Revised Common Lectionary (Complementary)
146 Haleluja!
Chval Hospodina, duše má!
2 Chválit budu Hospodina celý život svůj,
žalmy zpívat svému Bohu, dokud jsem tu! [a]
3 Nespoléhejte na mocné –
smrtelník nikoho spasit nemůže.
4 Až ztratí dech, vrátí se do země,
jeho úmysly se rozplynou v ten den.
5 Blaze tomu, komu Bůh Jákobův pomáhá,
tomu, kdo na Hospodina, svého Boha, spoléhá!
6 On přece nebe i zemi učinil
a také moře i všechno v nich.
Navěky věrný zůstává,
7 utlačovaným právo zjednává,
dává chléb těm, kdo mají hlad.
Hospodin vězně propouští,
8 Hospodin slepým oči otvírá,
Hospodin zvedá sklíčené,
Hospodin miluje poctivé,
9 Hospodin chrání příchozí,
podporuje vdovy a sirotky,
cestu ničemných ale podvrací.
10 Hospodin bude kralovat navěky,
tvůj Bůh, Sione, po všechna pokolení!
Haleluja!
Teď povstanu
33 Běda tobě, zhoubce,
který jsi nebyl huben!
Běda tobě, zrádce,
který jsi nebyl zrazen!
Až dokonáš zhoubu, budeš zahuben,
až dovršíš zradu, budeš vyzrazen.
2 Smiluj se nad námi, Hospodine –
v tebe doufáme!
Buď nám každé ráno posilou
a v čase soužení záchranou.
3 Před tvým mocným hlasem národy utečou,
jakmile povstaneš, pohané se rozprchnou.
4 Jejich kořist zmizí, jako by ji spolkly housenky,
lidé se na ni vyrojí jako kobylky.
5 Hospodin je vznešený – bydlí v nebesích,
právem a spravedlností Sion naplní.
6 Bude ti jistotou po všechny tvé dny,
pokladem spásy, moudrosti a vědění –
úcta k Hospodinu je jeho bohatstvím!
Víra pohanské ženy
21 Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu. 22 Jedna kananejská žena z toho kraje šla za ním a křičela: „Pane, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem.“ 23 On jí však neodpověděl ani slovo.
Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, když za námi pořád křičí.“
24 Odpověděl jí tedy: „Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.“
25 Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: „Pane, pomoz mi.“
26 „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům,“ odvětil.
27 Ona však řekla: „Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů.“
28 „Jak velikou máš víru, ženo!“ odpověděl jí na to Ježíš. „Ať se ti stane, jak toužíš.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
Sedm chlebů a pár rybek
29 Ježíš se pak odtud vrátil ke Galilejskému jezeru, vystoupil na horu a posadil se tam. 30 Tehdy k němu přišlo veliké množství lidí. Měli s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval. 31 Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, užasli a vzdali slávu Bohu Izraele.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.