte a přemýšlejte, co znamená: ‚Chci milosrdenství, ne oběti.‘ [a] Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.