Revised Common Lectionary (Complementary)
148 Haleluja!
Chvalte Hospodina, všichni na nebi,
chvalte ho z výšin svých!
2 Chvalte ho, všichni jeho andělé,
chvalte ho, všechny jeho zástupy!
3 Chvalte ho, slunce i měsíci,
chvalte ho, všechny hvězdy zářící!
4 Chvalte ho, nebesa nejvyšší,
chvalte ho, vody v oblacích!
5 Ať všichni chválí jméno Hospodin,
jehož příkazem byli stvořeni!
6 Na věčné věky je všechny umístil,
jeho ustanovení se nezmění!
7 Chvalte Hospodina, všichni na zemi,
vodní obludy a všechny hlubiny,
8 blesky a kroupy, mlha i sníh,
prudký vichr, plnící jeho rozkazy,
9 rovněž tak hory a všechny pahorky,
ovocné stromy a všechno cedroví,
10 divoká zvěř i všechen dobytek,
drobná havěť i ptáci na křídlech,
11 králové světa a všechny národy,
všichni vůdcové a vládci na zemi,
12 mladíci spolu s dívkami
a staří s mladými!
13 Ať všichni chválí jméno Hospodin,
jen jeho jméno je přece nejvyšší,
jeho sláva je nad nebem i nad zemí!
14 Roh svého lidu on sám vyvýšil
k věhlasu všech svých oddaných,
synů Izraele, jeho nejbližších!
Haleluja!
5 Jednou v noci se Šalomounovi v Gibeonu zjevil Hospodin. „Žádej mě o cokoli a dám ti to,“ řekl mu Bůh ve snu.
6 Šalomoun odpověděl: „Prokázal jsi mému otci Davidovi velikou přízeň, neboť žil před tebou věrně a spravedlivě a s upřímným srdcem stál při tobě. Tuto velikou přízeň jsi mu zachoval, když jsi dal, aby jeho syn seděl na jeho trůnu, jak tomu dnes je. 7 Hospodine, Bože můj, ty jsi učinil svého služebníka králem po mém otci Davidovi. Já jsem ale velmi mladý a nezkušený ve vedení. 8 Tvůj služebník je přitom obklopen tvým vyvoleným lidem, lidem tak velikým, že ho nelze sepsat ani spočítat. 9 Dej tedy svému služebníku chápavé srdce, aby dokázal soudit tvůj lid a rozlišovat dobro od zla. Kdo by jinak mohl soudit tento tvůj nesmírný lid?“
10 Hospodinu se líbilo, že Šalomoun žádal právě o to. 11 Bůh mu řekl: „Protože jsi žádal právě o to – nežádal jsi dlouhý život, nežádal jsi bohatství, nežádal jsi ani smrt svých nepřátel, ale žádal jsi rozum schopný soudu – 12 proto udělám, co jsi řekl. Dám ti moudré a rozumné srdce, takže ti nebude rovného v minulosti ani v budoucnu. 13 K tomu ti přidám i to, oč jsi nežádal: bohatství a slávu, takže ti po všechny tvé dny nebude mezi králi rovného. 14 A budeš-li chodit po mých cestách a dbát na mé zákony a nařízení, jako to dělal tvůj otec David, dám ti dlouhý život.“
Já jsem
12 Ježíš k nim pak znovu promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“
13 Farizeové mu namítli: „Svědčíš sám o sobě, tvé svědectví neplatí.“
14 Ježíš jim odpověděl: „Ačkoli svědčím sám o sobě, mé svědectví platí, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy však nevíte, odkud přicházím ani kam jdu. 15 Vy soudíte tělesně, já nesoudím nikoho. 16 A i kdybych soudil, můj soud je pravdivý, neboť nejsem sám, ale je se mnou Otec, který mě poslal. 17 Ve vašem Zákoně je psáno, že svědectví dvou lidí je pravé. [a] 18 Svědčím sám o sobě a svědčí o mně Otec, který mě poslal.“
19 Říkali mu tedy: „Kde je ten tvůj otec?“
Ježíš odpověděl: „Neznáte mě ani mého Otce. Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.