Revised Common Lectionary (Complementary)
8 Pro předního zpěváka, na gitejský nástroj.
Žalm Davidův.
2 Hospodine, Pane náš,
všude na zemi slavné jméno máš!
Svou slávou jsi pokryl nebesa,
3 chválou z úst kojenců a nemluvňat
jsi proti nepřátelům sílu dokázal,
mstivého protivníka abys překonal!
4 Když vidím tvá nebesa, dílo prstů tvých,
měsíc a hvězdy, kterés tam umístil –
5 co je člověk, ptám se, že na něj pamatuješ,
co je lidský tvor, že o něj pečuješ?
6 O málo nižším než Boha jsi jej stvořil,
slávou a ctí jsi korunoval jej,
7 nad dílem svých rukou jsi mu vládu svěřil,
k jeho nohám jsi složil vše.
8 Ovce a kozy, všechen dobytek
i všechnu polní zvěř,
9 ptáky na obloze i mořské ryby,
vše, co putuje napříč oceány.
10 Hospodine, Pane náš,
všude na zemi slavné jméno máš!
Sára mezi Filištíny
20 Abraham se pak odtud vydal na cestu do negevského kraje, aby se usadil mezi Kádešem a Šurem. A když pobýval v Geraru, 2 říkal Abraham o své manželce Sáře: „Je to má sestra.“ Gerarský král Abimelech tedy pro Sáru poslal a vzal si ji.
3 V noci ale k Abimelechovi ve snu přišel Bůh a řekl mu: „Kvůli ženě, kterou sis vzal, teď zemřeš. Vždyť je vdaná za jiného muže!“
4 Abimelech s ní ale ještě nic neměl, a tak řekl: „Pane, cožpak zabíjíš i spravedlivé lidi? 5 Cožpak mi sám neřekl: ‚Je to má sestra‘? I ona sama přece říkala: ‚Je to můj bratr.‘ Udělal jsem to s poctivým úmyslem. Mám čisté ruce!“
6 Bůh mu ve snu odpověděl: „Jistě, vím, že jsi to udělal s poctivým úmyslem. Proto jsem tě také zadržel, abys proti mně nezhřešil, a nedovolil jsem ti dotknout se jí. 7 Nyní tu ženu vrať jejímu muži, neboť je to prorok. Bude se za tebe modlit a zůstaneš naživu. Jestliže ji však nevrátíš, věz, že jistě zemřeš – ty i všichni, kdo k tobě patří.“
8 Abimelech tedy časně ráno vstal a svolal všechny své služebníky. Když jim celou věc vylíčil, dostali ti muži veliký strach. 9 Abimelech si potom zavolal Abrahama a řekl mu: „Cos nám to udělal? Čím jsem se proti tobě provinil, že jsi na mě a na mé království přivedl tak veliký hřích? To, cos mi udělal, se nedělá!“ 10 Abimelech se Abrahama zeptal: „Co tě to napadlo, udělat takovou věc?“
11 Abraham odpověděl: „Pomyslel jsem si: ‚Na tomto místě určitě chybí Boží bázeň; třeba mě kvůli mé ženě zabijí!‘ 12 Kromě toho, je to opravdu má sestra. Je dcerou mého otce, ale ne mé matky, a tak se stala mou ženou. 13 A když mne Bůh poslal, abych putoval daleko od domu mého otce, řekl jsem jí: Prokaž mi tuto laskavost. Všude, kam přijdeme, o mně říkej ‚To je můj bratr.‘“
14 Abimelech tedy vzal brav, skot, otroky a otrokyně, dal je Abrahamovi a vrátil mu jeho manželku Sáru. 15 Řekl: „Hle, má země je před tebou; bydli, kde se ti zlíbí.“
16 Sáře pak řekl: „Hle, dal jsem tvému bratru tisíc šekelů [a] stříbra; to ti bude zadostiučiněním přede všemi, kdo jsou s tebou. Tím vším budeš ospravedlněna.“
17 Abraham se pak modlil k Bohu a Bůh uzdravil Abimelecha i jeho ženu a jeho děvečky, aby mohly rodit děti. 18 Hospodin totiž kvůli Abrahamově manželce Sáře pevně zavřel každé lůno v Abimelechově domě.
Boží dědicové
23 Než přišla víra, byli jsme střeženi pod dozorem Zákona až do doby, kdy měla být víra zjevena. 24 Zákon nás jako pěstoun vychovával ke Kristu, abychom mohli být ospravedlněni vírou. 25 Po příchodu víry už ale nejsme pod pěstounem.
26 Všichni jste se vírou v Krista Ježíše stali Božími dětmi. 27 Všichni, kdo jste pokřtěni do Krista, jste se do Krista oblékli. 28 Nejde už o to, kdo je Žid nebo Řek, otrok nebo svobodný, muž nebo žena – všichni jste jedno v Kristu Ježíši. 29 A když jste Kristovi, jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.