Beginning

Joaš, král judský

12 Joaš se stal králem v sedmi letech. ² Začal kralovat sedmého roku Jehuova a kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Cibia z Beer-šeby. ³ Po celou dobu, kdy Joaše učil kněz Jojada, dělal, co je v Hospodinových očích správné. ⁴ Obětní výšiny ale nebyly odstraněny, a tak lid nadále obětoval a pálil kadidlo na výšinách.

⁵ Joaš řekl kněžím: „Shromážděte všechno zasvěcené stříbro, které se přináší do Hospodinova chrámu – stříbro vybírané při sčítání, stříbro věnované při osobních slibech a všechno stříbro, které se přináší do Hospodinova chrámu jako dobrovolný dar. ⁶ Každý kněz ať vezme stříbro od jednoho z pokladníků a opraví za něj jakoukoli škodu, která se na chrámu najde.“

⁷ Kněží ale ještě ani třiadvacátého roku krále Joaše škody na chrámu neopravili. ⁸ Král Joaš si proto zavolal kněze Jojadu i ostatní kněze a otázal se: „Proč neopravujete škody na chrámu? Neberte od pokladníků už žádné další stříbro, ale věnujte ho na opravy chrámu.“ ⁹ Kněží tedy souhlasili, že už od lidí nebudou vybírat stříbro a že nebudou opravovat chrám sami.

¹⁰ Kněz Jojada pak vzal jednu truhlici, udělal v jejím víku otvor a postavil ji vedle oltáře vpravo od brány k Hospodinovu chrámu. Kněží, strážci prahu, pak do ní dávali všechno stříbro, které se přinášelo do Hospodinova chrámu. ¹¹ Když viděli, že je v truhlici už hodně stříbra, přišel královský písař s nejvyšším knězem a stříbro přinesené do Hospodinova chrámu spočítali a zabalili. ¹² Odměřené stříbro pak předávali mistrům zodpovědným za práci na Hospodinově chrámu. Ti na obnovu Hospodinova chrámu najímali tesaře a stavitele, ¹³ zedníky a kameníky. Platili také za dřevo a tesaný kámen na opravu Hospodinova chrámu a za všechny ostatní výdaje při opravě chrámu.

¹⁴ Stříbro přinesené do Hospodinova chrámu se nepoužívalo k výrobě stříbrných kalichů, kratiknotů, misek, trub ani žádného jiného vybavení Hospodinova chrámu, ať zlatého či stříbrného. ¹⁵ Používalo se totiž na platy dělníků, kteří za ně opravovali Hospodinův chrám. ¹⁶ Mistři, kterým se vydávalo stříbro na výplaty dělníků, jednali tak svědomitě, že se od nich ani nežádalo vyúčtování. ¹⁷ Stříbro z obětí odškodnění a z obětí za hřích se ovšem na Hospodinův chrám neodevzdávalo; to patřilo kněžím.

¹⁸ Tehdy vytáhl aramejský král Chazael, zaútočil na Gat a dobyl ho. Potom se Chazael rozhodl, že potáhne na Jeruzalém. ¹⁹ Judský král Joaš proto vzal všechny zasvěcené dary svých předků, judských králů Jošafata, Jehorama a Achaziáše, i vlastní zasvěcené dary a všechno zlato, které se našlo v pokladnicích Hospodinova chrámu i královského paláce, a poslal to aramejskému králi Chazaelovi. Ten pak od Jeruzaléma odtáhl.

²⁰ Ostatní Joašovy skutky – o všem, co vykonal – se, jak známo, píše v Kronice judských králů. ²¹ Proti Joašovi se spikli jeho vlastní dvořané a zabili ho poblíž Bet-mila na cestě do Sily. ²² Dvořané, kteří ho zavraždili, byli Jozabad, syn Šimeatův, a Jehozabad, syn Šomerův. Joaš byl pochován ke svým otcům ve Městě Davidově. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Amaciáš.

Joachaz, král izraelský

13 Třiadvacátého roku judského krále Joaše, syna Achaziášova, se izraelským králem stal Joachaz, syn Jehuův. Kraloval v Samaří sedmnáct let ² a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Následoval hříchy Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael, a neodvrátil se od nich. ³ Hospodin proto vzplanul proti Izraeli hněvem a nadlouho je vydal do rukou aramejského krále Chazaela i jeho syna Ben-hadada.

⁴ Joachaz ale prosil Hospodina o milost a Hospodin ho vyslyšel. Viděl totiž trápení, kterým aramejský král Izrael sužoval. ⁵ Hospodin tehdy Izraeli dal zachránce, takže se synové Izraele z moci Aramu vymanili a mohli žít ve svém vlastním tak jako kdysi. ⁶ Neodvrátili se ale od hříchů domu Jeroboámova, který svedl celý Izrael, a pokračovali v nich. V Samaří dokonce stál Ašeřin posvátný kůl. ⁷ Proto z Joachazova vojska nezbylo více než 50 jezdců, 10 vozů a 10 000 pěšáků. Tak je aramejský král zničil. Rozdrtil je na prach.

⁸ Ostatní Joachazovy skutky – co všechno vykonal a jak byl udatný – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů. ⁹ Potom Joachaz ulehl ke svým otcům a byl pochován v Samaří. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Jehoaš.

Jehoaš, král izraelský

¹⁰ Sedmatřicátého roku judského krále Joaše se izraelským králem stal Jehoaš, syn Joachazův. Kraloval šestnáct let ¹¹ a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Neodvrátil se od žádných hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael, ale pokračoval v nich.

¹² Ostatní Jehoašovy skutky – co všechno vykonal a jak udatně bojoval s judským králem Amaciášem – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů. ¹³ Potom Jehoaš ulehl ke svým otcům a na jeho trůn dosedl Jeroboám. Jehoaš byl pochován v Samaří mezi izraelskými králi.

Elíšova smrt

¹⁴ Když Elíša na smrt onemocněl, izraelský král Jehoaš ho navštívil, plakal nad ním a volal: „Otče můj, otče můj! Jízdo izraelská!“ ^[a]

¹⁵ Elíša mu řekl: „Přines luk a šípy.“ Když je přinesl, ¹⁶ Elíša mu řekl: „Polož ruku na luk.“ A když to udělal, Elíša položil své ruce na ruce královy. ¹⁷ „Otevři okno na východ,“ řekl mu Elíša, a když je otevřel, řekl mu: „Střel!“ Jakmile vystřelil, Elíša zvolal: „Šíp Hospodinova vítězství! Šíp vítězství nad Aramem! Udeříš na Arama v Afeku a úplně ho rozdrtíš.“

¹⁸ Potom řekl: „Vezmi šípy.“ Když je vzal, Elíša mu řekl: „Udeř jimi o zem! Izraelský král udeřil třikrát a přestal. ¹⁹ Tehdy se na něj Boží muž rozhněval: „Měl jsi udeřit pětkrát nebo šestkrát – pak bys Arama úplně rozdrtil! Teď ho ale porazíš jen třikrát.“

²⁰ Elíša pak zemřel a byl pochován.

Příští jaro do země vtrhli moábští nájezdníci. ²¹ Izraelci právě kohosi pohřbívali, když vtom uviděli nájezdníky. Hodili ho tedy do Elíšova hrobu a utekli. Jakmile ten muž dopadl na Elíšovy kosti, ožil a postavil se na nohy.

²² Aramejský král Chazael trápil Izrael po celou dobu Joachazovy vlády. ²³ Hospodin se ale nad nimi smiloval. Slitoval se a shlédl na ně kvůli své smlouvě s Abrahamem, Izákem a Jákobem. Nechtěl dopustit jejich zkázu a dosud je nevyhnal ze své blízkosti.

²⁴ Aramejský král Chazael pak zemřel a na jeho místě začal kralovat jeho syn Ben-hadad. ²⁵ Jehoaš, syn Joachazův, tehdy na Ben-hadadovi, synu Chazelovu, znovu dobyl města, která Chazael ve válce vzal jeho otci Joachazovi. Jehoaš ho třikrát porazil a dobyl ta izraelská města zpět.

Amaciáš, král judský

14 Druhého roku izraelského krále Jehoaše, syna Joachazova, začal kralovat Amaciáš, syn Joaše, krále judského. ² Stal se králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Joadan a byla z Jeruzaléma. ³ Dělal, co je v Hospodinových očích správné, ale ne tak jako jeho otec David. Ve všem se řídil příkladem svého otce Joaše. ⁴ Obětní výšiny ale nebyly odstraněny, a tak lid nadále obětoval a pálil kadidlo na výšinách.

⁵ Jakmile měl Amaciáš království pevně v rukou, nechal pobít ty své dvořany, kteří zabili jeho královského otce. ⁶ Syny těch vrahů ale nepopravil, neboť v knize Mojžíšova zákona je psáno, že Hospodin přikázal: „Rodiče nemohou platit životem za své děti ani děti za své rodiče. Každý zaplatí životem za svůj vlastní hřích.“ ^[b]

⁷ To on porazil 10 000 Edomců v Solném údolí. V oné bitvě dobyl Selu, přejmenoval ji na Jokteel a tak se jmenuje dodnes.

⁸ Amaciáš tenkrát vzkázal izraelskému králi Jehoašovi, synu Joachaze, syna Jehuova: „Pojďme se utkat!“

⁹ Izraelský král Jehoaš ale judskému králi Amaciášovi vzkázal:

¹⁰ Porazil jsi Edoma, srdce se ti dme. Jen se chlub, ale raději zůstaň doma. Proč si říkáš o neštěstí? Chceš padnout a strhnout s sebou i Judu?“

¹¹ Amaciáš ale neposlechl. Izraelský král Jehoaš tedy vytáhl a utkal se s judským králem Amaciášem u judského Bet-šemeše. ¹² Juda byl Izraelem poražen a celé jeho vojsko se rozuteklo domů. ¹³ Izraelský král Jehoaš zajal judského krále Amaciáše, syna Joašova, syna Achaziášova, u Bet-šemeše, odkud se vypravil na Jeruzalém. Od Efraimské brány až k Nárožní bráně proboural v jeruzalémských hradbách trhlinu na 400 loktů ^[c] širokou. ¹⁴ Pobral všechno zlato a stříbro i všechny nádoby, které se našly v Hospodinově chrámu i v pokladnicích královského paláce. Potom se s rukojmími vrátil do Samaří.

¹⁵ Ostatní Jehoašovy skutky – co všechno vykonal a jak udatně bojoval s judským králem Amaciášem – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů. ¹⁶ Potom Jehoaš ulehl ke svým otcům a byl pochován v Samaří mezi izraelskými králi. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Jeroboám.

¹⁷ Judský král Amaciáš, syn Joašův, žil po smrti izraelského krále Jehoaše, syna Joachazova, ještě patnáct let. ¹⁸ Ostatní Amaciášovy skutky jsou, jak známo, sepsány v Kronice judských králů. ¹⁹ V Jeruzalémě proti němu zosnovali spiknutí. Utekl sice do Lachiše, ale i tam za ním poslali vrahy, kteří ho zabili. ²⁰ Převezli ho na koni a pochovali ho v Jeruzalémě, ve Městě Davidově, k jeho předkům.

²¹ Všechen judský lid pak vzal Azariáše, ^[d] kterému bylo šestnáct let, a prohlásili ho za krále na místě jeho otce Amaciáše. ²² To on vybudoval Eilat a vrátil ho Judovi poté, co král Amaciáš ulehl ke svým otcům.

Jeroboám II.,král izraelský

²³ Patnáctého roku judského krále Amaciáše, syna Joašova, se stal izraelským králem Jeroboám, syn Jehoašův. Kraloval v Samaří čtyřicet jedna let ²⁴ a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Neodvrátil se od žádných hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael. ²⁵ To on obnovil hranice Izraele od Lebo-chamátu až k Mrtvému moři v Aravě, jak to Hospodin, Bůh Izraele, řekl ústy svého služebníka Jonáše, syna Amitajova, proroka z Gat-cheferu. ^[e]

²⁶ Hospodin viděl trpké trápení Izraele, že je konec s pánem i kmánem a že Izrael nemá, kdo by mu pomohl. ²⁷ A protože se Hospodin rozhodl, že nevyhladí jméno Izraele pod nebem, zachránil je skrze Jeroboáma, syna Jehoašova.

²⁸ Ostatní Jeroboámovy skutky – co všechno vykonal a jak udatně bojoval, když Izraeli navrátil Damašek i judský Chamát – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů. ²⁹ Potom Jeroboám ulehl ke svým otcům a byl pochován mezi izraelskými králi. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Zachariáš.