Revised Common Lectionary (Complementary)
111 Haleluja! [a]
Hospodina celým srdcem chválit chci
ve shromáždění i v radě poctivých.
2 Jak veliké jsou skutky Hospodinovy –
všichni, kdo je milují, o nich přemýšlí.
3 Jeho dílo je slavné a nádherné,
jeho spravedlnost navždy zůstane!
4 Vykonal památné zázraky,
milostivý a soucitný je Hospodin!
5 Potravu dává těm, kdo jej ctí,
svou smlouvu si připomíná navěky!
6 Svému lidu své mocné skutky ukázal –
pohanská území jim daroval.
7 Věrnost a právo koná svýma rukama,
spolehlivá jsou všechna jeho pravidla!
8 Na věčné věky jsou ustanovena,
věrně a upřímně aby byla plněna.
9 Vykoupení seslal na svůj lid,
svou smlouvu jim svěřil navěky.
Jeho jméno je svaté a hrůzu nahání,
10 úcta k Hospodinu je klíčem k moudrosti!
Všichni, kdo to plní, jsou velmi rozumní –
jeho chvála navždy obstojí!
23 Tenkrát jsem Hospodina úpěnlivě prosil: 24 „Hospodine, Pane můj, začal jsi svému služebníkovi ukazovat svou velikost a svou moc. Který bůh na nebi či na zemi by dokázal činy podobné tvým? 25 Nech mne prosím přejít Jordán, ať spatřím tu krásnou zem, která je za ním, ty krásné hory a Libanon!“
26 Hospodin se ale na mě kvůli vám hněval, a tak mě nevyslyšel. „To stačí!“ řekl mi. „Už o tom se mnou nemluv. 27 Vystup na vrchol Pisgy a pozvedni oči na západ, na sever, na jih a na východ. Podívej se dobře, neboť tento Jordán nepřejdeš. 28 Pověř však Jozuu, posilni a povzbuď ho, neboť on tam v čele tohoto lidu přejde. On jim dá za dědictví zem, kterou spatříš.“ 29 A tak jsme zůstali v roklině naproti Bet-peoru.
6 Ale ne že by Boží slovo selhalo. Ne všichni z Izraele jsou totiž opravdu Izrael. 7 Ne všichni jsou jeho dětmi jen proto, že jsou símě Abrahamovo. Říká přece: „Tvé símě bude povoláno v Izákovi.“ [a] 8 To znamená, že Božími dětmi nejsou děti těla, ale za símě se počítají děti zaslíbení. 9 Šlo totiž právě o slovo zaslíbení: „V tento čas přijdu a Sára bude mít syna.“ [b] 10 A to není vše. Z téhož muže, našeho otce Izáka, počala Rebeka dva syny. 11 Ještě se nenarodili a neudělali nic dobrého ani zlého – aby se však Boží rozhodnutí opíralo o vyvolení 12 (nešlo totiž o skutky, ale o Toho, který povolává), bylo jí řečeno: „Starší bude sloužit mladšímu.“ [c] 13 Jak je psáno: „Jákoba jsem si zamiloval, Ezaua jsem však zavrhl.“ [d]
14 Co na to řekneme? Není Bůh nespravedlivý? V žádném případě! 15 Už Mojžíšovi přece řekl:
„Smiluji se, nad kým se smiluji,
a slituji se, nad kým se slituji.“ [e]
16 Nezáleží tedy na tom, kdo chce, nebo na tom, kdo se snaží, ale na Bohu, který se smilovává. 17 Faraonovi přece Písmo říká: „Proto jsem tě pozdvihl, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.“ [f] 18 Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, zatvrzuje.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.