Revised Common Lectionary (Complementary)
1 Ortel, který ve vidění přijal prorok Abakuk.
Jak dlouho ještě?
2 Jak dlouho mám, Hospodine, volat,
a ty neslyšíš?
Křičím k tobě: „Násilí!“
a ty nezachráníš?
3 Proč mě necháváš vidět neštěstí?
Proč bezpráví jen přihlížíš?
Přede mnou jen zkáza a násilí,
rostou hádky a rozpory.
4 Zákon se zdá být bezmocný
a právo nelze prosadit.
Spravedlivý obklíčen je ničemy,
a tak se právo převrací.
2 Budu držet svoji stráž,
na baště budu stát a sledovat,
abych poznal, jak ke mně promluví
a jak odpoví na mé výčitky. [a]
Spravedlivý bude žít
2 A Hospodin mi odpověděl:
„Zapiš to vidění zřetelně na tabulky,
aby je čtenář mohl snadno číst.
3 To vidění ukazuje k době určené,
svědčí o konci a neklame.
Vyčkávej na něj, bude-li otálet;
přijde totiž jistě a neopozdí se.
4 Hle – kdo je nadutý,
nemá poctivou duši.
Spravedlivý však bude žít
díky své věrnosti. [b]
37 Žalm Davidův. [a]
Nezlob se kvůli zlosynům,
nezáviď těm, kdo křivdu působí –
2 vždyť jako tráva uschnou znenadání,
jak jarní zeleň uvadnou!
3 Spoléhej na Hospodina, konej dobro,
obývej zemi a žij v bezpečí.
4 V Hospodinu měj svoji rozkoš –
on touhy tvého srdce naplní!
5 Hospodinu svěř svoji cestu,
doufej v něj a on to učiní:
6 vyvede tvou spravedlnost na denní světlo,
tvou nevinu na slunce polední.
7 Zůstávej v klidu před Hospodinem,
trpělivě na něj vyčkávej.
Nezlob se, když někdo slaví úspěch,
když někdo provádí, co si umane.
8 Vyhni se hněvu, zanech zášti,
nezlob se, vždyť to jen uškodí.
9 Bídáci přece budou vymýceni,
doufající v Hospodina však zemi obdrží.
1 Pavel, z Boží vůle apoštol Krista Ježíše, poslaný zvěstovat život zaslíbený v Kristu Ježíši,
2 milovanému synu Timoteovi:
Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a od Krista Ježíše, našeho Pána.
Nestyď se za evangelium
3 Ve dne i v noci děkuji Bohu, jemuž sloužím s čistým svědomím tak jako naši předkové, když na tebe vzpomínám ve svých modlitbách. 4 Nemohu zapomenout na tvé slzy; toužím tě znovu vidět a být naplněn radostí. 5 Vzpomínám na upřímnou víru, kterou měla už tvá babička Lois, tvá matka Euniké a kterou, jak jsem přesvědčen, máš i ty.
6 Proto ti připomínám, abys v sobě rozněcoval ten Boží dar, který jsi přijal skrze vkládání mých rukou. 7 Bůh nám nedal ducha strachu, ale ducha síly, lásky a rozvahy. 8 Proto se nestyď za svědectví našeho Pána ani za mě, jeho vězně, ale v Boží síle se mnou snášej útrapy pro evangelium.
9 Vždyť on nás spasil a povolal svatým povoláním; ne díky našim skutkům, ale díky jeho vlastnímu záměru a milosti, kterou nám v Kristu Ježíši udělil před začátkem věků. 10 Tato milost se nyní projevila v příchodu našeho Spasitele, Krista Ježíše, který zrušil vládu smrti a skrze evangelium zjevil život a nesmrtelnost. 11 Právě to jsem povolán zvěstovat jako kazatel, apoštol a učitel. 12 Proto snáším toto všechno a nestydím se za to, neboť vím, komu jsem uvěřil. A jsem si jist, že on je schopen zachovat to, co jsem mu svěřil, až do onoho dne.
13 To, co jsi ode mě slyšel, měj za příklad zdravého učení. Zůstávej ve víře a lásce, která je v Kristu Ježíši. 14 Skrze Ducha svatého, jenž v nás přebývá, opatruj ten vzácný poklad, který ti byl svěřen.
5 Apoštolové Pánu řekli: „Dej nám víc víry.“
6 „Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko,“ odpověděl Pán, „řekli byste této moruši: ‚Vykořeň se a přesaď se do moře!‘ a poslechla by vás.
7 Kdo z vás by svému služebníkovi hned po jeho návratu z orby nebo pastvy řekl: ‚Pojď ke stolu‘? 8 Neřekne mu spíše: ‚Připrav mi večeři, vezmi si zástěru a obsluhuj mě; až se najím a napiji, můžeš jíst a pít i ty‘? 9 Děkuje snad tomu služebníku, že udělal, co mu bylo nařízeno? 10 Tak i vy, když uděláte všechno, co je vám nařízeno, říkejte: ‚Nezasloužíme chválu. Jen jsme jako služebníci splnili svou povinnost.‘“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.