Revised Common Lectionary (Complementary)

35 Žalm Davidův.

Dopis vyhnancům

29 Následují slova dopisu, který prorok Jeremiáš poslal z Jeruzaléma zbytku stařešinů ve vyhnanství a také kněžím, prorokům a všemu lidu, který Nabukadnezar zavlekl z Jeruzaléma do Babylonu. ² (Bylo to poté, co král Jekoniáš, ^[a] královna matka, dvořané, judští a jeruzalémští velmoži a také tesaři a kováři museli opustit Jeruzalém.) ^{[b] 3} Svěřil ten dopis Eleasovi, synu Šafanovu, a Gemariáši, synu Chilkiášovu, které judský král Cidkiáš vyslal k babylonskému králi Nabukadnezarovi do Babylonu. Stálo v něm:

⁴ Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, všem vyhnancům, které jsem z Jeruzaléma vystěhoval do Babylonu:

⁵ Stavějte domy a žijte v nich, sázejte zahrady a jezte jejich plody. ⁶ Berte si ženy a ploďte děti. Vybírejte nevěsty pro své syny a provdávejte své dcery, ať mají děti. Rozrůstejte se, ať vás neubývá. ⁷ Usilujte o prospěch města, do něhož jsem vás vystěhoval, a modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho prospěchu je i váš prospěch.

⁸ Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Nenechte se podvádět proroky a věštci, kteří jsou mezi vámi, a nedejte na sny, které se jim ^[c] zdají. ⁹ Mým jménem vám prorokují lži! Já jsem je neposlal, praví Hospodin.

¹⁰ Tak praví Hospodin: Až se naplní sedmdesát babylonských let, znovu si vás povšimnu a splním vám své zaslíbení, že vás sem znovu navrátím. ^{[d] 11} Já sám přece vím, jak o vás přemýšlím, praví Hospodin. Mám v úmyslu váš prospěch, a ne neštěstí; chci vám dát budoucnost a naději. ¹² Když budete ke mně volat a přicházet ke mně s modlitbami, já vás vyslyším. ¹³ Budete mě hledat a najdete mě, když mě budete hledat celým srdcem. ¹⁴ Dám se vám najít, praví Hospodin, a přivedu vás zpět ze zajetí. Shromáždím vás ze všech národů a ze všech míst, kam jsem vás rozptýlil, praví Hospodin, a přivedu vás zpět na místo, odkud jsem vás vyhnal pryč.

Legie

5 Tehdy se přeplavili přes jezero do gerasenského ^[a] kraje. ² Jakmile vystoupil z lodi, ihned proti němu z hrobů vyšel člověk posedlý nečistým duchem. ³ Bydlel v hrobech a nikdo ho už nemohl ani svázat řetězem. ⁴ Předtím býval často spoután okovy a řetězy, ale on ty řetězy vždy roztrhal a okovy rozlámal, takže ho nikdo nemohl zkrotit. ⁵ Pořád, ve dne i v noci, byl v hrobkách a na horách, křičel a tloukl se kamením.

⁶ Jakmile z dálky uviděl Ježíše, přiběhl a padl před ním na kolena. ⁷ Hlasitě vykřikl: „Co je ti do mě, Ježíši, Synu Nejvyššího Boha? Pro Boha tě zapřísahám, netrýzni mě!“ ⁸ (Ježíš mu totiž řekl: „Vyjdi z toho člověka, nečistý duchu!“)

⁹ „Jak se jmenuješ?“ ptal se ho Ježíš.

„Mé jméno je Legie,“ odpověděl. „Je nás totiž hodně.“ ¹⁰ A velice ho prosil, ať je nevyhání z toho kraje.

¹¹ Na úbočí hory se tam páslo veliké stádo prasat. ¹² Démoni ho proto prosili: „Pusť nás do těch prasat, ať vejdeme do nich!“ ¹³ Ježíš jim to povolil, a tak ti nečistí duchové vyšli a vstoupili do prasat. Asi dvoutisícové stádo se jich pak rozběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo.

¹⁴ Pasáci tehdy utekli a rozhlásili to ve městě i na venkově. Lidé se šli podívat, co se to stalo. ¹⁵ Když přišli k Ježíšovi a viděli toho, který býval posedlý tou Legií, jak tam sedí oblečen a při zdravém rozumu, dostali strach. ¹⁶ Jakmile jim očití svědkové vylíčili, jak to bylo s tím posedlým a s těmi prasaty, ¹⁷ začali ho prosit, ať opustí jejich kraj.

¹⁸ Když pak nastupoval na loď, žádal ho ten, který býval posedlý, aby s ním mohl zůstat. ¹⁹ On mu to ale nedovolil. Řekl mu: „Jdi domů ke svým a vypravuj jim, jak veliké věci pro tebe udělal Pán a jak se nad tebou slitoval.“ ²⁰ Odešel tedy a začal v Dekapoli rozhlašovat, co všechno pro něj Ježíš udělal. Všichni byli ohromeni.