Beginning
96 Zpívejte Hospodinu novou píseň,
zpívej Hospodinu, celá zem!
2 Zpívejte Hospodinu, jeho jméno chvalte,
jeho spásu zvěstujte den co den.
3 O jeho slávě národům vyprávějte,
o jeho divech řekněte lidem všem!
4 Veliký je Hospodin, vší chvály hodný,
nad všechny bohy ohromný.
5 Bohové národů jsou samé modly,
Hospodin ale stvořil nebesa.
6 Sláva a nádhera je v jeho přítomnosti,
v jeho svatyni je síla a nádhera.
7 Vzdejte Hospodinu, lidské plémě,
vzdejte Hospodinu slávu a moc!
8 Vzdejte Hospodinu slávu, jež náleží mu,
do jeho nádvoří s dary předstupte.
9 Klaňte se Hospodinu v jeho svaté kráse,
před ním se rozechvěj, celá zem!
10 Národům řekněte: „Hospodin kraluje!“
Pevně je postaven svět, nic jím neotřese;
on bude soudit lidi poctivě!
11 Jásejte, nebesa, země ať raduje se,
moře ať burácí se vším, co je v něm!
12 Celý světa kraj ať se veselí,
ať zvučí všechno lesní stromoví
13 před Hospodinem, který přichází:
„Přichází, aby soudil zem!
On bude spravedlivě soudit svět,
národy bude soudit v pravdě své!“
97 Hospodin kraluje, raduj se, země,
množství ostrovů ať zajásá!
2 Hustý mrak jej obklopuje,
právo a spravedlnost jeho trůn podpírá.
3 Předchází jej prudký plamen,
spaluje protivníky kolem dokola!
4 Světu svítí jeho blesky,
zem to vidí, chvěje se!
5 Hory jak vosk před Hospodinem tají,
před Pánem země veškeré.
6 Nebesa vyprávějí o jeho spravedlnosti,
na jeho slávu hledí všechny národy.
7 Hanba všem, kdo uctívají bůžky,
těm, kdo se chlubí svými modlami –
všichni bohové se před ním sklánějí!
8 Sion se veselí, když to slyší,
judské osady se radují,
Hospodine, díky soudům tvým!
9 Vždyť ty, Hospodine, jsi nad vší zemí Nejvyšší,
nad všemi bohy jsi velmi vznešený!
10 Milovníci Hospodina, mějte zlo v nenávisti,
život svých věrných on přece ochrání,
vysvobodí je z ruky ničemných!
11 Poctivým lidem světlo vychází, [a]
radost je dána upřímným.
12 Radujte se v Hospodinu, kdo jste poctiví,
oslavujte památku jeho svatosti!
98 Žalm.
Zpívejte Hospodinu novou píseň,
vždyť přece činí zázraky!
Svojí pravicí, paží své svatosti
vydobyl sobě vítězství.
2 Hospodin předvedl svoje spasení,
svou spravedlnost zjevil před všemi národy.
3 Na svoji lásku se rozpomněl,
na svou věrnost k domu Izraele,
aby všechny končiny světa viděly
spásu, již náš Bůh připravil!
4 Jásej Hospodinu, celá zem,
dejte se do zpěvu, žalmy zahrajte!
5 Zahrajte Hospodinu na citeře,
při citeře mu žalmy zpívejte.
6 Na trubky a rohy zatrubte,
před králem Hospodinem jásejte!
7 Moře ať burácí se vším, co je v něm,
stejně tak všichni, kdo žijí na světě!
8 Řeky, tleskejte radostí,
hory ať k tomu zpívají
9 před Hospodinem,
jenž přichází soudit zem.
On bude spravedlivě soudit svět,
národy bude soudit poctivě!
99 Hospodin kraluje – národy, chvějte se!
Trůní nad cherubíny – země ať třese se!
2 Veliký je na Sionu Hospodin,
vyvýšený nad všemi národy.
3 Tvé jméno veliké a hrozné ať velebí:
„On je svatý!“
4 Král ve své síle právo miluje,
vždyť ty jsi rovnost stanovil,
právo a spravedlnost v Jákobovi konáš ty.
5 Vyvyšujte Hospodina, Boha našeho,
klaňte se u jeho podnoží:
„On je svatý!“
6 Mojžíš a Áron jsou mezi jeho kněžími,
Samuel mezi těmi, kdo jeho jméno vzývají;
k Hospodinu volali a on jim odvětil.
7 Z oblakového sloupu mluvil k nim;
dbali na svědectví a zákony, které jim uložil.
8 Hospodine, Bože náš, tys jim odpovídal,
byl jsi jim Bohem, který odpouští,
i když jsi trestal jejich zločiny.
9 Vyvyšujte Hospodina, Boha našeho,
klaňte se na hoře jeho svatosti:
„Jistě je svatý náš Bůh, Hospodin!“
100 Děkovný žalm.
Jásej Hospodinu, celá zem,
2 služte Hospodinu vesele,
přistupte před něj se zpěvem!
3 Hospodin je Bůh, to vězte,
on je náš Tvůrce, jemu patříme;
jsme jeho lid – ovce na jeho pastvině!
4 Do jeho bran vejděte s děkováním,
do jeho nádvoří s chválami;
dobrořečte jeho jménu s vděčností!
5 Hospodin je přece tolik dobrý,
jeho láska trvá navěky,
jeho věrnost po všechna pokolení!
101 Žalm Davidův.
O lásce a právu zazpívám,
tobě, Hospodine, chci zpívat žalm.
2 Poctivou cestu pečlivě sleduji –
kdy už mě navštívíš?
Ve vlastním domě chci žít tak,
jak srdci velí poctivost.
3 Nikdy nepřijde před můj zrak
žádná hanebnost!
Skutky odpadlíků jsou mi odporné,
nemám s nimi nic společné.
4 Zvrácené srdce ať je mi vzdálené,
nechci se vyznat v ničem zlém!
5 Kdo svého bližního tajně pomlouvá,
toho umlčím.
Povýšené oči a srdce nadutá
nikdy nestrpím!
6 Věrné si v celé zemi vyhlížím,
takoví u mne budou žít.
Poctivou cestou kdo umí jít,
takový bude můj služebník.
7 V mém domě však bydlet nebude
nikdo, kdo páchá lest.
Nikdo, kdo mluví lži,
mi nesmí na oči!
8 Každého rána umlčím
všechny ničemy na zemi.
Z Hospodinova města vymýtím
všechny zlosyny!
102 Modlitba ubožáka, když v zoufalství vylévá před Hospodinem své úzkosti.
I.
2 Naslouchej, Hospodine, mé modlitbě,
můj křik o pomoc kéž k tobě pronikne!
3 Svou tvář přede mnou neskrývej
v den, kdy jsem ohrožen!
Nakloň mi ucho své,
v den, kdy volám tě, pospěš, vyslyš mě!
4 Moje dny v dýmu ztrácí se,
mé kosti planou jako pec.
5 Mé zbité srdce jak tráva uvadlo,
ani si nevzpomenu na jídlo!
6 Od námahy mého kvílení
jsem na kost vyhublý!
7 Pelikánu v poušti se podobám,
jsem jako sýček v pustinách.
8 Nemohu spát a jsem sám
jak vrabec na střechách.
9 Posměchu nepřátel jsem denně vydáván,
za blázna mají mě, jsem pro ně nadávka!
10 Vždyť jako chleba popel polykám,
do svého nápoje slzy přidávám!
11 To všechno pro tvůj hněv, pro tvé horlení –
pozdvihl jsi mě, abys mě odmrštil!
12 Mých dnů jak stínu ubývá,
tak jako tráva uvadám.
II.
13 Ty však, Hospodine, navěky zůstáváš,
po všechna pokolení trvá tvá památka.
14 Vstaneš, aby ses nad Sionem smiloval,
vždyť už je čas mu přízeň prokázat,
už přišel správný čas!
15 Vždyť tvoji služebníci milují jeho kamení,
nad jeho prachem jsou hnuti lítostí!
16 Hospodinovo jméno národy ctít budou
a všichni králové světa slávu tvou,
17 až Hospodin znovu Sion zbuduje,
až se ukáže ve slávě.
18 Tehdy se obrátí k modlitbě trpícího,
tehdy nepohrdne jejich modlitbou!
19 Ať je to zapsáno pro příští pokolení,
ať slaví Hospodina ti, kteří budou stvořeni,
20 že shlédl dolů ze svých svatých výšin,
Hospodin z nebe že pohleděl na zemi,
21 aby vyslyšel nářek uvězněných,
odsouzené k smrti aby propustil!
22 Jméno Hospodin bude na Sionu znít,
Jeruzalém jeho chvála naplní,
23 národy a království až se shromáždí,
aby Hospodinu sloužili!
III.
24 Uprostřed cesty mi síly podlomil,
můj život náhle ukrátil.
25 Řekl jsem: Bože můj, neber mě zprostřed života –
po všechna pokolení trvají léta tvá!
26 Za pradávna jsi zemi založil,
dílem tvých rukou jsou nebesa.
27 Ona pominou, ty budeš vždy,
všechna se jako šaty obnosí.
Odložíš je jak starý plášť
a budou pryč.
28 Ty však jsi tentýž –
tvá léta neskončí.
29 Děti tvých služebníků budou žít dál,
jejich símě bude před tebou rozkvétat!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.