Revised Common Lectionary (Complementary)
4 Řekněte těm, kdo mají srdce bázlivé:
„Nebojte se, vzchopte se!
Hle – váš Bůh s pomstou přichází,
se svou odplatou vás jde zachránit!“
5 Oči slepých tehdy prohlédnou,
uši hluchých se otevřou,
6 chromý tehdy vyskočí jak laň,
jazyk němého se rozjásá.
Na poušti vytrysknou vodní prameny,
pustinou budou proudit potoky,
7 kde byl žhavý písek, bude jezero
a suchopár se stane studánkou.
Doupata, kde odpočívali šakali,
zarostou trávou, třtinou, rákosím.
146 Haleluja!
Chval Hospodina, duše má!
2 Chválit budu Hospodina celý život svůj,
žalmy zpívat svému Bohu, dokud jsem tu! [a]
3 Nespoléhejte na mocné –
smrtelník nikoho spasit nemůže.
4 Až ztratí dech, vrátí se do země,
jeho úmysly se rozplynou v ten den.
5 Blaze tomu, komu Bůh Jákobův pomáhá,
tomu, kdo na Hospodina, svého Boha, spoléhá!
6 On přece nebe i zemi učinil
a také moře i všechno v nich.
Navěky věrný zůstává,
7 utlačovaným právo zjednává,
dává chléb těm, kdo mají hlad.
Hospodin vězně propouští,
8 Hospodin slepým oči otvírá,
Hospodin zvedá sklíčené,
Hospodin miluje poctivé,
9 Hospodin chrání příchozí,
podporuje vdovy a sirotky,
cestu ničemných ale podvrací.
10 Hospodin bude kralovat navěky,
tvůj Bůh, Sione, po všechna pokolení!
Haleluja!
Víra a předpojatost
2 Bratři moji, nespojujte víru našeho slavného Pána Ježíše Krista s předpojatostí. 2 Co když do vašeho shromáždění přijde člověk v nádherných šatech a se zlatým prstenem a za ním chudák ve špinavých hadrech? 3 Budete-li se věnovat tomu nádherně oblečenému a řeknete mu: „Posaď se prosím sem,“ ale tomu chudákovi řeknete: „Někde si stoupni nebo si sedni na zem“ – 4 copak tím mezi sebou neděláte rozdíly? Neposuzujete lidi špatným měřítkem?
5 Poslouchejte, milovaní bratři: Copak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře? Nemají právě oni zdědit království, které Bůh zaslíbil těm, kdo jej milují? 6 Vy ale chudého klidně ponížíte! Nejsou to přitom právě bohatí, kdo vás utiskuje a vláčí po soudech? 7 Nerouhají se právě oni tomu vzácnému jménu, kterým jste označeni?
8 Pokud opravdu plníte královský zákon, jak praví Písmo: „Miluj svého bližního jako sám sebe,“ [a] dobře děláte. 9 Jste-li však předpojatí, hřešíte a Zákon vás usvědčuje jako viníky. 10 Kdo by totiž dodržoval celý Zákon, ale v jednom bodě selhal, provinil se ve všech.
11 Tentýž, kdo řekl: „Necizolož,“ řekl také: „Nezabíjej.“ [a] Pokud tedy necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ Zákon.
12 Proto mluvte a jednejte jako lidé, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. 13 Toho, kdo nebyl milosrdný, čeká nemilosrdný soud. Milosrdenství však nad soudem vítězí.
Víra a skutky
14 K čemu to je, bratři moji, když někdo tvrdí, že má víru, ale neprojevuje se to skutky? Copak ho taková víra zachrání? 15 Co když bratr nebo sestra nebudou mít co jíst anebo co na sebe? 16 Když jim řeknete: „Jděte v pokoji, ať je vám teplo a dobře se najezte,“ ale nedáte jim, co potřebují k životu, k čemu to bude? 17 Právě tak víra bez skutků, víra sama o sobě, je mrtvá.
Víra pohanské ženy
24 Potom vstal a odešel odtud do okolí Týru. [a] Vešel do jednoho domu a ačkoli nechtěl, aby se to někdo dozvěděl, nedalo se to utajit. 25 Hned se totiž o něm doslechla jedna žena, která měla dcerku s nečistým duchem. Přišla, padla mu k nohám 26 a prosila ho, aby z její dcery vyhnal démona.
Ta žena byla Řekyně, rodem Syroféničanka, 27 a tak jí řekl: „Napřed nech najíst děti. Není správné vzít chleba dětem a hodit ho psům.“
28 Ona však odpověděla: „Ano, Pane, ale i psi pod stolem jedí zbytky po dětech.“
29 „Díky tomu, cos řekla, můžeš jít domů,“ odvětil jí na to. „Ten démon už z tvé dcery vyšel.“ 30 Když pak přišla domů, zjistila, že dívka leží na lůžku a že démon je pryč.
Efatha!
31 Ježíš pak odešel z týrského kraje, prošel Sidon a přes území Dekapole dorazil ke Galilejskému jezeru. 32 Tam k němu přivedli hluchoněmého člověka a prosili ho, aby na něj vložil ruku. 33 On si ho vzal stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, plivl a dotkl se jeho jazyka. 34 Potom vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: „Efatha!“ což znamená: „Otevři se!“ 35 Jeho uši se ihned otevřely, pouto jeho jazyka se uvolnilo a začal mluvit správně.
36 Ježíš jim zakázal komukoli to říkat, ale čím více jim to zakazoval, tím více to rozhlašovali. 37 Lidé byli naprosto ohromeni. Říkali: „Všechno udělal dobře! Dokonce dává hluchým sluch a němým řeč!“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.