Revised Common Lectionary (Complementary)
122 Davidova poutní píseň.
Raduji se, když slýchávám:
„Pojďme do domu Hospodinova!“
2 Naše nohy se brzy postaví,
Jeruzaléme, v branách tvých!
3 Jeruzalém je město výstavné,
v jediný celek semknuté.
4 Do něho stoupají rodiny,
rodiny Hospodinovy,
aby oslavily jméno Hospodin,
jak je v Izraeli svědectvím.
5 Zde přece zasedá soudní dvůr,
zde zasedá dům Davidův!
6 Za pokoj Jeruzaléma se modlete:
„Ti, kdo tě milují, ať žijí pokojně!
7 Pokoj ať vládne ve tvých zdech,
v tvých palácích ať je bezpečně!“
8 Pro svoje bratry a své přátele
za tvůj pokoj chci modlit se.
9 Pro dům Hospodina, našeho Boha,
chci o tvé dobro usilovat!
Zkažená země
6 Když se lidstvo na zemi začalo množit a rodily se jim dcery, 2 Boží synové viděli, jak jsou lidské dcery krásné, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo. 3 Tehdy si Hospodin řekl: „Můj Duch nezůstane v člověku navěky – je to koneckonců smrtelník! Ať jeho život trvá jen sto dvacet let.“
4 (V oněch dnech, a také později, se na zemi vyskytovali zrůdní obři. Boží synové totiž přicházeli k lidským dcerám a ty jim je rodily. To jsou ti dávní hrdinové, ti muži slavné pověsti.)
5 Hospodin viděl, jak se na zemi množí lidské zlo a že všechny myšlenky, jež spřádají v srdcích, jsou den co den jen zlé. 6 Hospodin litoval, že vůbec učinil člověka, a trápil se v srdci. 7 Tehdy si řekl: „Člověka, jehož jsem stvořil, smetu z povrchu země a s ním i dobytek, drobnou havěť a nebeské ptactvo! Je mi líto, že jsem je učinil.“
8 Noe však u Hospodina nalezl milost.
Postav si archu
9 Toto je Noemův příběh.
Noe byl mezi svými současníky spravedlivý a poctivý člověk. Noe žil s Bohem. 10 Noe zplodil tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.
Co je víra
11 Víra je podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, jež nevidíme. 2 Díky ní naši předkové došli u Boha uznání.
3 Vírou rozumíme, že vesmír byl stvořen Božím slovem, takže to, co vidíme, nevzniklo z ničeho viditelného.
4 Vírou Ábel přinesl Bohu lepší oběť nežli Kain. Díky ní byl uznán za spravedlivého (neboť Bůh přijal jeho dary), a přestože zemřel, díky ní dosud mluví.
5 Vírou byl Enoch odsud vzat, aby nespatřil smrt: „zmizel, neboť ho Bůh vzal.“ [a] Ještě než byl vzat, měl pověst Božího oblíbence 6 a bez víry si přece jeho oblibu nikdo nezíská. Kdo přichází k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že odměňuje ty, kdo jej hledají.
7 Vírou Noe, varován o tom, co ještě nebylo vidět, v Boží bázni postavil archu, v níž se zachránila jeho rodina. Tak zahanbil svět a stal se dědicem spravedlnosti, která je z víry.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.